Výtečný orchestr Kremerata Baltica, strhující klavíristka Onutė Gražinyté a hold soudobým skladatelům

Výtečný orchestr Kremerata Baltica, strhující klavíristka Onutė Gražinyté a hold soudobým skladatelům

V pořadí třetí koncert festivalu Moravský podzim konaný pod záštitou velvyslanců Lotyšské a Litevské republiky Elity Kuzmy a Laimonase Talat-Kelpši představil ve středu 4. října v Besedním domě převážně současnou tvorbu zahraničních skladatelů. Večer v režii smyčcového orchestru Kremerata Baltica, jež k sobě přizval mladou talentovanou klavíristku Onutė Gražinytė, se nesl primárně na vlně minimalismu. V období příprav koncertu však došlo ke změně programu a namísto Smyčcového kvartetu č. 1 „Métamorphoses nocturnes“ Geörgye Ligetiho zazněla díla od Jēkabse Jančevskise a Olli Mustonena.

Poselství jednomu obyčejnému člověku – tak se jmenuje úvodní třívětá skladba (2009) ukrajinské autorky Viktoriji Poljovy (*1962) pro housle (nebo flétnu), vibrafon a smyčcový orchestr. Minimalisticky laděné dílo v sobě kombinuje pulzaci, jež dominuje první a třetí větě, a dlouhé zvukově barevné plochy, které si posluchači mohli vychutnat v prostřední části s názvem Ukolébavka. Ať už meditativní charakter, zmíněná pulzace či výrazné melodicko-rytmické motivy v sólových houslích (Džeraldas Bidva) a vibrafonu (Andrejs Puškarevs) zněly pregnantně a suverénně především kvůli preciznímu provedení orchestru Kremerata Baltica. Práce s frázemi, časem a prostorem, v němž těleso nechalo každou myšlenku doznít, příjemně kontrastovala s výstavbou hudebních oblouků v poslední větě (Mettá) mající lehce taneční charakter valčíku. I přes závěr skladby, jež nekonečným opakováním motivů za sebou se mohl zdát být lehce monotónní, se jednalo o povedený úvod koncertu.

Drsnost a expresivitu přinesl Koncert pro klavír a smyčcový orchestr (1979) ruského skladatele Alfreda Schnittkeho (1934–1998). Dílo bohaté na různorodé kompoziční techniky – náznaky minimalismu, výrazně kontrastní dynamická pásma, figurativní doprovody, polyfonní vedení hlasů a exponované disonance (klastry) podtržené výraznou rytmikou místy připomínající big beat – je svou rozmanitostí a technickou náročností jak pro sólistu, tak pro orchestr velice obtížné. Klavírního partu se s grácií a vnitřním klidem zhostila litevská klavíristka Onutė Gražinytė, která svou strhující hrou a procítěním hudby (obé projevovala celým svým tělem) posluchače naprosto uchvátila. Její uvažování na tímto dílem dosahovalo vysoké úrovně, ať už z pohledu interpretačního či všeobecně hudebního. Také orchestr, který v tomto případě zastával hlavně doprovodnou funkci, působil absolutně kompaktně. Efektně vyznívala místa plná rytmických obměn, kde smyčce společně s klavírem Schnittke používá na způsob bicích, a až absurdně kontrastních ploch (např. tonální homofonie ve smyčcích vs. disonantní klastry v klavíru), při nichž se Onutė Gražinytė i Kremerata Baltica neostýchali zvukovosti a tvrdého úhozu, čímž ještě více umocnili skladatelův hudební záměr.

Hudební, stylový a charakterový protiklad k Schnittkemu dramaturgicky představoval druhý klavírní koncert večera s názvem Concertino bianco z roku 1983 od lotyšského skladatele a muzikologa Georgse Pelēcise (*1947). Označení „bianco“ odkazuje na hlavní rys klavírního partu, v němž se sólista – v našem případě opět Onutė Gražinytė – pohybuje pouze na bílých klávesách. Poklidný, tichý a meditativní začátek skladby pozvolna přechází do zpěvnosti, zvukové barevnosti a plnosti, z nichž v závěrečné větě vyvstává dominující a velmi chytlavé téma. Skladba odlehčenějšího charakteru odrazuje autorovo znatelné ovlivnění skladateli Arvo Pärtem a Stevem Reichem. Dlouhé minimalistické plochy plné ostinátně se opakujících akordů a motivů střídala místy přeslazená melodika prosvětlená vyšší polohou smyčců a durovým základem harmonie. Samotnému provedení není co vytknout, pouze skladba svou jednoduchostí skombinovanou s neustálým opakováním chytlavého tématu občas připomínala šlágr. Mladá klavíristka Onutė Gražinytė si však i v tomto případě zasloužila potlesk a velké ovace, na které navázala vlastní iniciativou v podobě přídavku, kdy divákům i orchestru zahrála a zároveň zazpívala více nespecifikovanou píseň.

