Do Brna zavítá klarinetistka Sharon Kam

2. únor 2026, 11:30

Do Brna zavítá klarinetistka Sharon Kam

Filharmonie Brno chystá na tento týden dva koncerty, na nichž se jako sólistka představí světoznámá klarinetistka Sharon Kam pod taktovkou mezinárodně uznávaného dirigenta Ivora Boltona. Program s názvem Trojhvězdí německého romantismu dá zaznít dílům Carla Marii von Webera, Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Johannese Brahmse.

„První zmiňovaný byl průkopníkem tohoto stylu, druhý jej plně rozvinul a tvorba třetího představuje vrchol klasicko-romantické větve, akcentující hudbu jako absolutní umění,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Sharon Kam se zhostí sólového partu hned dvakrát, poprvé v Brahmsově Opusu 120 No. 1 v úpravě Luciana Beria a podruhé ve Weberově Concertinu Es dus. „Izraelsko-německá umělkyně debutovala s Izraelskou filharmonií pod vedením Zubina Mehty v šestnácti letech, od té doby hrála s nejlepšími orchestry světa. Kromě klasického repertoáru premiérovala i mnoho děl soudobé hudby,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová s tím, že za své nahrávky získala Kam řadu hudebních ocenění. Koncert Trojhvězdí německého romantismu se koná 5. a  6. února od 19.00 v Besedním domě. 

Oba večery zahájí předehra z Weberovy opery Abu Hassan, která vznikla v tehdy populární tureckém stylu a pro jeho umocnění využívá činely či triangly. V roce 1894 zkomponoval Brahms dvě sonáty pro klarinet a klavír, které patří ke klenotům komorní literatury a které autor později upravil i pro alternativní violu. O 102 let později si Losangeleská filharmonie objednala u Luciana Beria orchestrální verzi první z těchto sonát, kterou Berio nazval Opus 120 No. 1. „Dílo upravil s citem a respektem k originálu, vystihl drobné finesy brahmsovské instrumentace a do struktury nezasahoval. Je to zajímavý pokus, v němž Brahmsova hudba vítězí vysokým mistrovstvím, invenčností, stylovou vytříbeností a komorní průzračností, tedy atributy, jež původní Sonátu f moll trvale zařadily ke stálicím světového repertoáru,“ vysvětlil hudební publicista Emil Drápela, někdejší první klarinetista Filharmonie Brno.

Po přestávce se opět představí Sharon Kam, tentokrát v krátkém Concertinu Es dur, které Weber zkomponoval za pouhé čtyři dny. Jedná se o jedinečnou variačně koncertantní esenci různých kontrastních nálad, do sebe skvěle zapadajících a prokazujících třídílnost instrumentálního koncertu. Závěrečná Mendelssohnova Symfonie č. 3 nesoucí přídomek Skotská, vychází z nápadu, který autora oslovil při jeho pobytu ve skotsku, konkrétně v troskách edinburského Holyroodu jako představa korunovace nešťastné Marie Stuartovny.

Orchestr povede britský dirigent Ivor Bolton, který patří v Evropě k jedněm z nejuznávanějších dirigentů barokního a klasicistního repertoáru. V současné době stojí v čele Drážďanského festivalového orchestru, Basilejského symfonického orchestru, je uměleckým ředitelem Teatro Real v Madridu a čestným dirigentem salzburgského Mozarteumorchesteru, kde působil dvanáct let v pozici šéfdirigenta. Pořídil kritikou vysoce ceněné nahrávky Brucknerových symfonií. Zdobí ho mnoho prestižních hudebních ocenění, v roce 2024 mu byl udělen titul komandéra Řádu britského impéria za zásluhy v oblasti kultury.

Sharon Kam/ foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

TROJHVĚZDÍ NĚMECKÉHO ROMANTISMU

6.2.2026, 19:00 / Besední dům

CARL MARIA von WEBER Abu Hassan, předehra
JOHANNES BRAHMS / arr. LUCIANO BERIO Opus 120 No. 1, Sonáta č. 1 pro klarinet a orchestr
CARL MARIA von WEBER Concertino Es dur pro klarinet a orchestr op. 26
FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY Symfonie č. 3 a moll op. 56 „Skotská“

Sharon Kam klarinet
Filharmonie Brno
dirigent Ivor Bolton

Carl Maria von Weber (1786–1826), Felix Mendelssohn Bartholdy (1809–1847) a Johannes Brahms (1833–1897) patří k pilířům německého romantismu, který ve Weberově tvorbě začínal pučet, u Mendelssohna se rozvinul a v Brahmsových dílech nalezl vrchol své klasicko-romantické větve, akcentující hudbu coby absolutní umění.

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější