Filharmonie Brno uvede kolosální mořskou fantazii Bouře Vítězslava Nováka

12. leden 2026, 12:00

Filharmonie Brno uvede kolosální mořskou fantazii Bouře Vítězslava Nováka

Uvedením mořské fantazie Bouře Vítězslava Nováka pokračuje Filharmonie Brno v oslavách 70 let od svého založení. Mohutné dílo se hraje velmi vzácně kvůli své náročnosti a mimořádným nárokům na obsazení: na podiu se objeví 87 hudebníků v orchestru, 70 sboristů, šest sólistů a dirigent – v tomto případě Robert Kružík.

„Do programu oslav jsme Bouři zakomponovali proto, že jsme ji hráli přesně před sedmdesáti lety, tehdy jako mladá, pět měsíců existující Státní filharmonie Brno. Zazněla 14. května 1956 na Pražském jaru pod taktovkou našeho prvního šéfdirigenta Břetislava Bakaly,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Koncerty proběhnou ve čtvrtek 15. a v pátek 16. ledna 2026 vždy od 19:00 v Janáčkově divadle. 

Bouři napsal Novák na motivy stejnojmenné básně Svatopluka Čecha, na objednávku Besedy brněnské k oslavám jejího padesátého výročí. Komponování ho naprosto pohltilo. „Na skalnatém švédském pobřeží, kde na vlastní kůži zažil mořskou bouři, byl fascinován zvukem vlnobití a narážením vln na vysoké pobřežní skály. Živel ho strhl natolik, že se vrhnul do vln tříštících se divoce o skály a málem utonul. Kromě dalších plaveb navštívil třeba také přístavní čtvrť v Hamburku, kde si všímal výrazných námořnických typů,“ uvedl muzikolog Ondřej Pivoda. Ve svém kolosálním díle tak autor vylíčil atmosféru života na korábu zmítaném bouří: od písně jinocha ve strážním koši nebo milostné popěvky u kormidla, přes písničku starého námořníka Jaka či erotickou scénu v kajutě, kde otrok zpívá své paní, až po sborovou modlitbu rybářů k mořské hvězdě.

Vítězslav Novák nebyl první, kdo Čechovu báseň zhudebnil. „Před ním tento námět zpracoval František Neumann, pozdější šéf opery brněnského Národního divadla. Novákovi se ale dílo natolik nelíbilo, že se ho rozhodl zhudebnit po svém – moderně a umělecky závažně. Premiéra v roce 1910 ho vynesla na přední místo mezi českými skladateli,“ zdůraznil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Brněnského provedení se spolu s orchestrem ujme Slovenský filharmonický sbor a sopranistky Adriana Banásová a Tamara Morozová, tenorista Jaroslav Březina, basbarytonista Tadeáš Hoza a basisté David Szendiuch a Jan Šťáva.

V první půli večera zazní dvě koncertní předehry Felixe Mendelssohna Bartholdyho Klid moře a šťastná plavba a Hebridy. Zatímco v prvním díle Mendelssohn zhudebnil dvojici Goethových stejnojmenných básní, v Hebridách se nechal inspirovat vlastními zážitky z cesty po západním pobřeží Skotska. Tam mu učarovala zejména Fingalova jeskyně, podle které se dílo původně jmenovalo, název však poté Mendelssohn upravil na Hebridy.

Filharmonie Brno a Slovenský filharmonický sbor/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

MOŘE KLIDNÉ, MOŘE ROZBOUŘENÉ

15.1.2026, 19:00 / Janáčkovo divadlo

FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY
Klid moře a šťastná plavba, předehra op. 27
Hebridy, předehra op. 26

VÍTĚZSLAV NOVÁK
Bouře
, mořská fantazie pro velký orchestr, sólové hlasy a smíšený sbor na stejnojmennou báseň Svatopluka Čecha op. 42

Adriana Banásová soprán
Tamara Morozová 
soprán
Jaroslav Březina tenor
Tadeáš Hoza basbaryton
David Szendiuch bas
Jan Šťáva bas
Slovenský filharmonický sbor
sbormistr Jan Rozehnal
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

MOŘE KLIDNÉ, MOŘE ROZBOUŘENÉ

16.1.2026, 19:00 / Janáčkovo divadlo

FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY
Klid moře a šťastná plavba, předehra op. 27
Hebridy, předehra op. 26

VÍTĚZSLAV NOVÁK
Bouře
, mořská fantazie pro velký orchestr, sólové hlasy a smíšený sbor na stejnojmennou báseň Svatopluka Čecha op. 42

Adriana Banásová soprán
Tamara Morozová 
soprán
Jaroslav Březina tenor
Tadeáš Hoza basbaryton
David Szendiuch bas
Jan Šťáva bas
Slovenský filharmonický sbor
sbormistr Jan Rozehnal
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější