Skladatel a hudebník Jiří Bulis (1946–1993), známý skrze scénickou a dramatickou tvorbu, před třiceti lety navždy opustil brněnskou divadelní scénu, kde jeho činnost byla spjata především s brněnským HaDivadlem (dřívější prostějovské Hanácké divadlo) nebo Divadlem Husa na provázku. Ve dvoře právě této posledně jmenované scény se ve čtvrtek 29. června uskutečnila premiéra tří Bulisových minioper původně napsaných pro HaDivadlo. Vše se odehrálo v nastudování Ensemble Opera Diversa a v režii zpěvačky a kmenové režisérky Kateřiny Křivánkové. Hudba Jiřího Bulise se dočkala aranžmá brněnské skladatelky Dady Klementové, která také stojí za hudebním nastudováním. Diváci si tak poslechli tři originální kusy i v podání komorní hudební složky Ensemble Opera Diversa: Dada Klementová (klavír), Jan Bělohlávek (housle), Iva Wiesnerová (violoncello), Lubor Pokluda (klarinet, basklarinet).
První z minioper Guma je dílem napsaným na libreto herce Miloše Černouška (též známý pod pseudonymem Cyril Drozda). Poprvé zazněla v roce 1985 v režii Arnošta Goldflama jako součást autorské inscenace Guma (epizody ze života Josefa G.). Komickým ztvárněním zobrazuje život Josefa Gumy (Peter Gáč), který musí plnit své pracovní povinnosti, i když mnohem raději kupříkladu skládá básně. Odpor k práci a silné nutkání tvořit (prokrastinovat) je komentováno a kritizováno sborem. V něm se představili zbylí členové pěvecké složky Ensemblu Opera Diversa: Aneta Podracká Bendová, Klára Jelínková, Tereza Gazárková, Aleš Janiga a Michael Robotka. Zde bylo místo i pro samotného diváka a jeho fantazii v otázce, koho nebo co onen sbor symbolizuje. Svědomí? Vnitřní hlasy? Komickým či přímo ironizujícím způsobem zpěváci hlavní postavě nastavují zrcadlo – realitu, se kterou Josef Guma musí bojovat. Grotesknost spojenou s melancholií (pro Bulise velmi charakteristickou) podtrhoval také lidový ráz hudby, výrazný hlavně v melodii a podpořený tanečními kreacemi zpěváků. Opera a její diversní nastudování v sobě skrývá také mnoho odkazů a narážek – např. archetyp postavy hrbatého sluhy či aluze na fungování minulého režimu odrážející se vesměs v samotném text.
Co nebo kdo je to ten Smrtipot? Hlavní téma druhé stejnojmenné miniopery večera vychází z textu Alexandra Ivanoviče Vveděnského, který přeložil Václav Daněk. Tragikomická inscenace pro mužské sólo, dva vypravěče a sbor přenáší posluchače do situace, v níž umírající otec zná na tuto otázku odpověď a rád by ji sdělil svým synům. Synové ovšem netouží jen po samotné odpovědi. Otcovu pomatenost věrohodně pěvecky i herecky ztvárnil Aleš Janiga. Syny si v tomto případě zahráli Tereza Gazárková, Peter Gáč a Michael Robotka. Jejich sourozeneckou chamtivost, touhu i nevraživost komentovali vypravěči – Aneta Podracká Bendová a Klára Jelínková – v rolích sestřiček. Režisérce Křivánkové se pohybem podařilo satiricky vykreslit ojedinělou rodinnou situaci, která i přes svoji vážnost neustále překypovala vtípky (čtverylka, okradení otce o zlaté prsteny aj.). Nutno dodat, že oproti zbylým dvěma operám se v této hře vyskytovalo nejvíce mluveného slova. To kladlo větší nároky na deklamaci, která vzhledem k otevřenému prostoru dvorku Divadla Husa na provázku nebyla vždy dostačující.
Večer uzavřela třetí miniopera s názvem Balada o čtyřech holkách, panně a plukovníkovi opět na text Alexandra Ivanoviče Vveděnkého v překladu Václava Daňka. Původně se Smrtipot a Balada hráli dohromady v inscenaci Zrcadlení (1984), taktéž v režii Arnošta Goldflama. V našem případě se jednalo o krátkou zpěvohru oplývající romancí, svůdností i důvtipem. Dívky (Aneta Podracká Bendová, Klára Jelínková, Tereza Gazárková) jsou sváděny dvěma mladíky (Aleš Janiga, Peter Gáč), když v tom do hry vstoupí ruský důstojník (Michael Robotka). Z dam si chlípný a nabubřelý voják vybere svou „oběť“, kterou se mermomocí snaží svést. Opera s elegancí ukazuje ženskou intuici a rozmarnost, při níž žádná z dívek nepřijde k újmě. Smyslné a hravé duety, ariosa či krátké sborové výstupy jsou textově i dějově odlehčené.
Uvolněnou atmosféru večera, která prostupuje celým dílem Jiřího Bulise, navozoval i samotný prostor dvorku Divadla Husa na provázku a bezprostřednost účinkujících. Jednotlivé pauzy mezi operami vyplnil komentář scénáristky a kostymérky Sylvy Markové společně s hudebními vstupy skladatelky a klavíristky Dady Klementové. Hudebnímu nastudování není co vytknout. Charakterem i stylem hudby muzikanti vkusně doprovázeli své kolegy, dokreslovali jednotlivé scény a podporovali pěvecké party. Rozmanitost obsazení všech tří minioper také poukázala na interpretační flexibilitu ansámblu: každý ze zpěváků měl příležitost vyniknout jak v hlavní, tak ve vedlejší roli.
Program:
Guma
Smrtipot
Balada o čtyřech holkách, panně a plukovníkovi
Obsazení:
Aneta Podracká Bendová
Klára Jelínková
Tereza Gazárková
Aleě Janiga
Michael Robotka
Peter Gáč
Dada Klementová – klavír
Jan Bělohlávek – housle
Iva Wiesnerová – violoncello
Lubor Pokluda – klarinet, basklarinet
Zatím nebyl přidán žádný komentář..