Český Händel – Musica Florea chystá v září premiéru také v Brně

20. srpen 2025, 1:00

Český Händel – Musica Florea chystá v září premiéru také v Brně

Koncert s názvem Český Händel uvede soubor Musica Florea u příležitosti 340. výročí narození Georga Friedricha Händela jeho českého současníka, Františka Václava Habermanna, který si toto přízvisko vysloužil od svých obdivovatelů. Díla obou skladatelů zazní ve společném programu.

K talentovanému Habermannovi choval G. F. Händel velký obdiv. Dokonce využil některé motivy z jeho děl ve vlastních skladbách, což v tehdejší době znamenalo vyjádření vysokého uznání a poctu. Z Habermannova díla zazní Mše ke sv. Janu Nepomuckému a Mše ke sv. Ludmile, doplněné Händelovými skladbami. Koncert s názvem Český Händel se koná v rámci cyklu Musica Florea Bohemia 2025 16. září v sále v Konventu Milosrdných bratří v Brně, začíná v 19:00.

Od narození G. F. Händela uplynulo letos 340 let a Musica Florea toto výročí oslaví netradičně, ale také trochu tradičně – protože nabídne několik jeho méně známých skladeb, přesně v duchu své dramaturgie, v níž vždy pracuje s neznámým nebo opomíjeným hudebním repertoárem. Zazní například Händelovo Concerto grosso op. 6, č. 1 G dur nebo korunovační hymna Zadok the Priest, která se od roku 1727 hraje při každé korunovaci britského panovníka. S orchestrem vystoupí sbor Collegium Floreum a sólisté Veronika Hajičová Vojířová (soprán), Sylva Čmugrová (alt), Čeněk Svoboda (tenor) a Štěpán Pokorný (bas).

Posluchači se mohou těšit na hudbu českého skladatele i jeho slavného současníka a sami ocenit kvality našeho neprávem opomíjeného autora. František Václav Habermann (1706–1783) v mládí pobýval mj. v Itálii, na dvoře toskánského velkovévody ve Florencii, kde se zdokonaloval v umění kompozice. Plně ovládl benátský styl, který se vyznačuje jistou monumentalitou (i ve skladbách pro malé nástrojové či pěvecké obsazení). Hudební zpracování se nicméně u Habermanna řídí spíše tzv. neapolskou školou. „Můžeme jej bez pochyby považovat za mistra všech tehdy dostupných barokních kompozičních technik, a to s přesahem do klasicistního slohu,“ zdůrazňuje umělecký šéf souboru Musica Florea Marek Štryncl. V Habermannových duchovních skladbách nalezneme důmyslné střídání či „mísení“ virtuózního stylu s tradičním polyfonním zpracováním. Není divu, že se Händelovi jeho díla líbila.

Povznášející krásu hudby vtělil Habermann zejména do duchovních skladeb, z nichž vyniká sbírka mší Philomela Pia. Z té pocházejí obě skladby, které na koncertu uslyšíme. „Už víc jak 20 let se na ni chystám, a to nejlépe ve spojení s Georgem Friedrichem Händelem. Sen se nyní stává skutečností, a to díky spolupráci s muzikoložkou Kateřinou Pincovou,“ doplňuje Marek Štryncl. „Již na konci devadesátých let jsem v knihovnách a archivech na hudbu Františka Hambermanna narazil několikrát. A posléze, kdy jsem si v hudebních slovnících o něm něco zjistil, následoval doslova šok! Takřka jen provinční český hudebník byl oblíbeným skladatelem G. F. Händela. Nejen, že si ho vážil – oceňoval právě jeho sbírku mší Philomela Pia – ale dokonce použil motivy např. z Habermannovy svatováclavské mše do oratoria Jefta. Jiné motivy zakomponoval do svého varhanního koncertu,“ přibližuje těsné spojení mezi skladateli.

S Habermannovou hudbou se již Musica Florea interpretačně setkala, konkrétně s Koncertem A dur pro dva lesní rohy a smyčce, který patří k nejtěžším dílům pro přirozené lesní rohy vůbec. V novém koncertu potěší posluchače opět přístupem, který respektuje dobové provádění skladeb, plné barev a emocí. Až do 19. století platila zásada, že cokoliv se opakuje, nesmí zaznít znovu stejným způsobem. Strojové a mechanické hraní „přesně tak, jak je to v notách“ baroko vůbec nezná. Tehdejší skladatelé, kteří zapsali své skladby do partitur, předpokládali, že je interpreti v mnohém přímo při hře dokomponují a dozdobí. Podle tehdejších zažitých zvyklostí šlo nejen o typickou ornamentiku, ale hudba mnoho získala zejména na výrazu: „Zvláště když se jedná o hudbu, ve které dominují slova – formou zpěvu. Neboť každé slovo mělo také emoční význam a náplň, které se pomocí hudebních prostředků zpřítomňují,“ uzavírá Marek Štryncl.

Musica Florea: Český Händel

Účinkují: Musica Florea, Collegium Floreum

Sólisté: Veronika Hajičová Vojířová (soprán), Sylva Čmugrová (alt),
Čeněk Svoboda (tenor), Štěpán Pokorný (bas)

Dirigent: Marek Štryncl 

Program:

  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Janu Nepomuckému
  • G. F. Händel: Anthem 3, My Heart is Inditing
  • G. F. Händel: Concerto grosso op. 6, č. 1 G dur
  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Ludmile
  • G. F. Händel: Anthem 1, Zadock the Priest

Musica Florea/ foto Radek Matoušek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Musica Florea: Český Händel

16.9.2025, 19:00 / Konvent Milosrdných bratří

Musica Florea: Český Händel

Účinkují:

Musica Florea, Collegium Floreum

Sólisté:

Veronika Hajičová Vojířová (soprán), Sylva Čmugrová (alt),
Čeněk Svoboda (tenor), Štěpán Pokorný (bas)

Dirigent: Marek Štryncl

Program

  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Janu Nepomuckému
  • G. F. Händel: Anthem 3, My Heart is Inditing
  • G. F. Händel: Concerto grosso op. 6, č. 1 G dur
  • F. V. Habermann: Mše ke sv. Ludmile
  • G. F. Händel: Anthem 1, Zadock the Priest

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější