Martin Krajíček: Mandolína je nástroj skromných a citlivých

6. červen 2018, 2:00

Martin Krajíček: Mandolína je nástroj skromných a citlivých

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.

Mandolínový festival se letos koná podruhé. Proč ses vlastně loni rozhodl tuto akci pořádat?

Když jsi jediný, tak musíš (smích). Ne, teď vážně. Už deset let pořádám v Boskovicích mandolínové workshopy a předminulý rok už bylo nutností udělat nějaký hudební výstup pro veřejnost. Tolik různých žánrů – vážná hudba, bluegrass, swing, jazz, klezmer – a s trochou nadsázky mandolínový orchestr nebylo možno udržet pod pokličkou. Uspořádali jsme tedy koncert a ten měl obrovský úspěch. Po koncertě mi dramaturg Kulturních zařízení města Boskovice Ivo Legner vnukl myšlenku na mandolínový festival, a bylo to! Město Boskovice tento projekt podpořilo formou grantu, a tak vznikl festival, na kterém vystupují děti, poloprofesionální i profesionální hudebníci.

Jak se loňský ročník povedl? Co podle patřilo k jeho vrcholům?

Vrcholem byl určitě nedělní koncert sólistů s orchestrem. Festival není masovou akcí, je to komorní tichá slavnost, jejímž pojítkem je mandolína a mí současní nebo budoucí hudební přátelé. Vždy to bude pro pár opravdových nadšenců a pro posluchače, kteří mají zájem o něco nevšedního.

Festival má sice název „mandolínový“, ale objevují se na něm i hráči na další nástroje, a letos dokonce i vokální kvarteto Megafon. Podle jakých pravidel se dramaturgie festivalu řídí?

Vokální Megafon je protipólem instrumentálním kaskádám. Ale přihlížím i ke zpěvu. Letos to bude například Jitka Šuranská. Do programu vybírám z dosažitelných hráčů na strunné nástroje nejen z mandolínové rodiny, ale i na kytary a citery. Tyto nástroje jsou zvukově křehké, a proto volím spíše citlivě ozvučené komornější projekty, aby vyzněly v celém zvukovém spektru. V neděli bude hrát v hudebním sále boskovického zámku mandolínový orchestr a sólisté již tradičně bez ozvučení.

V sobotním programu v Zámeckém skleníku vystoupí hudebníci různých generací a právě hráči na různé nástroje. Bude mít program nějaký jednotící prvek?

Mandolína nikdy nebyla nástrojem hlavních hudebních proudů. To je na ní zajímavé. Až na pár výjimek jsou hráči na mandolínu velmi skromní a citliví lidé. Myslím, že volba tohoto nástroje není náhodná, a pokud se tak stane, jsem si jistý, že zvuk a dynamické možnosti mandolíny ovlivňují hudebníka samotného. Hra na banjo, elektrickou, španělskou nebo basovou kytaru, to jsou úplně jiné pohledy na svět. Jednotícím prvkem koncertu je samozřejmě mandolína a také schopnost bezprostřední hudební komunikace na pódiu mezi hudebníky, kteří se třeba předtím nikdy neviděli.

Před tvým triem vystoupí držitelé Anděla Jiří Plocek a Jitka Šuranská. Jirka byl kdysi tvým vydavatelem, v Jitčině triu nyní hraješ. V čem je podle tebe jejich duo výjimečné? Co se ti na nich nejvíc líbí?

Určitě pokora, znalost tradice a schopnost dát písni přesně to, co potřebuje. Bez zbytečností. Jirka byl několikrát hostem mých workshopů, ale už moc nechce na pódium. S Jitkou je to zřejmě výjimka, protože koncertování rád přijal. Součástí workshopu bude i jeho přednáška.

Ty sám se představíš v triu s houslistou Jurajem Stierankou a s kontrabasistou Jurajem Valenčíkem. Jak bys popsal hudbu, kterou hrajete?

Náš program nazýváme Mandolína napříč žánry a světadíly. Hrajeme mnoho žánrů, ale pro mne je nejdůležitější osobitost. Muzikantská lehkost a hravost by měla být hlavním jmenovatelem tria. Polovinu repertoáru tvoří mé skladby, a je to tedy po KK Bandu další uskupení, které hraje mou tvorbu. Juraj Valenčík i Juraj Stieranka jsou schopni lehce překračovat hranice žánrů s osobitým přístupem.

Na závěr sobotního programu se počítá s jamsession. Byl jam součástí i loňského ročníku? Přinesl nějaké jedinečné momenty?

Program jsem rozšířil i na páteční koncert, který odstartujeme ve 20.00. Následný jam bude potom buď ozvučen, nebo přejde v několik akustických samostatných jamů v prostředí zámeckého parku. Loni proběhly vždy po hlavním koncertě společné jamy účinkujících a poté několik hudebních setkání na různých místech. Zážitky to byly nevšední.

Jak přesně bude probíhat nedělní program na zámku? Kdo tvoří Mandolínový orchestr?

Mandolínový orchestr má již svůj repertoár, který je doplněn skladbami, které budeme připravovat během sobotního a nedělního dopoledne společně s Jitkou Šuranskou a Michalem Müllerem. Orchestr tvoří lektoři a žáci mých workshopů a bude doplněn místními hráči na kontrabas, kytaru, klarinet a také několika sólisty, jako je například Martin Vejvoda na ukulele. Základ orchestru pak netvoří jen mandolíny, ale i mandola a mandocello.

Součástí festivalu jsou workshopy. Co přesně mohou účastníci čekat? A je třeba se přihlásit předem?

Čeká nás zmíněná přednáška Jiřího Plocka, workshop Petera Luhy a Michala Müllera. Zájemci o workshopy nebo o hraní v orchestru se mi mohou ozvat na e-mail tentyny@gmail.com. Kompletní program je k dispozici na adrese www.kulturaboskovice.cz.

Na festivalu se představují i dětské soubory, ty sám dlouhá léta učíš na základní umělecké škole. Je mezi dětmi o mandolínu nebo obecně o akustickou hudbu zájem? Jak je případně motivovat, aby je tyto žánry zajímaly?

To je na knihu, to nejde stručně ani naznačit. Zájem je. Ale pokud to má někam vést, je potřeba vytvořit tým, který bude tvořit rodina a učitel, dětskou kapelu apod. A pak hrát a hrát. Mám radost, že se mi to daří.

V Boskovicích se koná každý rok v červenci dobře obsazený festival alternativní hudby, řadu let tam probíhala Ibérica, teď tam pořádáš mandolínový festival… Jak tyto akce vnímají místní? Je to tento typ kultury zájem?

Zájem je. Domorodci spokojeně a pravidelně navštěvují všechny kulturní akce. Jsme celkem kulturní městečko. Mandolínový festival ale samozřejmě nemá ambice velkého festivalu pro tisíc lidí.

Festival se teprve rozjíždí, ale předpokládám, že máš plány a případně i sny do dalších let. Jak by sis představoval příští ročníky?

Jéé, to moc předbíháme… Nápadů je plno. Podporu města Boskovice a místních sponzorů mám. Zůstaňme ale zatím nohama na zemi. Ročník 2018 je teprve před námi. Letošní ročník jsem posunul až do června. V parku kolem Zámeckého skleníku to bude skvělé.

Martin Krajíček/ foto archiv Ohlasy

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější

Kritika

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více