Jako v pořadí šestý koncert brněnské sezóny Czech Ensemble Baroque bylo pro kostel svatého Tomáše připraveno oratorium Carla Philippa Emanuela Bacha o vzkříšení a nanebevstoupení Krista. Bachovo oratorium Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu bylo poprvé uvedeno v roce 1774, přepracováno a veřejně uvedeno o čtyři roky později, konečně v roce 1787 vydáno tiskem. Vzápětí, roku 1788, jej ve Vídni třikrát uvedl Wolfgang Amadeus Mozart.Ono časové ukotvení díla je důležité, protože především takto lze snáze porozumět jeho nadšenému dobovému přijetí. Bachovo oratorium sice pokračovalo v dlouholeté tradici oratorií, odrážejících běh liturgického roku.
Autor se v tomto díle zároveň vydal dosti trnitou cestou, opouštěje vyšlapané stezky. Přispělo k tomu jistě i tematické vymezení oratoria: zatímco pašijový příběh obsahuje několik dějových linií a emotivních rovin, adekvátní stvárnění vzkříšení a nanebevstoupení Krista je přece jen invenčně náročnější (stačí srovnat poměr striktně liturgických i volněji duchovních skladeb inspirovaných pašijovou a velikonoční tematikou). Carl Philipp Emanuel Bach v tomto oratoriu, nebo snad spíše kantátě zcela vynechává tradiční protestantský chorál, užívá naproti tomu především propracovaného, prokomponovaného a tudíž velmi proměnlivého recitativu, na nějž obvykle organicky navazují árie, ve všech případech nepojmenovaných dramatických postav, a konečně vstupy sboru. Bach sám své dílo koncipoval jako výrazně didaktické, v duchu tehdejšího citového stylu (Empfindsamkeit) se snažil o nové možnosti exprese, vyjádření různých citových poloh.
Dílo o dvaceti dvou částech je víceméně rovnocenně rozděleno na dva díly – první pojednává o vzkříšení, druhý o nanebevstoupení Krista. Obě části otevírá krátký instrumentální prolog a uzavírá sborová fuga. Větší hudební pestrostí nicméně působí první část, kde je v sólové roli vedle jinak dominujícího basu a tenoru využit ve dvou částech také sólový soprán, přesněji v árii a posléze v nádherném duetu s basem. Právě ojedinělé vstupy sopránu zásadním způsobem vnášejí kontrast do jinak kompaktního zvuku orchestru a sboru, s nimiž mužské sólové role po stránce barevnosti dosti splývají.
Jak je zřejmé z dochovaných zpráv, ale i z praxe druhé poloviny 18. století, oratoria byla běžně uváděna v koncertních sálech, což se týká i Bachova díla. Jelikož koncert Czech Ensemble Baroque byl zároveň součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby, nelze tady na způsob hudebního ritornelu nepřipomenout význam hokejového klubu Kometa Brno právě v období Svatého a Velikonočního týdne. Na úvod koncertu věnovala sbormistryně Tereza Válková HC Kometa svým způsobem oslavný výklad na způsob cimrmanovských seminářů. Ve výsledku byl právě brněnský hokejový klub tím klíčovým faktorem, který rozhodl o provedení oratoria v prostorách Besedního domu, v tomto termínu naštěstí nevyužitého. Původně plánovaný kostel sv. Tomáše je vzhledem k rozmístění většího ansámblu akusticky problematický, neuvažujeme-li o umístění na kůr. Hlučné oslavy druhého místa v extralize ale probíhaly hned vedle kostela, čímž se staly všechny úvahy o jeho akustice zbytečné.
Kompaktní zvuk, pohyblivý bas
Obsáhlý úvod recenze slouží jako ilustrace teze o tematické bohatosti pašijového příběhu a k němu se vztahující hudební tvorby v kontrastu s děním velikonočním. Provedení Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka lze totiž vytknout jen zanedbatelné drobnosti, jako celek se jednalo o obdivuhodný výkon, cennější tím spíše, že Bachovo oratorium není prvoplánově líbivé a efektní. Jako celek připomíná referenční nahrávku pod taktovkou Philippa Herreweghe z roku 1992.
V konkrétních akustických podmínkách Besedního domu zněl celý ansámbl pod vedením koncertního mistra Petra Zajíčka velmi kompaktně a hutně, vítané barevné proměny přinášelo střídání continua (cembalo a positiv), redukce sazby v recitativech, unisonové pasáže nebo naopak očekávatelné nasazení trompet a tympánů v nejradostnějších pasážích, především ve vstupech sboru. Ostatní dechové nástroje (dvojice přirozených lesních rohů, příčných fléten a hobojů, fagot) spíše splývala s celkovou barvou orchestru a v případě horen přispívala především ke zvukovému zhutnění a zmohutnění. Zmínku si však zaslouží náročné a dobře provedené fagotové sólo (Jakub Baran) v basové árii druhého dílu (Wilkommen, Heiland).
Z pouhých tří sólových rolí Bach uplatnil nejvíce bas v pojetí spíše světlejšího, pohyblivějšího hlasu, ideálně se zde proto uplatnil příjemný a výrazově proměnlivý baryton Romana Janála. Kromě výtečně zvládnutých recitativů se Roman Janál skvěle předvedl i v áriích a zejména v duetu s výtečnou sopranistkou Michaelou Šrůmovou, která malé plochy, přidělené v rámci oratoria sopránu, využila beze zbytku. Zajímavým a především k celému dílu velmi vhodným témbrem disponuje také tenorista Tomáš Kořínek. Romanu Válkovi tak náleží neoddiskutovatelná zásluha za ideální výběr sólistů, kteří výtečně sloužili Bachovu neokázalému dílu.
Zbývá vyzvednout komorní sbor pod vedením Terezy Válkové jako nedílnou součást ansámblu. Zněl opět velmi kompaktně a lze-li to u Bachova díla vůbec říci, také velmi líbezně. S nadsázkou řečeno jsem měl skladateli za zlé, že sbor uplatňuje až na výjimky v jásavých, emotivně jednostranných vstupech (obvyklé Triumph! Triumph! s nezbytnými žesti a tympány). Teprve v závěrečné pasáži, poznamenané nepřesnostmi nejvyšší trubky, mohl sbor uplatnit i poněkud odlišné výrazové polohy a především bylo díky sazbě konečně slyšet jednotlivé, výtečně barevně sjednocené hlasové skupiny.
Souboru Czech Ensemble Baroque a jeho dirigentu Romanu Válkovi tedy náleží velký dík za skvělé provedení u nás dosud prakticky neznámého oratoria Carla Philippa Emanuela Bacha, Kometě pak za to, že si posluchači mohli koncert vychutnat v akusticky konkrétnějších a především komfortnějších prostorách Besedního domu.
Carl Philipp Emanuel Bach: Die Auferstehung und Himmelfahrt Jesu (Vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše, H.777), oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Hudební nastudování – Roman Válek, Michaela Šrůmová – soprán, Tomáš Kořínek – tenor, Roman Janál – baryton, Czech Ensemble Baroque, koncertní mistr – Peter Zajíček, sbormistr – Tereza Válková. 26. 4. 2014, Besední dům, Brno. Doprovodný program Velikonočního festivalu duchovní hudby.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..