Filharmonie Brno zpřístupňuje záznam unikátního provedení opery Císař Atlantidy aneb Odepření smrti. Připojuje se tak k dialogu o hrozbách totalitní moci

Filharmonie Brno zpřístupňuje záznam unikátního provedení opery Císař Atlantidy aneb Odepření smrti. Připojuje se tak k dialogu o hrozbách totalitní moci

Císař, který si uzurpuje právo rozhodovat o životě a smrti lidí, brát jim jejich duše. A Smrt, kterou to urazí tak, že se rozhodne pomstít jemu i lidstvu: nedovolí, aby někdo zemřel. To je příběh komorní opery Císař Atlantidy aneb Odepření smrti. Skladatel Viktor Ullmann a libretista Petr Kien ji zkomponovali v roce 1944 v terezínském koncentračním táboře.

„U příležitosti osmdesáti let konce války jsme ji oživili. S orchestrem a sólisty jsme dílo scénicky provedli na prestižním rakouském festivalu Ars Electronica. Působivé dílo výrazně umocnily velkoformátové AI vizualizace kreativního ředitele festivalu Coriho O´Lana,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Filmový záznam představení měl premiéru 20. října 2025 na festivalu Moravský podzim. „Rozhodli jsme se ho uvolnit veřejně, a to symbolicky na Mezinárodní den památky obětí holocaustu,“ informovala Kučerová.

Císaře Atlantidy aneb Odepření smrti zkomponoval Ullmann jako svoji třetí operu, libreto v němčině napsal čtyřiadvacetiletý Petr Kien, mladý nadějný spisovatel a výtvarník. Oba autoři dílo v Terezíně kompletně nazkoušeli, ale vzápětí nato zahynuli v Osvětimi a premiéry se tak už nedočkali.

Dílo zachránil Emil Utitz, profesor německé univerzity v Praze, který v Terezíně pracoval jako knihovník. Předal jej antroposofickému centru ve Švýcarsku, Kien byl totiž vyznavačem antroposofismu, tedy esoterického hnutí, které usilovalo o spojení člověka s duchovním světem prostřednictvím vědecky podloženého, nadsmyslového poznání. „Dílo objevil v Basileji dirigent Kerry Woodward, který se dokonce pokoušel při spiritistické seanci spojit s Ullmannem,“ podotkla Kučerová. S úpravami ho premiéroval v Amsterdamu v roce 1975, opera tak poprvé zazněla dvaatřicet let po svém vzniku, od té doby se uvádí na mnoha světových pódiích. „To dílo v sobě nese silné humanistické poselství, bohužel opět tak aktuální. Ta nemožnost zemřít vede lidi k lásce, k vzájemnému porozumění a životu v míru,“ uvedl šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, který dílo uvedl v německé premiéře v roce 1985 a nastudoval ho i nyní. Aktuálnost tématu podtrhuje i vydání komiksové knihy Dave Maasse a Patricka Laye Císař Atlantidy aneb Stávkující Smrt, která vyšla loni i v českém překladu.

Uvedením opery se Filharmonie Brno připojuje k mezinárodnímu dialogu o kulturní paměti a připomíná, že i v podmínkách extrémního násilí a nesvobody vznikala díla mimořádné umělecké i etické síly, která k nám dnes promlouvají s naléhavou aktuálností.

Záznam představení s českými titulky ke shlédnutí zde.

Záznam představení s anglickými titulky ke shlédnutí zde.

Foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější