Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Young Fathers: smršť energie v Kabinetu múz

Včera se v Brně odehrál výjimečný koncert, který už patrně nebude možné nikdy zopakovat v takové podobě, v jaké jej viděl beznadějně vyprodaný klub Kabinet múz. Vystoupení alternativní špičky Young Fathers hodnotí vedoucí kapely Květy Martin E. Kyšperský.

Když na tom stejném místě hrála skupina Young Fathers před několika lety, nebyl problém se po sále procházet. Diváků bylo tehdy okolo třiceti, já mezi nimi. Mám raději koncerty v malých klubech. Je tam možnost vidět umělce zblízka, pozorovat každý výraz jeho tváře a gesto. A taky tam bývá lepší zvuk než ve velkých klubech, natož v halách. U téhle kapely je obojí nesmírně důležité. Young Fathers získali prestižní cenu Mercury Prize➚, chystají se na turné s Massive attack, jejich kariéra strmě stoupá. Měl jsem z toho pocit, že v místě jako je Kabinet múz hrají z vděčnosti pořadatelům, kteří jim věřili už v době, kdy kapelu znal jen zlomek z dnešního počtu příznivců. Lístek stál 350 korun, ale lidé za něj nabízeli před vchodem i tisícovku.

Jako předskokan byli vybráni WWW s hostujícím Pavlem Fajtem. Šťastná volba! Jsou stejně obtížně zařaditelní jako Young Fathers. Při zběžném poslechu bychom je označili jako hip-hop, ale z rapové scény se zcela vymykají texty (naprostá absence obvyklých klišé „tohle je moje město“, „užívám si tuhle párty“, „buď svůj a jdi si svou cestou“ a podobně), vybroušenými do detailů a také hudbou míchající industrial, minimalismus, tvrdé elektro, ambient a spoustu dalších vlivů. O čem tedy Ondřej Anděra divoce štěká svoje kulomety slov? Je v tom dost metafyzyky, surrealismu, ironie, zlomyslnosti, fascinace vědou a – překvapivě – i černého humoru. Štěstí, že jim bylo rozumět, zvuk byl přehledný a naštěstí ne zbytečně přeřvaný. Ondřeje doplňuje u mikrofonu jeho partnerka Milesa a ten večer také zmíněný Pavel Fajt. Legenda alternativní scény, nepochybně vynikající a inovativní bubeník. Místy mělo společné hraní s ním velký švih, jindy takzvaně „padal řetěz“. Proč? Inu, není to pro perkusistu snadná práce, protože už z počítače pouštěné elekronické podklady obsahují tolik rytmických informací, že je složité se s nimi sladit. Koncertů WWW jsem viděl několik. Tento byl asi nejméně soustředěný. Tah, který nasadili úvodními skladbami ze své první desky, částečně kolísal. Silná místa tam ale byla, a bylo jich dost. Je fajn pozorovat s jakou radostí hraje Ondřej Anděra na elektrické perkuse. A dobře vyzněla i skladba Lexikon ve verzi jen pro hlas, beatbox a Fajtův elektrický pad, připomínající něco mezi chvěním hluboké struny a zvukem didgeridoo.

Young Fathers jsou trio, ale na živé koncerty s sebou vozí hostujícího bubeníka, který však hraje neobyvklým způsobem – převážně se zaměřuje na brutálně rázné a temné údery na velký buben. Dost to vyzdvihuje silný vliv africké hudby, patrný už od prvních nahrávek. Za bicími stojí, pod vlivem hudby však většinou tančí, stejně jako kapela před ním. A není divu. To, co předvádí tahle parta naživo, to je naprostá smršť energie, v níž se značně pracuje s dynamikou. Hlasy šeptají a křičí. Zpívají nebo diktují slova. Mají obrovskou výhodu, že jsou jak charismatickými rapery, tak výbornými vokalisty. Jak se dalo čekat, hudba vyznívala drsněji, než na jemně vybroušených albech. Na skromném pódiu Kabinetu múz se míhaly tři postavy zlité potem. I když rytmus utichl a zpívalo se zcela bez doprovodu, nepovolilo ani na chvíli napětí. Došlo i na politické gesto: vyjádření podpory uprchlíkům, což publikum vítalo, evidentně naladěno na stejnou vlnu. Diváci svým mocným sborovým zpěvem dokázali vykouzlit na rtech hudebníků i úsměv. Bylo to vzácné – Young Fathers se neusmívají, neděkují, neuvádějí písně. Celý večer působil spíš jako velmi vážný pohanský obřad. K prvním dvěma EP deskám se vraceli jen výjimečně (hit I Heard), převažoval repertoár z alb DeadWhite Men Are Black Men Too. Kéž by takových koncertů v Brně bylo víc…

Respekt patří nejen WWW a Young Fathers, ale také pořadatelům, kteří dokázali uvést umělce stojící na vrcholu alternativní scény, a tím vnést do narvaného klubu kus energie a inspirace. Tak by to mělo vypadat.

Young Fathers, WWW. 13. října 2015, Kabinet múz, Brno. V rámci festivalu Itch My HaHaHa

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Festival Itch My Ha ha ha se letos rozmáchl z klubové akce k ambicióznějším projektům a pustil se hlouběji do soudobé hudby. Zahajovací koncert v brněnském planetáriu táhl na jméno Williama Basinskiho, vůbec poprvé jsme měli možnost v České republice sledovat jeho práci s magnetofonovými smyčkami. Předcházelo mu opětovné setkání s dětskou operou Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea – a bylo znovu okouzlující.  více

Dead Kennedys už jsou dávno opravdu mrtví, ale Jello Biafra žije za všechny dohromady. Se svojí současnou kapelou The Guantanamo School of Medicine nezůstal na Flédě dlužen ze své pověsti vůbec nic. Byla to smršť, ale pokud člověk není na punku mentálně závislý, tak i trochu legrace a nostalgie.  více





U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější

Kritika

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více