Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle získali Cenu Antonína Dvořáka 2025

Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle získali Cenu Antonína Dvořáka 2025

Ocenění za mimořádný přínos české klasické hudbě převzal na Pražském hradě manželský pár – Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle. Ocenění uděluje Akademie klasické hudby (AKH), která oba laureáty považuje za velké propagátory české klasické hudby v zahraničí. Cenu Antonína Dvořáka předal umělcům prezident Petr Pavel.

Cenu Antonína Dvořáka získavají umělci z řad klasické hudby. Cílem tohoto prestižního ocenění je zviditelnit jednotlivé umělce, soubory nebo celé instituce za zvláštní umělecké počiny a velké zásluhy při propagaci a popularizaci české klasické hudby a to v České republice i v zahraničí. Cena, která má tvar violoncella, byla předána prezidentem ČR Petrem Pavlem. Ten při předávání ceny poděkoval všem, kteří se podílejí na šíření dobrého jména naší země v zahraničí.

Brněnská rodačka a velká patriotka svého rodného města, mezzosopranistka Magdalena Kožená se českým autorům věnuje během celé své kariéry. Kožená byla AKH označena za jednu z nejvýznamnějších a nejvyhledávanějších operních pěvkyň současnosti, která se výrazně podílí na propagaci české hudby v zahraničí. A to formou koncertů i hudebních nahrávek.

V České republice je také patronkou projektu ZUŠ Open, který podporuje mladé interprety a pod jehož značkou se realizují i další hudebně-vzdělávací akce na území ČR i v zahraničí. Nadační fond Magdaleny Kožené podporuje základní umělecké školy a nadané děti v uměleckém rozvoji. ZUŠ hrají podle Kožené klíčovou roli v oblasti uměleckého vzdělávání a formování mladých talentů.

Do Brna se Kožená vrací pravidelně také jako patronka mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, na němž vystoupí 28. dubna 2026 v Besedním domě.

cena_AD_2025_02_foto_petra_hajska

Britský dirigent a pianista Sir Simon Rattle začal svoji kariéru v Birminghamském symfonickém orchestru. Nejvíce se proslavil coby šéfdirigent Berlínské filharmonie, kde působil v letech 2002 až 2018. Od sezony 2024/2025 je Rattle hostujícím dirigentem České filharmonie. Má za sebou nahrávku Symfonických básní podle K. J. Erbena (Antonín Dvořák), album Czech Songs s písněmi Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina (na tomto albu se podílela také Magdalena Kožená).

„Akademie klasické hudby vždy vybírá laureáty z řad špičkových osobností či institucí, jejichž přínos české hudbě a šíření odkazu Antonína Dvořáka je zásadní pro publikum napříč globální kulturní obcí,“ uvedl už při oznámení letošních laureátů v červnu tohoto roku ředitel AKH Robert Kolář. Vůbec prvním laureátem Ceny Antonína Dvořáka udělované AKH s podporou Karel Komárek Family Foundation byl v roce 2009 pravnuk skladatele Antonína Dvořáka, houslista, violista a dirigent Josef Suk.

Po něm následovali Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), András Schiff (2021), Pražský filharmonický sbor (2022) a Panochovo kvarteto (2023). Loni ji získal australský divadelní a operní režisér Barrie Kosky.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější