Šestinozí bohatýři BCO: 2 světové a 2 české premiéry v Židenicích

24. listopad 2025, 1:00

Šestinozí bohatýři BCO: 2 světové a 2 české premiéry v Židenicích

Divadelní sál Dělnického domu v brněnských Židenicích je místem, kde se již více než století potkává kultura lidí a brouků. Koncerty a divadelní představení se zde střídají s entomologickými burzami i schůzkami milovníků brouků, motýlů, včel a dalšího hmyzu. Právě proto zde Brno Contemporary Orchestra uvede koncert Šestinozí bohatýři, na kterém nabídne pomezí mezi uspořádaným a pragmatickým zvukem hmyzího světa a chaosem, svobodou a demokratičností lidské hudby. Na koncertě zazní dvě světové premiéry, dvě české premiéry a jedna obnovená premiéra skladby napsaná pro soubor BCO v roce 2018.

„Když jsem jako malý poslouchal na gramofonu Ferdu Mravence, kde byl Cvrček muzikant a v rádiu ladili stanici cikád, tak mě bavila představa, jak by komponovala třeba cikáda nezatížená lidskou tradicí. V té době jsem netušil, že zrovna cikádám se nejdřív vyvinuly hřebínky na nožkách vydávající zvuk a až potom orgány sluchu. Hudba hold i nadále zůstává výhradně lidská“ říká dirigent BCO Pavel Šnajdr. Koncert je ohlášený na 25. listopadu 2025 od 19:00 v Dělnickém domě Židenice.

Koncert otevře novinka Lucie Páchové, která posluchače obklopí prostorovým zvukem připomínajícím zurčící louku prostřednictvím neobvykle rozestavěných muzikantů okolo diváků. Polská skladatelka Agata Zubel přenese ruch lidského města na koncertní pódium v kompozici The Streets of Human City, inspirované poezií držitele Nobelovy ceny Czesława Miłosze. Dramatický kontrast nabídne Red Run Heinera Goebbelse – neunavitelný tok hudebního divadla mezi notovaným a improvizovaným, mezi kavárenským jazzem, klubovým rockem a nedefinovatelným chaosem autonomní hudby.

“Paralely mezi hmyzím a lidským světem jsou svůdné, ale motýli netančí a chrobák neplní sysifovské úkoly. To lidé si těmito nepraktickými aktivitami komplikují, nebo zpestřují svůj život. Každopádně lid a hmyz jsou jediná podstatná jména hromadná, která se skloňují podle vzoru hrad, a to musí přece něco znamenat…” doplňuje dramaturg BCO Viktor Pantůček.

Po přestávce zazní v premiéře kompozice skladatele Miroslava Pudláka Duch úlu, inspirovaná knihou Maurice Maeterlincka Život včel, která vznikla na objednávku souboru. Závěr večera bude patřit americkému avantgardistovi Eliotovi Sharpovi a jeho Plastovému hradu – temné a zároveň hravé skladbě, která vzdává hold Franzi Kafkovi, Egonu Bondymu a Plastic People of the Universe. Sharp napsal dílo v roce 2018 na objednávku Brno Contemporary Orchestra.

Aby soubor podpořil atmosféru interfaunálního světa hmyzu a lidí, bude součástí večera výstava entomologických krabic se skutečným hmyzem, který vypůjčil z entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ty budou prostřídány s Entomologickými krabicemi – participativním dílem brněnského bonvivána Jana Zuziaka, který prázdné krabice rozdal svým přátelům a souputníkům začátkem jednadvacátehé století, aby je naplinili dle svého svědomí a přesvědčení. Můžete se těšit na entomologické invence Josefa Daňka, Jozefa Cserese, Dalibora Chatrného, Jaromíra Garguláka, Vladimíra Havlíka, Ivana Kafky, Jana Steklíka, Václava Stratila a Jana Zuziaka. Zuziakovy krabice zapůjčil sběratel a filantrop František Stejskal.

Foto Jakub Šnajdr

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější