Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Filharmonie Brno: 60. koncertní sezóna s pěti šéfdirigenty

Ve své jubilejní sezóně představí FIlharmonie Brno rezidenční sólistku Alinu Pogostkinu, nové koncertní cykly a multimediální podobu festivalu Moravský podzim. Současný šéfdirigent Aleksandar Marković opouští s koncem této sezóny svoji pozici.

Do jubilejní 60. sezóny vstoupí Filharmonie Brno s pěti šéfdirigenty, houslistkou Alinou Pogostkinou, Moravským podzimem a novými koncertními cykly. Oslava kulatého výročí založení Filharmonie bude nejen retrospektivním pohledem na její působení, ale s novými názvy hlavních cyklů i potvrzením moderní dramaturgie, která se promítne také do Moravského podzimu (festival proběhne 3.–16.10.). Ten zahájí Jiří Bělohlávek s houslistou Janem ŠpačkemČeskou filharmonií. Do multimediální roviny jej posune například skladba Přesýpací hodiny od Justé Janulyté, oscilující mezi koncertní performancí a audiovizuální instalací.

Svým posluchačům nabídne Filharmonie Brno v 60. sezoně dva symfonické koncertní cykly v Janáčkově divadle, jeden s mladými světovými dirigentskými osobnostmi, druhý s bývalými šéfdirigenty brněnské filharmonie. Pro celou sezónu bude příznačné setkávání nového s tradičním.Vznik Filharmonie Brno připomene Novoroční koncert, který bude zároveň velkou narozeninovou oslavou a nabídne repliku programu prvního Novoročního koncertu z roku 1956. Dále koncert dirigenta Petra Altrichtera se „superbrněnským programem“ – Filharmonické tance napsané v roce 1956 pro Filharmonii Brno Janem Novákem v kombinaci s Parabolami Bohuslava Martinů. Jeho díla se v Brně uváděla i v době, kdy to nebylo politicky žádoucí. Z aktuální tvorby zazní například Houslový koncert předního současného německého skladatele Jörga Widmanna v provedení Aliny Pogostkiny. Expresivní skladbu, která má svým vyzněním blízko ke slavnému Houslovému koncertu Albana Berga, napsal Widmann v roce 2007 pro Christiana Tetzlaffa.

Zahajovací koncert sezony pod taktovkou Leoše Svárovského přinese tradiční program. Smetanovu VltavuDvořákovu Novosvětskou. Filharmonie Brno nezapomene ani na tvorbu 20. století a současnosti. Posluchači se mohou těšit na koncerty v podání významných dirigentů mladé generace – sugestivní Mahlerovy symfonie Píseň o zemi se ujme Tomáš Netopil, programu složeného ze skladeb Berlioze, Messiaena, Lutosławského zase mladý americký dirigent Case Scaglione, stálý spolupracovník Newyorské filharmonie. Ze současné tvorby zazní například flétnový koncert Sofie Gubajduliny z roku 2006 v podání Sharon Bezaly, flétnistky izraelského původu žijící ve Švýcarsku, pro kterou byl koncert napsán. Dále skladba Do nitra světla, kterou napsal současný finský klasik Einojuhani Rautavaara v roce 2011.

Rezidenční sólistkou sezony 2015/2016 bude německá houslistka ruského původu Alina Pogostkina. Vítězka Sibeliovy soutěže 2005 vystupuje na mnoha světově uznávaných pódiích a festivalech, spolupracuje se světovými orchestry a dirigenty, jako jsou Vladimir Ashkenazy, Gustavo Dudamel, Paavo Järvi nebo Michael Sanderling. Ve filharmonické sezoně se představí na třech koncertech a ve třech polohách: romantické, neoromantické a současné.

Festival Moravský podzim představil dramaturg Vítězslav Mikeš slovy: „Festival v roce 2015 naváže na předchozí ročník ve snaze o rovnováhu v poměrech „světových umělců / brněnské scény“ a „klasiky / nové hudby“. Hlavní tematickou linií bude multimedialita v širokém slova smyslu; dramaturgický výběr programů a účinkujících je zaměřen na hledání souvislostí mezi hudbou a filmem, pohyblivým obrazem či textem, zpívaným i recitovaným. Tento záměr předpokládá spolupráci s Univerzitním kinem Scala, nově vzniklým Sono Centrem, opomenuty nebudou ani tradiční koncertní sály Besedního domu nebo Janáčkova divadla. Rezidenční osobností festivalu bude významný estonský skladatel Erkki-Sven Tüür, který bude osobně přítomen provedení několika svých skladeb (vedle ukázek z komorní tvorby zazní i jeho dvě velká díla Ärkamine pro sbor a komorní orchestr a Symfonie č. 4 Magma) a vytvoří také jednu skladbu na objednávku festivalu.“

Alina Pogostkina, foto Felix Broede

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Benjamin Jusupov se včera s Filharmonií Brno představil ve všech třech rolích, které v hudebním životě zastává, tedy jako dirigent, skladatel a klavírista. Pořadí neuvádím náhodně – myslím, že v něm na publikum i zapůsobil.  více

Ve čtvrtek večer, necelou půlhodinu po astronomickém úplňku, nastoupil orchestr Filharmonie Brno na pódium Janáčkova divadla, aby předvedl dvojici velkých děl, která se pro své autory stala osudovými. Také z jejich spojení v rámci jednoho večera na člověka místy sahala smrt, tedy alespoň v představách.  více

Včerejší koncert Filharmonie Brno by se měl nějakým způsobem zakonzervovat a nainstalovat na viditelné místo v zázemí orchestru, ať už bude kdekoliv. Nebyli jsme svědky zázraku, ale poctivé a invenční práce od dramaturgie až po interpretaci. Publikum kromě dobré a dobře zahrané hudby dostalo mimochodem i příklad, jak by mohl a měl abonentní koncert vypadat.  více



U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Nejčtenější