Nechceme největší varhany, chceme nejkvalitnější

Jan Martin Bejček působí jako farář v Letonicích a stojí za Mezinárodním projektem na stavbu koncertních varhan v Brně. Je autorem návrhu varhan samotných a je také předsedou správní rady Nadačního fondu Campianus, který stavbu varhan financuje. Stát budou v kostele „u jezuitů“ a měl by to být nejkvalitnější nástroj svého druhu v České republice. A ačkoliv to zní zvláštně, dostali jsme se od varhan a hudby i k lodím na Brněnské přehradě.

V kostele u Jezuitů se staví nové varhany. Proč zrovna tam – má tento kostel výjimečnou akustiku, nebo jsou tu jiné důvody?
Stavíme je tam proto, abychom nahradili původní varhany zničené při náletu v roce 1944, kdy americké pumy nešťastně zasáhly kostel. Byl zničen celý kůr i původní varhany, které tam byly přesně dvě stě let od roku 1744. Postavil je slavný jezuitský varhanář Tomáš Schwarz – jeho varhany dodnes hrají v Jihlavě u svatého Ignáce nebo v Praze u svatého Mikuláše na Malé Straně. Po válce byl kostel opraven a na kůr se provizorně postavily varhany ze státem zrušeného kostela Milosrdných sester sv. Kříže v Chebu. Ty zde sloužily až do letošního jara, nyní už jsou demontovány a po sedmdesáti letech se konečně staví varhany, které jsou originální a stavěné pro konkrétní prostor našeho kostela. Řešíme tedy situaci z konce druhé světové války. Kostel samotný vyniká úžasnou akustikou, je v centru města, ale v blízkosti nejsou koleje ani rušná křižovatka. Stojí také mezi budovami rozhlasu a televize, takže je tu usnadněná možnost přenosů koncertů. Symbolicky je také v sousedství rektorát JAMU – spolupráce s uměleckými školami je rovněž naplánovaná – v první řadě se jedná o brněnskou konzervatoř a JAMU. Kostel není ani klášterní, ani farní, slouží jako rektorátní kostel vysokoškolské mládeži, a také jako kostel pro anglicky mluvící menšinu v Brně.

Patronem nových varhan je sv. Edmund Kampián – kdo to byl a proč byl vybrán právě on?
Je to jeden z jezuitských svatých, kteří jsou spojeni s Brnem. V Brně studoval, poté se přes Prahu vrátil do rodné Anglie, kde byl 1. 12. 1581 sťat. Je to tedy světec a mučedník, Brno je v anglosaském světě známo díky Leoši Janáčkovi, ale také právě díky Edmundu Kampiánovi. On je patronem nadačního fondu, který varhany staví, a zároveň se stane patronem samotných varhan.

Bylo složitější vybrat patrona, nebo varhanáře?
Složitější bylo vybrat varhanáře přesně podle platných předpisů a zákonů v rámci veřejného výběrového řízení. Patrona jsem vybral sám a požádal jezuity o schválení.

O výstavbu varhan pečuje nadační fond Campianus, jehož úkolem je nejen realizace stavby, ale také zajištění potřebných 36 milionů korun. Daří se vám zajistit finance?
Prostředky na stavbu varhan jsou víceméně zajištěné, ale nějakou část ještě potřebujeme. Spoléhám na pomoc Boží a pomoc a ochotu dobrých lidí.

Je možné stavbu varhan nějak podpořit?
Stavbu je možné podpořit sponzorsky ze strany firem i formou soukromého daru. Také probíhá už rok a půl projekt tak zvané adopce píšťal. Dnes máme přes třináct set píšťal, které jsou již adoptovány.Lidé uhrazením rejstříku, několika píšťal či píšťaly v symbolické ceně (500–3000 Kč) osobně podporují stavbu varhan a stávají se tak kmotry jednotlivých píšťal a rejstříků. Jde tak o živý projekt s účastí dotací, darů, sponzorů, ale i obyčejných lidí z celé České republiky. Každý se tak v našich varhanách může stát tónem, který bude slyšet. Projekt je od roku 2008 stále průběžně prezentován v tisku, rozhlase, různých televizích, na webu a podobně.

Jaké jsou parametry varhan, kolik mají píšťal, rejstříků, v porovnání se současným standardem je to průměr, nebo jsou něčím mimořádné...
Varhany budou mít tři manuály, pedál a čtyřicet osm znějících rejstříků, což je řadí do skupiny těch větších nástrojů. Nebudou to zdaleka největší varhany ani v Brně, ani na Moravě, ale my nechceme dělat něco největšího – my chceme udělat něco nejkvalitnějšího. Nejde o stavbu repliky starého nástroje, ale stavíme nové, originální varhany a v této kategorii novostaveb by to měly být nejkvalitnější varhany v České republice. Jsou to varhany s mechanickou trakturou, což je princip, který funguje několik set let. K tomu se přidávají elektronické setzry – ovládání, které lze použít i při zachování čisté mechaniky. Jedná se tedy o moderní nástroj na ověřených klasických principech. Naše nové koncertní varhany jsou vytvářeny jako mistrovské dílo vynikající švýcarské varhanářské dílny Hermanna Mathise a budou svým zvukem a provedením patřit mezi nejkvalitnější a nejmodernější varhany v České republice. Jde o stavbu špičkových moderních varhan pro město Brno i celou Jižní Moravu.Zatím zde takový nástroj stále chybí.

Půjde na ně dobře hrát i starou hudbu – jaký je vlastně rozdíl mezi barokními a současnými varhanami?
Interpretace staré hudby má několik aspektů od volby nástroje přes volbu ladění až po volbu techniky. Pokud si vezmu barokní loutnu, asi na ni nezahraji dobře věci z dvacátého století. Loutnu si mohu vyměnit, ale varhany jsou na kůru jenom jedny. Stavíme tedy nástroj, který je schopný interpretace staré hudby i hudby moderní, ale vždy se jedná o interpretaci na moderních varhanách. Je tu snaha, aby byly použitelné pro všechna období, ale ne jako replika historického nástroje.

S jakým využitím varhan počítáte – rozvine se u Jezuitů bohatý koncertní život?
To bych byl rád. Smysl nových koncertních varhan je v jejich uplatnění a použití: doprovodný nástroj bohoslužeb a sólistů, nástroj s orchestrem při provádění figurální a komorní hudby, varhanní koncerty, nahrávání varhanní literatury, koncerty pedagogů a absolventů varhanních tříd Konzervatoře Brno, JAMU a ZUŠ, koncerty varhanních matiné, soutěží, přehlídek a Brněnského varhanního festivalu i brněnského Bachova varhanního podzimu.

V anketě jsem byl nedávno tázán, zda by nebylo lepší postavit nové varhany jako součást nového koncertního sálu. Když opominu, že nový sál je ve hvězdách – jaký je rozdíl mezi varhanním koncertem v kostele a v koncertní síni?
Pokud sál není, nelze stavět varhany. Až jednou bude toto chybějící centrum hotové, tak se do něj dá postavit odpovídající nástroj, který bude vyhovovat konkrétnímu prostoru. My jsme šli cestou, kdy máme funkční prostor s vynikající akustikou, pouze nám chybí varhany. Dále je tu samozřejmě prostředí a akustika kostela – ty jsou neopakovatelné. Je to jiné než ten nejlepší sál, který by v Brně mohl být, a není. Jsou věci, které se v kostele hrát nehodí, i když těch, které jsou určeny pro varhany a jsou vysloveně světské, je málo. Cílem našeho projektu je především viditelná a hmatatelná podpora vzdělávání, základního, středního i univerzitního uměleckého školství, kultury, mladých lidí, cestovního ruchu i zhodnocení kulturní památky, zvýšení úrovně regionu Brna i celé Jižní Moravy, ale také náhrada válečných škod.

Jak to vlastně je s uváděním světské hudby v katolickém kostele. Kde je hranice toho, co se na církevní půdu ještě hodí a co už ne?
Spolu s jezuity jako kněží víme, že světské věci do kostela nepatří. Varhany byly z devadesáti devíti procent v kostele, hrála se na ně hudba určená pro použití v kostele a skládali pro ně lidé, kteří na ně v kostele i hráli. Devadesát devět procent varhanní hudby je tedy do kostela vhodných. Co je a není světská hudba, je samozřejmě otázka. Ona může být i duchovní hudba světsky provedená i třeba odbytá. V kostele budeme tedy i s novými varhanami provozovat kvalitní hudbu určenou k oslavě Boží a k povznesení a oslovení posluchačů.

Varhany jsou podle Václava Havla symbolem lidské pospolitosti. Jednotlivé rejstříky mají své patrony od jezuitských světců až po osobnosti brněnského hudebního života. Vnímali jste varhany jako symbol brněnské pospolitosti mezi duchovním, hudebním a občanským životem?
Varhany vznikají jako výsledek práce mnoha lidí a každý z jejich čtyřiceti osmi rejstříků je věnován nějaké osobnosti. Jsou to jezuitští světci, dále významní jezuité spojení s Brnem a brněnští hudebníci. Je to vyjádření sounáležitosti k místu – jsou tu svatí, kteří jsou v kostele uctíváni, dále jezuité, kteří kostelem prošli nebo zde studovali, jako třeba Martin Středa, a potom jsou to muzikanti. Je to čtyřicet osm jmen lidí, kteří jsou s Brnem velmi úzce spojeni.

Počítáte s tím, že byste příležitostně umožnili prohlídku varhan veřejnosti? Nabízela by se třeba Noc kostelů...
Možné to samozřejmě je, i když jít přímo do varhan a nahlížet do jejich útrob je dost náročné. Asi není možné, aby jimi procházely desítky lidí. Bude se tedy jednat spíš o prohlídky kůru. Už teď je ale v boční lodi kostela panelová expozice o historii projektu a o stavbě varhan. Po dokončení plánujeme expozici zaměřenou na varhanní hudbu, která by byla na schodišti, a tedy přístupná i mimo kostel. Provoz v kostele je díky studentům a cizincům velmi živý, takže počítáme s varhanami i v rámci prezentace místa.

Jste farář v Letonicích, teď s vámi mluvím jako s projektantem varhan, ale jezdil jste také s lodí na Brněnské přehradě. Jak jste se k tomu dostal?
Jsem knězem od roku 1996, hudba, voda a lodě k mému životu i kněžství patří navíc. Když jsem byl jako brigádník na lodích DPMB na přehradě, tak to bylo v rámci mé dovolené či volna. Je to má záliba a práce navíc.

Inicioval jste prohlášení lodi Dallas (původně Moskva) za kulturní památku.
My jsme nejdříve iniciovali zachování této lodě pro další provoz v rámci DPMB na Brněnské přehradě a prohlásit ji za památku byla jedna z cest, jak toho docílit. Je to argument promulgovaný MK ČR pro ostatní lidi v okolí, že ta loď za záchranu stojí, a pro nás potvrzení správnosti naší snahy. Návrh jsme podali před dvěma lety a Brno tak získalo první památkově chráněnou osobní elektrickou motorovou loď u nás. Naši cestu následovali i v Praze, což se nestává často, a prohlásili nyní za kulturní památky dva nejstarší pražsképarníky Vyšehrad a Vltavu. Rozdíl je v tom, že ty jejich lodě fungují a plují, i když jsou ještě starší než Dallas. My teďobhajujeme správnost našeho kroku a přáli bychom si, spolu s MK ČR i vedením našeho města, aby loď byla zachována v provozu DPMB na Brněnské přehradě a sloužila návštěvníkům města i přehrady i v dalších letech.

Co je na ní zvláštního, že vám stála za takové úsilí?
Patří do skupiny lodí vyrobených přímo v Brně, loď Moskva/Dallas byla postavena v roce 1955. Starší lodě Brno a Morava byly dovezeny z Německa, další byla smontována z dovezeného trupu a tady se udělala nástavba – to je případ lodi Úderník, dnes Brno. Moskva, tedy dnešní Dallas, byla dochovaná jako jediná v původním stavu, byť prošla rekonstrukcí. Je to původní práce brněnských dopraváků, má výborné plavební vlastnosti a je v dobrém stavu. Stačí ji udržovat v provozu a zajišťovat servis, od roku 2012 však stojí v přístavišti na suchu.

Vraťme se k varhanám. Zahajovací koncert má proběhnout 29. června 2014 o slavnosti sv. Petra a Pavla, patronů Církve a brněnské diecéze. Co bude na programu, a stihnete varhany dokončit?
Varhany se už na konci listopadu začnou stavět na kůru v kostele, předtím budou v říjnu zkontrolovány a zkolaudovány ještě v dílně. Dokončení se plánuje v první polovině června, je tam i rezerva, takže to určitě stihneme. Program koncertu ještě není pevně stanoven, vybrán byl varhaník, kterým je páter Theo Flury z benediktinského opatství ve švýcarském Einsiedeln. Spolupracuje s varhanářskou firmou Mathis, zná její varhany a dokáže je kvalitně a bezprostředně předvést veřejnosti bez toho, aby je musel dopředu dlouho zkoumat. Na závěr bych chtěl pozvat všechny čtenáře k návštěvě kostela, slavnosti svěcení varhan a inauguračního koncertu. A také chci poděkovat všem, kdo stavbě poskytli podporu, ať už společenskou, politickou, duchovní či hmotnou a všem našim sponzorům a dárcům. Prosím i ty, kteří by se rádi podíleli na projektu stavby varhan, aby nám v této nejnáročnější závěrečné fázi pomohli, třeba svým darem či adopcí píšťal. Díky všem!