Stará

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

COLOQUIO 6
Carolina Guiducci, Sergio Sánchez Martín / klarinet
Janire De Paz Rivas , Pablo Traine / lesní roh
William Gough, Javier Sánchez Castillo / fagot 

Kouzelná flétna
Slovo coloquio znamená ve španělštině rozhovor. Ve vynikajícím dechovém sextetu Coloquio 6 spolu
rozpráví šestice mladých virtuózních muzikantů, kteří hudbu vnímají jako neustálý dialog a výměnu myšlenek
a emocí mezi sebou i s publikem. Osobitý a podmanivý zvuk uskupení zvaného dechová harmonie uslyšíme v našem cyklu poprvé, a rovnou se vrhneme na Mozarta: výběr z árií z jeho slavné Kouzelné flétny zazní v historickém aranžmá Johanna Christiana Stumpfa pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty.

Ve spolupráci s HF JAMU, MHF Concentus Moraviae a v rámci projektu S-EEEmerging.

Program:
W. A. Mozart, J. Ch. Stumpf

Výrazný slovenský zpěvák, skladatel a performer s mezinárodním přesahem propojuje moderní pop s prvky elektroniky a temnější atmosférou.

ADONXS tvoří současný a světově znějící pop se silnou vizuální identitou a charismatickým pódiovým projevem. 

Josef Suk: Pohádka, op. 16 / suita pro velký orchestr a motivy hudby k Zeyerově dramatické pohádce Radúz a Mahulena

Leoš Janáček: Šárka (koncertní provedení), JW I/1 / opera o třech jednáních na hudební drama Julia Zeyera

Obsazení:
Šárka: Mária Porubčinová
Ctirad: Aleš Briscein
Přemysl: Svatopluk Sem
Lumír: Daniel Matoušek 

Janáčkovu operní prvotinu a Sukovu Pohádku od sebe dělí pouhých deset let. Spojuje je nejen osobnost spisovatele, dramatika a básníka Julia Zeyera, ale také slovanská mytologie.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Po úspěšném turné po velkých halách se vracíme na dlouhou dobu naposledy do klubů a kulturáků. V rámci FACE TOur FACE navštívíme legendární místa, kde se psaly kapelní dějiny. Nečekejte pyrotechniku ani další efekty. Prostě tváří tvář co nejblíže fanouškům, kteří kapelu doprovází bezmála čtvrtstoletí. FACE TOur FACE proběhne i v legendárním klubu Fléda s menší kapacitou, tak doporučujeme zakoupit vstupenky co nejdříve!
Jako speciální host se představí Koblížci.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

Fórum nové hudby. Setkávání nové hudby Plus.

Zahajovací koncert

Tomáš Hanzlík, Vít Zouhar: La Dafne

Tomáš Hanzlík & Ensemble Damian
Volná rekonstrukce první opery v dějinách. Obnovená úspěšná inscenace na libreto Ottavia Rinucciniho

Vstup volný.

Frankie & The Deadbeats  pokřtí svou třetí studiovou desku Sometimes Drunk, Always Fucked Up. Novinka vychází po třech letech, opět na labelu Pushteek.

Speciálním hostem večera bude Matt Charette, výrazná tvář bostonské DIY scény, který ve své hudbě míchá punkové kořeny s americanou a country. Jeho písničky jsou syrové, osobní a vycházejí z vlastních zkušeností i života kolem něj. Tentokrát navíc poprvé dorazí do Evropy i se svou kapelou The Truer Sound.

Za gramofony se během večera postaví DJ Kuda. Na turné s kapely si zvykl prolézt každý obchod s deskami, který mu přišel do cesty, a postupně si vybudoval sbírku plnou hudebních objevů. V jeho setu se potkává rocksteady, soul a hudba z Blízkého východu.

Birdstone pohání neodolatelná touha spojit spirituální sílu blues s bohatstvím progresivního rocku. Na pomezí mytologických témat, esoteriky a prostých lidských vášní trio vypráví o vnitřních bojích člověka a jeho mystických touhách. Každý koncert se stává divokým rituálem, v němž publikum a muzikanti se zlatými tvářemi společně bojují o záchranu svých duší.

Kamil Střihavka vystoupí 12. listopadu 2026 v Sono Music Clubu.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Pátý ročník Charity Night přichází ve velkém. Po letech v brněnském ArtBaru se nezisková organizace Human Help, z.s. , přesouvá do většího prostoru - legendární Flédy. A právě tam se 13. 11. 2026 společně potkáme, abychom pomohli tam, kde je to nejvíc potřeba.

Letos nás čeká line-up, který se v tomhle složení už nikdy nebude opakovat. Jména si zatím necháváme pod pokličkou, ale můžeme slíbit, že to bude večer, který posune Charity Night zase o kus dál.

Pomoc je samozřejmostí. Tentokrát jsme vybrali dva příběhy - Vaška a Míšu. Už brzy se o nich dozvíte víc a pochopíte, proč je důležité být u toho.

Připrav se na hudbu, energii, komunitu a večer, který má smysl. Charity Night 2026 - větší prostor, větší srdce, větší pomoc.

V opeře Káťa Kabanová od Leoše Janáčka je hlavní hrdinka uvězněna v temné síti vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou je pod touto nadvládou těžce zkoušeno. Protože Káťa v této rodině nenachází naplnění, uchyluje se k tajné lásce s Borisem.

Janáček jako libretista zhustil děj dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského a záměrně se vzdal rozsáhlejších společenských popisů. Místo toho vytváří hudební jazyk mimořádné psychologické jemnosti, v němž sleduje Kátin vnitřní vývoj. Pocity viny a duševní utrpení se stupňují, až vyústí v její veřejné přiznání – emocionální bouři, která vše smete.

Režisér Krzysztof Warlikowski vnímá Káťu jako vyvrženou ženu, které je odepřeno žít v souladu se svými touhami – a která nakonec volí smrt před životem v pokrytectví. V této mnichovské inscenaci umocňují scénografie, světelný design a videoprojekce Katinu vnitřní krajinu i společenské sevření, které ji obklopuje.

Eagle Eye, jak už název napovídá, je projekt postavený na tvorbě ledové královny Tarji Turunen. V repertoáru kapely najdete ty největší hity z Tarjiny sólové dráhy. Na koncertech Eagle Eye často zařazují akustické verze vybraných skladeb finské metalové divy a v setlistu nikdy nechybí ani legendární hity kapely Nightwish, se kterou Tarja před mnoha lety začínala.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Po úspěšné sérii velkých koncertů „Zatancuj si so mnou“ přichází Adam Ďurica s jedinečným a mimořádně osobním projektem. Již brzy zavítá do českých měst s akustickým programem, který přinese jeho největší hity ve zbrusu nových aranžmá – blíže, intimněji a silněji než kdykoliv předtím.

Fanoušci se mohou těšit na písně jako „Zatancuj si so mnou“, „Mandolína“, „Neľutujem“, „Naše hriechy“ a mnohé další ve speciálních akustických verzích, které vznikly výhradně pro toto koncertní turné. Nové úpravy písní odhalují jejich hloubku, emoce a atmosféru, která se v menších sálech ještě znásobí.

Giovanni Pierluigi da Palestrina: Missa brevis

Pavel Křížkovský: Graduale in Dominica Resurrectionis

Leoš Janáček: Exaudi Deus, JW II/4

Johann Sebastian Bach: Magnificat, BWV 243 

Kůr baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je místem úzce spjatým s dětstvím a mládím Leoše Janáčka. Pravidelně zde zpíval jako choralista, později zde zastával post ředitele kůru. Jeho učitel, ředitel kůru a fundace augustiniánského opatství Pavel Křížkovský byl velký propagátor tzv. cecilianismu, tedy reformy církevní hudby, která si vzala za cíl očistit církevní hudbu od klasicistních a především romantických nánosů, oživit gregoriánský chorál, provádět skladby přelomu 16. a 17. století a komponovat skladby blízké tzv. palestrinovskému slohu. Stejnou vášeň projevoval pro toto hnutí i mladý Leoš Janáček. Není proto divu, že Křížkovský a následně také Janáček uváděli na starobrněnském kůru nejenom soudobé představitele cecilianismu, ale také skladatele jako Orlando di Lasso či Giovanni Pierluigi da Palestrina. Církevní mody pak ovlivnily také Janáčkovo hudební myšlení. Palestrina jako jakýsi archetyp církevní hudby ovlivnil i tvorbu Johanna Sebastiana Bacha.

MACOCHA

Heavy metalisté z hlubin Moravského krasu se hlásí se zbrusu novou deskou, která nese název Pale Heart! Nové album nabídne vše, co máte na Macoše rádi, a představí kapelu v polohách ještě tvrdších, agresivnějších, temnějších a především vyzrálejších, než tomu bylo na debutu z roku 2024. Jedinečná příležitost poslechnout si nové album živě v celé jeho kráse.

ADACTA (SK)

Stálice hardcore punkové scény již od roku 2000. Blava HM-2 worship. Mohutné syrové metalové riffy se mísí s punkovým drivem. Nekompromisní hudba, nekompromisní názory – žádný schovávačky!

V programu zazní písně a skladby staré, prastaré, nové i nejnovější – z období více jak 60 let aktivní hudební kariéry Zdeňka Kluky, bubeníka, zpěváka, skladatele a aranžéra – spoluzakladatele a člena legendárních skupin Atlantis, The Progress Organization, Barnodaj, Progres 2 / Progres …

Kromě své mateřské skupiny Progres 2 je Kluka také autorem mnoha skladeb, písní a scénické hudby pro Česká a Slovenská divadla a také hudby pro film, dokumenty a TV.

Jeho bohatá tvorba (autorská a interpretační) bude premiérově či po velmi dlouhé době koncertně uvedena v tomto výjimečném koncertním programu! Ve své více jak 60 leté hudební kariéře bude poprvé koncertně prezentovat svoji hudební tvorbu se svým vlastním hudebním uskupením. Čeká Vás výjimečný večer!!

Zdeněk Kluka se narodil 16. dubna 1947 v Brně. Už od dětství se zajímal o hudbu, na lidové škole umění se učil hrát na akordeon, později studoval hru na klavír a zpěv, jako bubeník je samouk. Svou hudební kariéru začínal koncem první poloviny 60. let minulého století nejdříve v brněnské skupině Vulkán, později založil a vedl skupinu Atlantis. V roce 1968 tuto úspěšnou kapelu opustil a společně s kytaristou Pavlem Váněm založil jednu z nejvýznamnějších kapel českého art rocku The Progress Organization.

Za nepříznivých normalizačních podmínek kapela do poloviny 70. let 20. století ukončila koncertní činnost, ke které se pod novým názvem Progres 2 vrátila koncem 70. let. Do historie českého rocku se zapsala audiovizuálním projektem Dialog s vesmírem spojujícím prvky rockové hudby a moderního divadla, na němž se Zdeněk Kluka výrazně podílel autorsky a interpretačně.

V té době už působil také jako skladatel scénické hudby. Výrazná je jeho spolupráce s Divadlem (Husa) na provázku, píše však i pro jiná divadla, např. pro Městské divadlo Brno, Divadlo Radost, pražské Národní divadlo a další. Nelze pominout také jeho hudební spolupráci s televizí. Kromě toho, že je dodnes členem skupiny Progres 2, byl i členem skupiny Čankišou hrající českou world music. Zdeněk Kluka tak patří k významným reprezentantům brněnského hudebního života a k určujícím osobnostem české rockové scény.

Zdeněk Kluka obdržel Cenu Města Brna za rok 2016 v kategorii hudba. Prestižní ocenění převzal na začátku roku 2017 na Nové radnici jako poctu za celoživotní přínos brněnské rockové scéně, divadelní hudbě a významné obohacení kulturního života města.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Mottem 10. ročníku festivalu jsou „Kořeny“ a právě k nim směřuje premiérový příspěvek brněnského souboru. Tentokrát se v podobě site-specific inscenace v Besedním domě, který je pevně spojen s Janáčkovým působením v brněnské kultuře, vrátíme na samotný začátek Mistrovy operní tvorby.

Opera Šárka existuje ve dvou podobách – z roku 1887, kdy Janáček dílo dokončil pouze v klavírním výtahu, a z roku 1925, v přepracované a instrumentované verzi. Na festivalu zazní obě verze, režisér Jiří Heřman si však pro svůj projekt zvolil původní podobu z roku 1887, aby v prostoru Besedního domu zavedl diváky přímo doprostřed dramatického střetu mezi muži a ženami, který vrcholí tragédií. Klavírního partu se ujme vynikající britský klavírista Julius Drake, kterého publikum festivalu dobře zná z předchozích ročníků jako skvělého interpreta Janáčkovy hudby.

Nesmrtelnost je prokletím.

Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.

Legendární japonská kapela Boris s více než 30 letou letou kariérou jedné z nejprogresivnějších, nejvíc heavy a zároveň nejinovativnějších kapel experimentální hudby. Boris vznikli v roce 1992 a v sestavě Takeshi, Wata a Atsuo spolu hrají nepřetržitě od roku 1996. Kapela má na kontě desítky releasů na labelech Southern Lord, Sacred Bones, Hydra Head, Sargent House nebo Relapse, a kolaborací s umělci jako Sunn O))), Melvins, Uniform nebo mistrem hluku Merzbow. Boris převádí klasické proto-metalové zvuky sedmdesátých let do něčeho zcela nového a jedinečného. Jejich tvorba bývá označována za game changer na samotné hraně světové rockové scény a její vliv je prakticky neomezený.

