Současná koncertní praxe klasické hudby opakovaně vyjímá z nekonečného množství hudebních děl pro své „tady a teď“ jen omezenou část ze všeho, co kdy vzniklo. Program Moravského podzimu tak nabídne to, co mohou lidé slyšet spíš vzácně. Přinese skladby od baroka po současnost, mnohdy v české či světové premiéře. Zahajovací koncert festivalu povede šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies. Součástí festivalu je druhým ročníkem i Nový svět Moravského podzimu, tedy série koncertů, kterou připravují studenti JAMU. K doprovodným programům patří také Hudebněvědné kolokvium, besedy se skladateli, interprety a muzikology či představení dvou nových knih: jedna je věnována Leoši Janáčkovi, druhá Antonínu Rejchovi.
„Navážeme na naši dlouhodobou snahu tento přístup narušovat. Ve festivalové, koncentrované podobě uskutečníme sondu do jakýchsi paralelních dějin hudby. Vyneseme na světlo méně známé skladby proslulých skladatelů a poukážeme na životnost děl autorů pozapomenutých,“ uvedl dramaturg festivalu Vítězslav Mikeš. Letošnímu ročníku dal podtitul Angeloi – Zvěstovatelé, což jsou podle filozofa Jakova Druskina bytosti s pestrým životem, které obývají paralelní svět a bez zatížení nudou nebo časem pociťují věčnost. „Podobně vnímám i hudební díla,“ podotkl Mikeš.
„Od 1. do 22. října čeká na posluchače celkem čtrnáct koncertů. Nejvíce v Besedním domě, k tomu tři velké v Janáčkově divadle, ale také třeba v krytu 10-Z, ve vile Tugendhat, na Petrově nebo v kostele na náměstí Míru,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová. Doplnila, že speciální koncert se chystá i do Červeného kostela. Již potřetí v něm zazní Poslední pohanské obřady Broniuse Kutavičiuse. U posluchačů měla jejich dvě provedení v minulých letech tak mimořádný ohlas, že je dramaturgie zařazuje i potřetí.
Festival otevřou 1. října tóny Zpěvu ducha divokého lesa, symfonické fantazie Anthonyho Philipa Heinricha, která zazní v české premiéře. Rodák z Krásné Lípy, kterému se přezdívalo americký Beethoven, má tak neuvěřitelný osud, že až připomíná příběh Járy Cimrmana. (Osudům prvního profesionálního skladatele v Americe se o den později věnuje i klavírista Pavel Farský na svém recitálu, který je již vyprodán.) Při zahajovacím koncertu naváže na Heinricha skutečný Beethoven a jeho málo hraná Fantazie c moll, následována impozantním Credem ze sklonku raného období Arvo Pärta. Večer uzavře symfonická poema Prometheus, kterou Alexandr Skrjabin napsal pro klavír, sbor a orchestr rozšířený o tzv. světelný klavír. „U nás se o vizuální složku této skladby postará Cori O´Lan z renomovaného rakouského festivalu Ars Electronika,“ informoval Mikeš. Sólistkou v Beethovenovi a Skrjabinovi bude Polina Osetinskaja, která brněnské publikum uhranula již před pár lety.
Zahajovací koncert povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který se v divadle ve stejné roli představí i 13. října. Tentokrát ovšem ne s Filharmonií Brno, ale se Symfonickým orchestrem Středoněmeckého rozhlasu Lipsko, v jehož čele také stojí. Kromě Williama Bolcoma v české premiéře a Smuteční zednářské hudby W. A. Mozarta přiveze orchestr svůj kmenový repertoár: Roberta Schumanna a symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra Richarda Strausse.
Jestliže první a druhý koncert v divadle pojí osoba šéfdirigenta, pak druhý a třetí pojí partnerská města Brna: německé Lipsko a polská Poznaň. Její filharmonie přijede 22. října a postará se o slavnostní zakončení festivalu. Spolu s šéfdirigentem Łukaszem Borowiczem přiveze program k výročí nedožitých devadesátin Krzysztofa Pendereckého, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců polské a potažmo světové hudby druhé poloviny 20. století. Doplní jej Suita rustica Vítězslavy Kaprálové a Houslový koncert č. 2 Karola Szymanowského, který přednese Milan Paľa (ten se zhostí i sólového partu ve Violovém koncertu Pendereckého).
Kromě pozapomenutých autorů a skladeb dá festival prostor i pozapomenutým hudebním nástrojům, například skleněné harmonice, kterou rozezní Christa Schönfeldinger ve třech skladbách jednoho večera. Pod taktovkou Jonathana Cohena na něm v obnovených premiérách zazní melodram Rozloučení Johanky z Arku s vlastí a Příležitostná kantáta Antonína Rejchy, který má stejně jako Heinrich až neuvěřitelný osud s českými kořeny a kariérou za hranicemi.
Dalším vzácným nástrojem je historický klavír Streicher, ke kterému usedne Alexej Ljubimov. Zahraje na něj skladby Johannese Brahmse, zatímco na současný klavír Steinway přednese nostalgicky laděnou hudbu žijícího ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova. Za klavír usedne i Onutė Gražinytė, která se představí v sólovém recitálu i se souborem Kremerata Baltica, dále bosenská hudebnice Aida Mujačić s písněmi Karla Reinera, Terezie Fialová v duu s violoncellistou Jiřím Bártou nebo Dennis Russell Davies, který doprovodí sopranistku Martinu Jankovou s recitátorkou Taťjanou Medveckou.
Dva multimediální projekty, oba v české premiéře, pak zazní v druhé půli festivalu. Islandský skladatel Jóhann Jóhannsson proslul jako autor filmové hudby, za hudbu k Teorii všeho získal nominaci na Oskara, ale velmi zajímavé projekty skýtá jeho samostatná raná tvorba. „Jeho někdejší blízký spolupracovník Adam Wiltzie provede na Petrově se členy Moravia Brass Band mimořádnou hodinovou skladbu, dalo by se říci až zvukovou instalaci Virðulegu forsetar. Věřím, že bude patřit k jedněm z vrcholů festivalu,“ uvedl Mikeš. Cenami ověnčená naděje české komorní hudby Trio Bohémo připravilo do Besedního domu „audiovizuální novelu“ Hledání ztracené krásy… autorky Žibuoklė Martinaitytė, zkomponovanou pro klavírní trio, elektroniku a video.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..