Lignum lotyšského skladatele mladší generace Jēkabse Jančevskise (*1992) vzniklo v roce 2017 na objednávku souboru Kremerata Baltica. Z důvodu autorovy inspirace, kterou je kniha Rozhovory se stromy a ptáky, v níž Ivars Vīks člověka nabádá k naslouchání přírody a komunikaci s ní, zvolil Jančevskis netradiční obsazení. Skladba je psaná pro smyčcový orchestr doplněný o zvonkohru, větrnou zvonkohru a svilpaunieki (lotyšské lidové okaríny ve tvaru ptáků) objevující se až v závěru díla. Samotný skladatel o své kompozici řekl: „Tato skladba zobrazuje mé naslouchání přírodě, v níž stromy vrhají své velké stíny, kde se chvěje listí a lesní šepot a poryvy větru se spojují do čtyř nepopsatelně krásných lotyšských ročních období.“ Pestrou paletu zvuků a barev připomínajících zvuky přírody autor ve skladbě tvoří pomocí různých technik. Výrazné však především byly plochy, kde těleso hrálo s dusítkem, nebo pomocí glissand rozšiřovalo harmonii o čtvrttóny a vytvářelo tak nové spektrum barev. Zajímavě Jančevskis použil také flažolety, a to především v kontrabasech, jež mají svá akustická i témbrová specifika. Melancholicky založené dílo v závěru končí přidáním svilpaunieki, jež ostinátně opakují tentýž motiv až do úplného ztišení, což přechází do aluze mořských vln, které autor docílil pomocí hry (jakéhosi šustění) smyčcem o lub nástrojů. I v tomto případě s v podání Kremeraty Balticy jednalo o naprosto suverénní provedení a velký hudební zážitek.

Koncert uzavřela třívětá kompozice s příznačným názvem Triptych pro smyčcový orchestr finského rodáka Olli Mustonena (*1967). Dílo původně napsané pro tři violoncella Mustonen zkomponoval na objednávku fyzika Sama Steppela. Verze pro smyčcový orchestr vznikla až později na zakázku mládežnického tělesa Helsinki Strings. Celek se skládá ze tří kontrastních vět, které svým charakterem odpovídají jejich názvům. Úvodní Misterioso, tedy tajuplnou část charakterizuje nejen nálada věty, ale také harmonická příčnost, častá disonantnost a výrazná expresivní melodie houslí. Furioso je naopak plné živelnosti v podobě tří drsných rytmických seků, které nápaditě narušují ostatní pohyb ve větě. Orchestr i zde nezaváhal a neupustil ze své míry homogenity, naprosto dýchal a svou dravostí dodal skladbě spád. Katarzní Ad astra ve formě zprvu velice disonantní a ke konci naprosto průzračné passacaglie od prvotních (hlubokých) tónů graduje a dle slov skladatele „stoupá do extatických a povznášejících výšin“.

Přesvědčivé výkony, pozoruhodná díla u nás málo hraných skladatelů a profesionalita, se kterými Kremerata Baltica a Onutė Gražinytė vystoupili na Moravském podzimu, publikum náležitě ocenilo. Těleso pod vedením Džeraldase Bidva jako poděkování přidalo známou skladbu ukrajinského autora Myroslava Skoryka (1938–2020) Melodie, s níž nejen vyjádřilo podporu Ukrajině, ale se kterou se také rozloučilo s brněnskými posluchači.

Program:

Viktorija Poljova – Poselství jednomu obyčejnému člověku pro housle, vibrafon a smyčcový orchestr

Alfred Schnittke – Koncert pro klavír a smyčcový orchestr

Georgs Pelēcis – Concertino bianco pro klavír a smyčcový orchestr

Jēkabs Jančevskis – Lignum pro smyčcový orchestr, svilpaunieki (lotyšské lidové okaríny ve tvaru ptáků), zvonkohru a větrnou zvonkohru

Olli Mustonen – Triptych pro smyčcový orchestr

Účinkující:

Onutė Gražinytė – klavír

Andrejs Puškarevs – bicí nástroje

Džeraldas Bidva – housle

Kremerata Baltica

4. října 2023 v 19:00, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více