Silvestrovská premiéra Těžké Barbory

29. prosinec 2014, 9:09

Silvestrovská premiéra Těžké Barbory

Na jevišti Městského divadla Brno zamířila hra dvojice Voskovec a Werich, druhou premiéru má na Silvestra.

Aktualita, která je jedině právoplatnou divadelní vládkyní, nezměnila barvu: je jen zase o něco krvavější. Napsat tedy zase novou „hru ze života“, která by se tou šerednou, strašidelnou aktualitou přímo zabývala, se nám nechtělo. Víme všichni víc, než je zdrávo, co se kolem nás děje. Nač si to večer připomínat ve stejné formě, v jaké to od rána do noci čteme v novinách. Vyprávějme si raději zábavné příhody a čtěme barevné kroniky, které nás třeba poučí o tom, že v takových nesnázích, jako jsme my, byli už jiní, a že se z nich koneckonců také dostali.

Vymysleli jsme pro vás historku o Těžké Barboře a postavili jsme kolem ní městečko Eidam, ve kterém se vám snad zalíbí a jehož obyvatelé se vynasnaží o to, aby vás obveselili. Nebudou vám vyprávět o dnešních událostech, ale pokusí se vám dokázat, že lidé jsou k smíchu, že si vzájemně komplikují život, že však, když je jim nejhůře, zachrání je zase právě to, že jsou lidmi.“

Těmito slovy, která neztratila ani v roce 2014 nic na své aktuálnosti, předeslali v roce 1937 Jiří Voskovec a Jan Werich svou hru Těžká Barbora. Byla to předposlední hra uvedená v jejich Osvobozeném divadle, rok na to se ukázalo, že snáze zvítězili v Barboře kurážní Eidamští nad útokem mocichtivé sousední země zvané Yberland, než odolávalo Československo blížícímu se přízraku nacismu. Těžká Barbora však zůstala trvalou kvalitou české dramatiky, znalci Osvobozeného divadla byla jednoznačně uznána za vrchol jeho tvorby a je dodnes zřetelným důkazem toho, co mohli V+W na poli české divadelní komedie ještě dokázat, kdyby se jejich spolupráci nepostavily do cesty dějiny. Ne náhodou se právě k Těžké Barboře vrátil Jan Werich v 50. letech v Divadle ABC v jevištním partnerství s Miroslavem Horníčkem, ne náhodou se dočkala na českých jevištích skoro třicítky inscenací…

Těžká Barbora už totiž není jen nevázanou revuí, tvořící odrazový můstek pro proslulé forbíny V+W, jako byla řada jejich her předchozích – kritici o Barboře psali, že je natolik „samonosně“ napsaná, že by se dokázala obejít i bez přímé účasti svých autorů na jevišti. Fiktivní městečko Eidam se totiž podařilo Voskovci a Werichovi zaplnit tolika rázovitými a dodnes povědomými typy, až oči přecházejí: nerozhodný starosta, slabošský hejtman, bodrý sýrař, hubatá služka se srdcem na správném místě, ušlápnutý učitel, který se v pravou chvíli dokáže zachovat jako chlap… A k tomu nesmrtelné melodie Jaroslava Ježka, kterých si v inscenaci Městského divadla Brno užijete ještě o něco víc než v původním textu.

Těžkou Barboru režijně uvede na jeviště MdB Stanislav Slovák, a to za spolupráce Jaroslava Milfajta (scéna), Andrey Kučerové (kostýmy), Karla Cóna (instrumentace, hudební nastudování a dirigent), Emy Mikeškové (dirigentka), Martina Packa (pohybová spolupráce) a Jana Šotkovského (dramaturgie). „Werichem“ se na prknech Městského divadla Brno stane v roli Prvního žoldnéře Michal Isteník, „Voskovcem“ coby Druhý žoldnéř Jiří Ressler. Doplní je Zdeněk Junák (starosta Kristian Van Bergen), Patrik Bořecký (hejtman Hans Bols), Lucie Zedníčková (jeho žena Elisabeth), Vojtěch Blahuta (Gustav Harmoniensis, učitel), Marta Matějová nebo Barbora Remišová (Siska, starostova služka), Ladislav Kolář (Vandergrunt, zámecký pán), Jakub Uličník (Krištof, sýrař), Rastislav Gajdoš (Peter) a další.

Druhá premiéra Těžké Barbory se odehraje 31. prosince 2014 na Činoherní scéně.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější