Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Nedožité devadesátiny Luboše Ogouna

Luboš Ogoun patří k nejvýraznějším postavám v historii českého baletu. Jeho dráha byla významně svázána s Brnem, kde poprvé působil jako šéf baletu Státního divadla od roku 1961 do roku 1964. Omladil výrazně soubor, zvýšil jeho technickou úroveň a obohacoval dramaturgii zpracováním symfonických námětů. K jeho nejpozoruhodnějším titulům v tomto směru patřil Janáčkův Taras Bulba a Šostakovičova Leningradská symfonie. Jako tanečníka ho výrazně ovlivnila jeho atletická a gymnastická kariéra.

V roce 1964 odešel Luboš Ogoun do Prahy, kde společně s Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem založil Studio Balet Praha. Z toho se brzy stal jeden z nejúspěšnějších tanečních souborů v Evropě. V roce 1968 se opět vrátil jako šéf do Brna, v době normalizace byl ale zbaven funkce a působil v souboru nadále jako choreograf. Na šéfovskou pozici se vrátil až v roce 1990.

Luboš Ogoun spolupracoval jako choreograf a režisér také s operou a se zpěvoherním souborem. V opeře režíroval Slzy nože Bohuslava Martinů nebo Borodinova Knížete Igora. Režíroval českou premiéru muzikálu Pavla Hammela a Tibora Vargy Cyrano z předměstí.

Ve svých mladých letech se věnoval sportu a tělesnou výchovu po válce i vystudoval. Tak se objevil i v prvotině Věry Chytilové O něčem jiném v roli trenéra gymnastky Evy Bosákové (v trenérském týmu českých gymnastek ale působil i ve skutečnosti). Objevil se také ve filmu Šťastný Jim a ještě si zahrál tělocvikáře ve filmovém muzikálu Třicet panen a Pythagoras.

Luboš Ogoun zemřel krátce před svými osmdesátými pátými narozeninami 14. února 2009. Narodil se 18. února 1924 a dnes by se tedy dožil devadesáti let.

Podrobně o Luboši Ogounovi zde.

Foto zdroj www.ndbrno.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více


Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější