Avishai Cohen: Nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně

Avishai Cohen: Nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně

Izraelský skladatel a kontrabasista Avishai Cohen patří v jazzovém světě k nejoblíbenějším hudebníkům současnosti. V České republice se zastavil už vícekrát, z toho dvakrát na JazzFestuBrno a naposledy na letošních Colours of Ostrava. Koncem listopadu bude hrát v Brně znovu, tentokrát se ale jedná o výjimečnou událost. Koncert je součástí Cohenova prvního turné se symfonickým orchestrem, takže kromě obvyklého tria bude na pódiu Bobycentra i Filharmonie Brno. Před brněnským vystoupením se podařilo od Avishaie Cohena získat několik skromných odpovědí na několik neskromných otázek.

Proč jste se rozhodl vystupovat se symfonickým orchestrem, čí to byl nápad?
Uvažoval jsem o tom už spoustu let, mému manažerovi se to líbilo a pomohl celému projektu na svět. V zásadě jde ale o to, že mám hodně rád klasickou hudbu a pokusit se ji propojit s mou vlastní je pro mě velká výzva.

Je to vaše první symfonická zkušenost?
Je to poprvé s mou vlastní hudbou.

Napsal jste pro toto obsazení nějaké nové skladby, kdo je autorem aranží?
Nějaké novinky jsem složil, ale budeme hrát i hodně starších věcí. Pro orchestr je upravil americký dirigent, aranžér a producent Robert Sadin – veškerá orchestrace je jeho práce.

V čem je pro vás největší rozdíl mezi symfonickým orchestrem a jazzovým big bandem – samozřejmě kromě specifického zvuku?
Je to především rytmické cítění. Symfonický orchestr nemá tak důrazné a průbojné staccato, není tak pregnantní v rytmickém projevu. Je to úplně jiný způsob hraní, jiné frázování, které tak nezdůrazňuje synkopy. Zkrátka jiný nástroj, pro který je charakteristický melodický projev.

Důležitý zlom ve vaší kariéře byl rok 2003, kdy jste opustil skupinu Chicka Corey. Myslíte, že váš symfonický projekt bude znamenat stejný přelom?
Nic není nikdy úplně stejné, přinejmenším jsem se od té doby hodně změnil já. Ta zkušenost bude důležitá přinejmenším pro mě a dál se uvidí.

Před dvěma lety jste vystupoval s komorním ansámblem – bylo to modifikované smyčcové kvarteto a hoboj. Měl jste už tehdy v plánu ho rozšířit na celý orchestr?
Určitě to byl začátek této cesty, iniciační bod. Mohl jsem se od něj odrazit až k dnešnímu stavu, který pro mě znamená jednoznačný posun.

Ve smyčcovém kvartetu jste nahradil druhé housle violou. Jsou nějaké změny také v orchestru – třeba zase violy za housle nebo saxofony místo klarinetů?
Rozhodně ne. V komorním obsazení se mi zdálo zajímavé a potřebné získat jiný, hlubší zvuk, který by lépe vyhovoval mým skladbám i jejich aranžím. Symfonický orchestr to ale podle mého názoru nepotřebuje, takže ho využíváme ve standardním obsazení.

Co je pro vás v možnostech orchestrace nejdůležitější: mohutný zvuk, nové zvukové barvy, možnost používat složitější hudební struktury?
Nejdůležitější vždy je, aby výsledek krásně zněl, aby to byla krásná hudba. Nemusí být nijak komplikovaná, ani zvuk zvášť mohutný. Ve výsledku musí z pódia vždy vycházet pocit síly a zdraví. Orchestr nabízí možnost tyto pocity znásobit a vyjádřit v plném rozsahu.

Zůstává v nových aranžmá vůbec nějaké místo pro improvizaci?
Jistě, improvizace je pro mě nezbytná a máme ponechána otevřená místa pro jednotlivé členy tria i pro všechny společně. Je to nedílná součást našeho vystoupení.

Jsou tam i nějaká místa, kdy neimprovizuje vaše trio, ale členové orchestru?
Ne, nic takového se dít nebude, ani nevím, jak jsou orchestrální hráči v tomto směru šikovní, jestli to umějí. Takže s tím nepočítáme.

Je tedy orchestr pro vaše trio rovnocenným partnerem, nebo je to jen doprovod?
Naším záměrem nebylo vytvářet doprovod k triu, ale orchestrální zvuk. Z toho jsme vycházeli, takže tu vlastně nemůžeme mluvit o rovnosti, ale o společném a novém výsledném projevu.

Cítíte se víc jako hudební novátor, nebo je pro vás tradice nezbytný základ?
Tradici nikdy nelze opominout, i když se k ní nemusím nijak speciálně vracet. Je v základu všech mých hudebních schopností i dovedností, a nejen hudebních. Tradice je přece úpně všechno: jazyk, chování, zvyky – není potřeba na to zvlášť myslet. A nejlepší jazzová tradice je nehrát tradičně.

Jak dlouhé je vaše symfonické turné a kolik má koncertů?
Budou to letos pouze čtyři vystoupení. Hlavní část turné přijde až v roce 2016 a 2017, kdy se s tímto projektem rozjedeme naplno.

Foto Jos Knaepen, Jarek Misiewicz a Gabriel Colodro

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Unikátní projekt An Evening With Avishai Cohen spojí jazz a world music s velkolepým zvukem symfonického orchestru. Avishai Cohen a Filharmonie Brno vystoupí společně v Brně a Vídni.  více

Již 15. ročník festivalu nabídne vynikajícího trumpetistu a devítinásobného držitele Grammy Wyntona Marsalise s big bandem Jazz at Lincoln Center Orchestra. Přijede také jedna z posledních žijících jazzových legend, dvaaosmdesátiletý saxofonista Wayne Shorter.  více

V roce 2011 vystoupil v Brně v rámci JazzFestuBrno sólově Bobby McFerrin. O dva roky později přijel na Moravu Chick Corea se svou tehdy novou kapelou The Vigil. A o další dva roky později se v hale Vodova oba velikáni jazzu a improvizované hudby setkali. Přestože si právě připomínáme 25 let od natočení jejich společného alba Play, u nás se pánové na pódiu sešli poprvé.  více

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více





Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více