Vzpomínka na Boženu Snopkovou

Vzpomínka na Boženu Snopkovou

Včera jsme si mohli připomenout čtyřicáté výročí úmrtí sopranistky Boženy Snopkové (6. 3. 1890 Praha – 12. 1. 1974 Brno). Operní jeviště opustila k údivu publika již ve čtyřiceti letech a připomíná tím bonmot, který snad kdysi utrousila Lisa della Casa: „Raději ať se lidé diví, proč nezpívám, než aby se divili, proč zpívám.”

V kariéře Boženy Snopkové najdeme minimálně dva „čtverkové” roky, které by nás mohly zajímat. V roce 1914 vstoupila po roce hostování do brněnského angažmá v Divadle na Veveří. Předtím byla sboristkou opery na Vinohradech a působila v divadle na Smíchově. V brněnské opeře strávila šestnáct let, z čehož je jasné, že byla přímým svědkem několika janáčkovských premiér. Ve světové premiéře Příhod lišky Bystroušky ztvárnila postavu lišáka Zlatohříbka. V roce 1924 hostovala s brněnským souborem jako Jenúfa ve Vinohradském divadle – provedení Její pastorkyně byli přítomni také T. G. Masaryk a Romain Rolland. V české premiéře také ztvárnila postavu Mélisandy v Debussyho opeře Pelléas a Mélisanda.

Božena Snopková byla pěvkyně vyrovnaného a dobře ovládaného hlasu s velkým rozsahem, mezi její další role patřila Rusalka, Tosca, Čo-Čo-San a Carmen. Byla to také dobrá herečka uměřeného výrazu. Po skončení operní kariéry se dál věnovala koncertní činnosti. Zemřela 12. ledna 1974 v Brně.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Všechno nejlepší Leoši Janáčkovi k narozeninám – nejsou sice kulaté, ale komu byste chtěli v Brně blahopřát.  více

Když Otakar Ševčík odmítl stát se šéfem houslového oddělení brněnské konzervatoře, nezbylo Františku Kudláčkovi než se stát v Brně jedničkou jako houslový pedagog. A budiž řečeno, že jí byl až do roku 1972, kdy zemřel osmasedmdesátiletý jako rektor Janáčkovy akademie múzických umění.  více

Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry jakýmsi referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat.  více

průměrné hodnocení: 5.00 ★/1

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezony v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Nejčtenější