Dvěma velkým kantátám dvou skladatelů věnuje Filharmonie Brno koncerty tento čtvrtek a pátek. Zatímco skladba Leoše Janáčka zhudebňuje světský text situovaný do sakrálního prostředí, dílo Antonína Rejchy je napsáno přímo na text církevní. Amarus vypráví o trpkém údělu mnicha, který byl odložen do kláštera a doléval olej do lampy, jejíž světlo zhaslo s mnichovým odchodem na věčnost. Te Deum coby chvalozpěv k oslavě boží je naplněno světlem nezhasitelným.
„Na jedné straně pozemské hoře a tma, na straně druhé naděje a nebeský jas. Od premiéry Janáčkova Amara letos uplynulo 125 let, od vzniku Rejchova Te Deum 200 let,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.
Podle muzikologa Miloše Štědroně je Amarus přelomovým dílem. „Prvním, kde začíná ten takzvaný velký Janáček, jak ho známe. Je v něm jasně vidět, jak se rodí jeho typický rukopis vykrystalizovaný z folkloru, kterému se naplno věnoval předchozích deset let,“ vysvětlil Štědroň. Stejnojmenná báseň Jaroslava Vrchlického podle něj Janáčka oslovila proto, že mu připomínala jeho vlastní dětství, kdy se jako jedenáctiletý ocitl v klášteře a ze dne na den se mu změnil život.
Výrazně autobiografické dílo nebývá řazeno k Janáčkovým vrcholným, přesto je důležitým vývojovým článkem v jeho tvorbě. „Nejen po hudební stránce, ale i proto, že se v něm rodí Janáček psycholog, který je hudbou schopen vystihnout niterné stavy postavy, a Janáček dramatik, který epicky rozvíjenou básnickou předlohu posouvá směrem k próze, a tím podtrhuje její dramatičnost,“ zdůraznil Mikeš.
Tak, jako se Janáček ve svých jedenácti letech ocitl v klášteře, změnil se v jedenácti letech také život Antonínu Rejchovi. Při potulce Prahou naskočil do dostavníku a jako černý pasažér dojel do Klatov ke svému dědečkovi. Ten ho odeslal ke strýci, renomovanému hudebníkovi v německém Wallensteinu, a tím začala Rejchova hudební dráha. Jeho Te Deum, které zazní v druhé půli koncertu, uzavírá čtveřici rozsáhlých vokálně-instrumentálních děl s humanistickým poselstvím a je díkuvzdáním za nastolení míru. Navazuje na francouzskou tradici děl komponovaných na liturgické texty, které se prováděly buď v chrámu, nebo pod širým nebem na Martových polích v Paříži. „Předepsaný orchestr je dostatečně velký na to, aby jeho zvuk vynikl i na otevřeném prostranství. Varhanní part jako symbol sakrálního prostoru Rejcha rozepsal i pro harmonii dechových nástrojů – právě pro případ venkovního provedení, při kterém by varhany nebyly k dispozici,“ uvedl Mikeš.
Odkazu obou skladatelských samorostů se orchestr věnuje pravidelně. Janáčkovo dílo patří k jeho významným programovým položkám odnepaměti, Rejchova hudba se v repertoáru brněnských filharmoniků usadila teprve v posledních letech. Některá z těchto provedení natočil Český rozhlas, kantátu Lenora zaznamenala i Česká televize a Filharmonie Brno ji v roce 2020 vydala na vlastním labelu v podobě audiozáznamu na dvojCD a dvojLP. Koncert ve čtvrtek bude opět zaznamenávat Česká televize.
Oba večery povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, sólových partů se ujme Simona Šaturová, Daniel Matoušek a Jiří Brückler, sborových pak Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy. Koncerty proběhnou 11. a 12. prosince 2025 od 19:00 v Janáčkově divadle.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..