Jenůfa optikou současného světa. Vzniká v koprodukci Moravského divadla Olomouc a NdB

27. červen 2024, 2:00

Jenůfa optikou současného světa. Vzniká v koprodukci Moravského divadla Olomouc a NdB

Nadčasový příběh o žárlivosti, odpuštění i naději ztvární soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc v inscenaci Jenůfa, která vzniká v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Janáček Brno. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou a dirigentkou Annou Novotnou Peškovou představí Jenůfu v původní verzi z roku 1904. Nechají se při tom inspirovat osudy klientek organizace Úsměv mámy.

Opera Jenůfa, která bude uvedena v její první verzi z roku 1904 v edici Marka Auduse, slaví sto dvacet let od svého premiérového uvedení. Nové nastudování přináší aktualizovaný pohled na toto světoznámé operní drama a otevírá řadu témat. „Otázky mateřství, zodpovědnosti, vzbouření, ale i lásky, pevnosti a naděje jsou pro inscenaci důležitější než venkovský kolorit. Janáček z Preissové vyhmátl to dějově nejpodstatnější, nová inscenace přenáší jeho dílo do současnosti a ptá se, jestli jsme se posunuli někam dál,“ vysvětluje dramaturgyně Marta Ljubková. Vznikne tak operní dílo s plným respektem k Janáčkově strhující hudbě, které má ovšem ambici předvést výsek současného světa, kdy se otevřeně začíná mluvit například i o náročném poporodním období. Tvůrčí tým, který s oblibou přenáší rezonující společenská témata do světa opery, proto oslovil klientky olomoucké pobočky organizace Úsměv mámy. Cílem je jejich autentické jevištní bytí přirozeně zakomponovat do libreta z období realismu a nadčasové hudby. Představení bude uvedeno v rámci festivalu Janáček Brno 2024 20. a 21. listopadu 2024 od 19:00 v Mahenově divadle.

V neděli 23. června proběhl v Moravském divadle úvodní workshop, kde se klientky organizace – mámy, které se v minulosti potýkaly s poporodní depresí nebo dalšími psychickými problémy spojenými s mateřstvím – a tvůrkyně poprvé setkaly. „Aby měly lepší představu o tom, jak taková inscenace vzniká a co obnáší její zkoušení, připravily jsme herecký workshop, kde si mj. vyzkoušely i dvě konkrétní scény z Jenůfy,“ uvedla šéfka olomoucké opery a režisérka inscenace Veronika Kos Loulová a dodává, že nyní mají klientky čas na sepsání reflexe této zkušenosti a zvážení, zda v inscenaci budou chtít účinkovat.

Zkoušení před premiérou, která se uskuteční 15. listopadu v Moravském divadle Olomouc, začne v září. Inscenace bude poté uvedena na festivalu Janáček Brno 2024. „Už teď si jsme vědomy, že zkoušení bude svým způsobem pro operu netypické, nicméně jen samotný workshop nás obohatil v tvorbě. V divadle se hraje, napodobuje se to, co je napsané ve scénáři. Ale tady najednou cítíme sílu autentických výpovědí, skutečných prožitků, které nejsou předstírané,“ sdělila Kos Loulová.

Vedle standardních zkoušek orchestru, sólových pěvců a sboru bude potřeba určité části přípravného procesu přizpůsobit potřebám účinkujících maminek. Zkoušky budou rozděleny do kratších bloků a v plánu je i případné hlídání dětí. U zkoušení budou také přítomné psychoterapeutky z Úsměvu mámy. 

Spoluprací s Moravským divadlem by zástupkyně organizace Úsměv mámy chtěly zviditelnit téma i mimo cílovou skupinu. „Mnoho našich klientek v sobě nachází velkou odvahu a sílu sdílet svou zkušenost, předat svůj příběh ve snaze pomoci dalším ženám v podobné situaci. Workshop byl pro nás velkým vytržením z každodenního života. Pohled na práci tvůrkyň opery byla vskutku obohacující a doslova pohledem „za oponu“. Místy to byla práce náročná na pozornost a tento zážitek klientky docela dlouho zpracovávaly. Divadlo je pro nás sice stále oblast zahalená tajemstvím, ale i tvůrčí tým bude konkrétnější podobu našeho zapojení nadále hledat a vyjasňovat. Jsme zvědavé a těšíme se,“ uvedla Renata Banášová, klinická psycholožka a psychoterapeutka působící v Úsměvu mámy, o proběhlém workshopu a nutnosti šíření osvěty.

K tomu přispěje i celovečerní dokument o vzniku inscenace, který připravuje režisérka Tereza Tara. Již dříve se tématům mateřství a poporodních psychických problémů ve svých dokumentech věnovala a nyní ji zajímá jejich propojení se světem umění a divadla.

Mahenovo divadlo/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezony v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Nejčtenější