Jiří Bárta v Besedním domě

19. duben 2013, 8:43

Jiří Bárta v Besedním domě

V neděli 21. dubna vystoupí v Besedním domě vynikající violloncellista Jiří Bárta a pianistka Terezie Fialová. Jiří Bárta patří k našim nejúspěšnějším sólistům, program je klasicko-romantický. Lákadlem je především Sonáta pro violoncello a klavír Edvarda Griega. Koncert začíná v 19.30 hod.

 

Komentáře

Reagovat
  • Pavel Sekanina

    25. květen 2013, 16:02
    Těšil jsem se na sborový koncert. Pan Bárta byl jistě kvalitní náhrada, i když bych radši uvítal změnu termínu s původně plánovaným programem a interpretem. Ovšem velmi mě zklamala umělecká nevyrovnanost obou interpretů. Slečna Fialová bohužel není ani přibližně (a obávám se, že nikdy nebude) na umělecké úrovni pana Bárty. Působí to pak při poslechu velmi rušivě a nekompatibilně. Prosím příště lépe vážit interprety při vynucené změně programu.
    • Novotny Petr

      26. květen 2013, 23:35
      Dobry den, priznam se ze casto neprispivam do podobnych diskuzi. Nicmene na vyse uvedenem koncerte jsem byl a i kdyz se jednalo o "zaskok", presto jsem odchazel s krasnym uspokojivym pocitem z proziteho hudebniho zazitku. Nejvice me nadchla Griegova Sonata kde nejen pan Barta ale i klaviristka dokazali ze jsou interpreti navysost povolani. Slecna Fialova jiste skrz svoje mladi stale sbira zkusenosti ale presto je jasne ze ma publiku co nabidnout.
    • Pavel Sekanina

      27. květen 2013, 17:16
      Máte pravdu, Griegova sonata dopadla určitě z celého programu nejlépe. Problém je v tom, že v dalších skladbách, kde měl např. autor na mysli jako vůdčí nástroj klavír a cello spíš jako doprovodné, se stejně přirozenou formou s violoncellovým partem prosadil Jiří Bárta. To by se u interpretů kvalitativně srovnatelných nestalo. Systém je tak silný, jak je silný nejslabší článek:-). Asi bychom nechtěli, aby pan Bárta hrál hůř, že...:-). Jinak jsem rád, že jste byl s koncertem spokojen.Tak má člověk z koncertu odcházet. Já jsem asi měl studovat něco jiného.

Komorní koncert v rámci abonentního cyklu Českého filharmonického sboru v Besedním domě



Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější