Velikonoční festival duchovní hudby: Premiéra čtyř oratorií domácích autorů

3. březen 2026, 1:00

Velikonoční festival duchovní hudby: Premiéra čtyř oratorií domácích autorů

Na tradiční hudební pouť brněnskými kostely zve už potřiatřicáté Velikonoční festival duchovní hudby, který pořádá Filharmonie Brno. Ve dvou týdnech nabídne šest koncertů a trojí temné hodinky s velmi rozmanitým programem. Tématem letošního ročníku je Stálost, kterou zmiňuje apoštol Pavel, když nabádá věřící, aby neustávali v modlitbách.

Od neděle 29. března do neděle 12. dubna přinese festival několik českých premiér i skladby na objednávku. „Jedná se o čtyři oratoria domácích autorů, která na sebe navazují, ačkoliv je uvedeme ve dvou večerech. Zhudebňují autorská libreta a pojímáme je jako dvě duchovní zastavení tvořící most mezi Starým a Novým zákonem,“ uvedl dramaturg festivalu Vladimír Maňas. Doplnil, že oba večery pojí název Via sancta a představí kompozice Tomáše Krejčího, Lukáše Hurníka, Jiřího M. Procházky a Ondřeje Múčky.

Dvě české premiéry zazní hned na slavnostním zahájení festivalu na Květnou neděli 29. března. Fanfares liturgiques francouzského skladatele Henriho Tomasiho zachycují velkopáteční procesí v Seville, následující Larghetto současného autora Jamese MacMillana velmi působivě zhudebňuje kajícný žalm a vychází z jeho původně sborové skladby Miserere. K orchestru Filharmonie Brno a Pražskému filharmonickému sboru se připojí jako sólistka sopranistka Simona Šaturová, aby slavnostní koncert završili skladbou Stabat mater Francise Poulenca, která patří k vůbec nejkrásnějším zhudebněním této středověké sekvence, poměrně stručným, ale o to údernějším.

Následující den, tedy pondělí 30. března, bude patřit tradičnímu varhannímu koncertu, tentokrát ve svatopetrské katedrále. V podání varhaníka Jana Šprty tam zaznějí skladby pozdního romantismu s žalmovou tematikou. Jako most mezi dvě závažná díla vloží Šprta Regerovu transkripci Preludia a fugy cis moll z Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha.

Další českou premiérou je úterní uvedení křehkého díla Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho. „Zazní v novém kostele na Lesné, který se pro tuto skladbu velmi hodí. Meditativní dílo totiž zachycuje dočasné ticho sakrálních staveb, ve kterých se právě nekoná bohoslužba,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Trojice temných hodinek, tedy koncertů v potemnělém prostoru pouze při svíčkách, se letos vrací z vodojemů do kostela na Jezuitské. Na Škaredou středu tam zazní fascinující zhudebnění žalmu Z hlubin bezedných Arvo Pärta, výběr z Biblických písní Antonína Dvořáka a Umučení Kristovo Františka Picky. Zelený čtvrtek patří Starozákonním oratoriím zkomponovaným na objednávku festivalu a Velký pátek přinese výběr z renesančních polyfonií v dílech španělských a neapolských skladatelů v podání mezinárodního souboru Ramillete de Tonos, který hraje na dobové hudební nástroje.

Po šesti koncertech Svatého týdne nabídne Velikonoční týden další tři. V úterý druhou část diptychu Via sancta s premiérami novozákonních oratorií. Pátek 10. dubna přinese objev v podobě Giovanniho Antonia Rigattiho. „Tento skladatel zazářil v polovině 17. století jako meteor, bohužel stejně rychle i zhasnul, protože zemřel ve 34 letech, v době svého největšího tvůrčího rozmachu,“ vysvětlil Maňas. Vokální soubor Societas Incognitorum s hráči na dobové nástroje uvede v brněnské premiéře Rigattiho Slavnostní nešpory, tedy chorální antifony uzpůsobené k provedení ve Velikonočním týdnu.

Závěr festivalu v neděli 12. dubna bude ve svatojakubském kostele patřit opět pořádající Filharmonii Brno, tentokrát s Českým filharmonickým sborem Brno a čtyřmi sólisty. Pod taktovkou nizozemského dirigenta Jac van Steena, který spolupracuje s nejlepšími evropskými orchestry, zazní tři díla. Prvním z nich je kompozice Davida Matthewse New Fire, kterou autor napsal na objednávku festivalu v roce 2018. Motiv přinášení světla prostupuje i následujícím dílem Pavla Zemka Nováka Symfonií č. 5 Prameny světla a milosrdenství v chrámu sv. Jakuba v Brně. Festival uzavře Mše C dur Ludwiga van Beethovena. „Její vzácně dochovanou partituru koupil kostel sv. Jakuba záhy po jejím vydání ve Vídni a mše se z ní hrávala po více než sto následujících let,“ zdůraznil dramaturg festivalu Ondřej Múčka.

Foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Nejčtenější