Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.

Diversa se postupně stává institucí se zcela profesionálními vnějšími rysy. Koncert v Domě umění města Brna připomněl její nedávnou minulost, než pro svoje produkce získala trvalé místo v Redutě, kde jí poskytuje prostor Národní divadlo Brno. Provizorium galerijního foyer zapůsobilo jako malá vzpomínka, jeho chladnou akustiku pomohla prohřát solidní návštěva i dobře zvolený, zahraný i přijatý repertoár. Směřování k profesionální rutině naopak připomnělo tradiční rozdělení koncertu přestávkou a nakonec i přítomnost televizních kamer. Důležitá ale byla především interpretační kvalita.

Dramaturgie večera svedla dohromady skladby českých autorů od 30. let 20. století až po dnešek. Začali jsme vlastně od konce, Introitem kmenového skladatele Diversy Ondřeje Kyase. Křehká kompozice pro smyčce pracuje s táhlými souzvuky v průzračných barvách, nechává zářit zvuk sám o sobě. Díky tomu působí konsonance i disonance povznášejícím dojmem. Introitus posloužil jako krásný úvod, který rozezněl a rozvibroval prostor. Smyčce orchestru zněly v nekoncertní akustice poněkud chladně, ale příjemně krystalicky.

Koncert pro hoboj a komorní orchestr brněnského skladatele Jana Nováka přednesl Vilém Veverka a zvuk, nálada i napětí jako by se od Kyasova Introitu odrazily a vyletěly někam do výšky. Ke smyčcovému orchestru přibyly trojice fléten, fagotů a lesních rohů, zahuštěné harmonie i rytmy hnal dopředu sólový hoboj. Vilému Veverkovi to jako sólistovi před orchestrem svědčí, jeho občasné exhibiční sklony se nemusí krotit do kolektivního orchestrálního zvuku, z nějž občas ve Filharmonii Brno poněkud vyčnívá. Jeho virtuozita si pohrává především se zvukem nástroje, soustřeďuje se na belcantovou barevnou pestrost, obtížné běhy a intervaly hraje jakoby mimochodem, ponor do hudby strhává spoluhráče i publikum. Veverkovu zaujatému přednesu výborně sekundoval orchestr, Gabriela Tardonová vedla provedení s ohromným nasazením, ve výborném světle se předvedly dechové skupiny, především lesní rohy.

Partita pro smyčcové trio patří k často hraným dílům Gideona Kleina, včera jsme ji ale slyšeli v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr. Ta ponechává dílu jeho charakter vycházející z moravských lidových písní, navíc ale instrumentací podtrhuje její souvislost s kompozičním stylem Leoše Janáčka. Po hutném zvuku Novákova koncertu si musel posluchač chvíli zvykat na průzračnější a pichlavější charakter první věty, krásně melodicky se rozezpívala věta druhá. Molto vivace přivedlo večer k finálové skladbě – Suitě pro hoboj a klavír Pavla Haase.

Tu jsme slyšeli rovněž v transkripci, jejímž autorem byl tentokrát Ondřej Kyas. Pavel Haas patří stejně jako Gideon Klein k tak zvaným terezínským autorům – Diversa tady ale chvályhodně připomněla čistě hudební kvality jejich díla, která byla zasazena „pouze“ do hudebních souvislostí. Najednou tu vyvstává něco jako „janáčkovská kompoziční škola“. Haasova suita z roku 1939 je plná hlubokého citu a lyriky, její úvodní Furioso ani následující Con fuoco nejsou agresivní, ale maximálně naléhavé. Při vědomí doby vzniku k tomu přispívají i citace husitského a svatováclavského chorálu. Zatímco Saudkova úprava Kleinovo trio spíš rozvíjí, Kyasova instrumentace vytváří skladbu působící v podstatě novým dojmem. Vilém Veverka zahrál hobojový part s maximálním účinkem, jen v okatém povzbuzování orchestru by se mohl trošku krotit – Gabriela Tardonová ho vedla s přehledem.

Koncert, myslím, nemusel mít přestávku, která hodinu hudebního času natáhla téměř do devadesáti minut. Bez ní by vznikl sevřenější tvar, orchestrální hráči by kontinuální provedení mohli zvládnout a sólista měl potřebné pauzy. Na hudební úrovni to večeru neubralo, ale dramaturgická logika mohla zapůsobit ještě o něco víc.

Ondřej Kyas: Introitus pro smyčcový orchestr, Jan Novák: Koncert pro hoboj a komorní orchestr, Gideon Klein: Partita v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr, Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír v úpravě Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčcový orchestr. Ensemble Opera Diversa, dirigent Gabriela Tardonová, hoboj Vilém Veverka. 15. září 2015, Dům umění města Brna.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Linie koncertu byla položená na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém VeverkaMartin Kasík umějí.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.  více

Sbory Vox Iuvenalis a Ensemble Versus se sešly na jednom nepříliš dlouhém, ale koncentrovaném a náročném vystoupení. Na programu byla renesanční moteta různých autorů a současná zhudebnění jejich textů od Františka Emmerta.  více





Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce