Alexandr Veliký, Napoleon Bonaparte, Abraham Lincoln, Josif Stalin. Osobnosti, které ovlivnily tvář dnešního světa. Moc, vůdcovství, odpovědnost, odvaha i selhání. To jsou klíčová témata mimořádného projektu V orchestru, který Filharmonie Brno uvádí v pátek 13. února.
„Lidé při koncertu sedí přímo mezi hudebníky nebo na pódiu, orchestr je rozmístěn po celé ploše hlediště. Je to mimořádný projekt, kterému dominuje intenzivní a neopakovatelný zážitek blízkosti a soustředění. Hrajeme ho už třetí sezonu, pokaždé s jiným tématem. To letošní je až bolestně aktuální,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Koncertem provádějí autoři scénáře Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš. V týdnu je na programu šestkrát pro žáky II. stupně základních škol a pro středoškoláky, v pátek pak pro veřejnost, a to v 17 a 19 hodin. „Propojujeme klasickou hudbu s dějepisem a občanskou reflexí. Ukazujeme, že hudba může přinést nejen estetický zážitek, ale je také silným nástrojem vzdělávání a kritického myšlení. Nereprezentujeme historii jako soubor dat, ale jako živý příběh, který pomáhá porozumět současnému světu, protože se dotkneme otázek různých forem vlády, demokracie, totality i absolutismu,“ uvedla vedoucí edukačních programů Filharmonie Brno Kristýna Drášilová. Zdůraznila, že aktivní poslech hudby navíc rozvíjí schopnost soustředění, empatie a naslouchání. Koncert je naplánovaný na pátek 13. února 2026 v 17:00 a 19:00 v Besedním domě.
Koncerty pod taktovkou Stanislava Vavřínka otevře Händelovo oratorium Alexanderova slavnost inspirované vojenskými úspěchy starověkého vládce, ale i myšlenkou sjednocování kultur a síly hudby jako prostředku k ovlivňování lidských emocí. Následující Symfonii č. 3 Eroica věnoval Ludwig van Beethoven císaři Napoleonovi. „Hudba tu nese příběh hrdinství, ale i zklamání. Představuje ale také revoluci, kromě té politické i hudební, protože náhlý zlom v hudebním myšlení překvapil a šokoval tehdejší publikum, stejně jako Napoleonova politická dráha,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.
Z Evropy se posluchači přenesou do Ameriky díky skladbě Aarona Coplanda Lincolnův portrét. Autor v díle použil výňatky z nejsilnějších projevů 16. amerického prezidenta, který byl symbolem demokracie. „Nechtěl bych být otrokem, ale ani otrokářem. To vyjadřuje mou ideu demokracie. Co se od tohoto kréda odlišuje, už v míře tohoto odlišení není demokracií.“
Zásadní zlom v atmosféře přinesou vybrané části Symfonie č. 9 a 10 Dmitrije Šostakoviče. Po osobnostech, které navzdory svým chybám reprezentovaly ideály odvahy, reformy či demokracie, skladby nastolí téma totality v podobě postavy Josifa Stalina coby symbolu strachu, represí a zneužití moci. „Právě tato kapitola slouží jako silné poučení o tom, kam může vést neomezená moc jednoho člověka, kult osobnosti a manipulace společnosti,“ zdůraznila Drášilová.
Závěr koncertu se symbolicky vrátí k českým dějinám a národní identitě. Prostřednictvím legendy o kněžně Libuši se posluchači dotknou mytických počátků české státnosti, aby si uvědomili, že dějiny netvoří jen fakta, ale i příběhy, které formují naši paměť. Fanfáry z opery Libuše Bedřicha Smetany zde zazní jako silný hudební symbol české státnosti, kontinuity a kulturní tradice.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..