Janáčkova opera chystá premiéru Händelovy Agrippiny

Janáčkova opera chystá premiéru Händelovy Agrippiny

Agrippina bude na brněnském jevišti uvedena poprvé, a to v již osvědčené spolupráci s barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, v režii Martina Glasera, scénografii Petra Vítka a s kostýmy Martina Chocholouška.

„Chtěli jsme s celým inscenačním týmem vytvořit most mezi příběhem, který se odehrává v antickém Římě, byl stvořen barokním libretistou a hudebním skladatelem a vyprávíme ho lidem žijícím v 21. století. Lidé, kteří jdou bezskrupulózně za svým cílem jsou ale pořád stejní, podobně jako se nemění ti, kteří bojují za svou lásku. Händel bravurně, chtělo by se říct až postmoderně přeskakuje mezi polohami vyprávění – vedle vypjatých dramatických scén staví situace s velkým komickým potenciálem, k politickému thrilleru přidá rodinné drama, po procítěné milostné scéně střihne číslo, které má energii jako z popového koncertu. To jsme se snažili využít a věřím, že divákům nabídneme inscenaci s velkorysou, překvapivou a proměnlivou vizualitou, opulentními kostýmy, obrovskou energií, a hlavně nádhernou hudbou, která vypráví příběh, ve kterém se mohou poznat i dnešní lidé...“ upřesňuje Martin Glaser.

Titulní roli ztvární Pavla Vykopalová, která slavila velký úspěch již s Händelovou Alcinou, poprvé se zde také představí švýcarský kontratenorista Constantin Zimmermann (Ottone) a český kontratenorista Vojtěch Pelka (Nero). Tohle obsazení doplní Doubravka Novotná (Poppea), polský basista Wojtek Gierlach (Claudius), Tadeáš Hoza (Pallante), Monika Jägerová (Narciso) a David Nykl (Lesbo). Premiéra je ohlášena na 11.dubna 2026 v Janáčkově divadle.

Händel byl mistr, který dokázal ve svém díle demonstrovat pochopení pro lidskou slabost, pro lidské selhání, pro složitost lidské duše. Také je zajímavé, že on těm negativním postavám, kterých je Agrippina plná, svěřil ty nejkrásnější hudební momenty. A právě tohle porozumění lidské duši je největší devíza Händelova umění. Pokud se nám podaří něco z toho zprostředkovat publiku, tak budu velmi šťastný,“ doplňuje dirigent Václav Luks.

G. F. Händel

AGRIPPINA

OPERA O TŘECH DĚJSTVÍCH, LIBRETO VINCENZO GRIMANI

HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ VÁCLAV LUKS

REŽIEMARTIN GLASER

SCÉNAPETR VÍTEK

KOSTÝMY MARTIN CHOCHOLOUŠEK

SVĚTELNÝ DESIGN MARTIN ŠPETLÍK

CHOREOGRAFIE MARTIN PACEK

DRAMATURGIE PATRICIE ČÁSTKOVÁ

OBSAZENÍ:

AGRIPPINA PAVLA VYKOPALOVÁ

NERO VOJTĚCH PELKA

PALLANTE TADEÁŠ HOZA

NARCISO MONIKA JÄGEROVÁ

LESBO DAVID NYKL

OTTONE CONSTANTIN ZIMMERMANN 

POPPEA DOUBRAVKA NOVOTNÁ

CLAUDIUS WOJTEK GIERLACH

COLLEGIUM 1704

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Nejčtenější