Aneta Langerová má za sebou úspěšné oslavy svého hudebního dvacetiletí, se kterými se pojí mnoho unikátních zážitků. Začátkem roku 2024 vydala kompilaci Zázračná písně krajina 20 LET. Celý rok pak oslavovala s kapelou a smyčcovým triem na koncertním turné Zázračná písně krajina, které završila pěti říjnovými symfonickými koncerty s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Záznam jednoho z koncertů Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická vyšel v prosinci 2024 digitálně i na trojvinylu a zachycuje jedinečnou atmosféru rozzářené Lucerny, kde se k hudebníkům připojil také Maranatha Gospel Choir. Po završení oslav vstoupila do další hudební etapy a se svými milovanými muzikanty vystupuje na festivalech, slavnostech a koncertech. Do tajů Zázračné písně krajiny Aneta diváky zavede i letos, a to na dalších z krásných míst naší milované domoviny. 

Mottem 10. ročníku festivalu jsou „Kořeny“ a právě k nim směřuje premiérový příspěvek brněnského souboru. Tentokrát se v podobě site-specific inscenace v Besedním domě, který je pevně spojen s Janáčkovým působením v brněnské kultuře, vrátíme na samotný začátek Mistrovy operní tvorby.

Opera Šárka existuje ve dvou podobách – z roku 1887, kdy Janáček dílo dokončil pouze v klavírním výtahu, a z roku 1925, v přepracované a instrumentované verzi. Na festivalu zazní obě verze, režisér Jiří Heřman si však pro svůj projekt zvolil původní podobu z roku 1887, aby v prostoru Besedního domu zavedl diváky přímo doprostřed dramatického střetu mezi muži a ženami, který vrcholí tragédií. Klavírního partu se ujme vynikající britský klavírista Julius Drake, kterého publikum festivalu dobře zná z předchozích ročníků jako skvělého interpreta Janáčkovy hudby.

Szidi Tobias se po roce vrací na jeviště Mahenova divadla a letos si připomíná 25 let na hudební scéně.

Szidi Tobias spieva zo srdca to, čo je v slovách jej muža Petra Lipovského vypovedané aj schované. Ako sama o sebe hovorí: „Na koncertoch som sama sebou a tým, čím chcem byť. Chválospevy a žalmy o láske, nádeji a radosti. Ten, kto porozumie, nám dáva najviac.“

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Přidaný koncert Boris 16. 11. 2026 v Kabinetu MÚZ se speciálním setem k 25. výročí alba flood!

Narozdíl od prvního, již vyprodaného koncertu, který Boris v Brně zahrají o den dříve k jubileu desky Pink, bude toto speciální vystoupení postavené na tónech desky flood. V Brně půjde o jediný koncert „BORIS performing flood“ na tomto turné!

Line-up

Maduk upport TBA

Line-up

Signate /sk/

Jaqullin

ADHD

Yoppa Parrot

Technograndma

Velká latinsko-americká párty.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

Jako červená nit se všemi skladbami Leoše Janáčka táhne jednotící linka – hluboké lidství a originální forma. Právě toto se dá vztáhnout snad nejvíce na jeho dvě poslední velká díla – operu Z mrtvého domu a Glagolskou mši. Zkratkovitou sondu do duší vězňů a osobité vyjádření víry ve mši na staroslověnský text. V rámci festivalu Janáček Brno 2022 vzniklo jedinečné spojení obou děl, kdy scénická podoba Glagolské mše jako pokračování opery Z mrtvého domu dává oběma dílům novou výpověď o síle víry v člověka.

Vězni žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice a za každým jménem se skrývá strastiplný lidský osud, neštěstí, zlo i jiskra naděje. Kousek po kousku, v malých útržcích vypráví jejich příběhy Leoš Janáček ve svém posledním a jedinečném díle. Janáček je geniální tvůrce mistrně zacházející se zkratkou, jenž na malé ploše dokáže zachytit lidskou podstatu. I přes tíživý konec stojí na počátku partitury Z mrtvého domu vepsáno: V každém tvoru jiskra boží! A to je myšlenka spojující jeho poslední operu s dílem stejně unikátním Glagolskou mší. Jak sám Janáček řekl: Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, který si bere Boha za svědka.

Zaposlouchejme se společně do příběhu jednoho zázračného kluka, v jehož království mohou ožít hudební nástroje i docela obyčejné věci.
Interaktivní čtení pro nejmenší bude provázeno živou hudbou, která se společně s příběhem postará o jedinečný zážitek plný fantazie, rytmu a hudebních překvapení.

Program inspirovaný knihou Petra Síse, účinkují: Gabriela Svobodová a soubor Musica Felix.
Dopolední časy jsou určené pro rodiče s menšími dětmi ve věku 0-3 roky, odpolední časy pro děti 3-6 let.
V případě zájmu se, prosím, přihlaste na e-mailu bookstart@kjm.cz.

Akce se koná v rámci projektu Kreativní učení.

Orchestrální akademie Filharmonie Brno je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.

Po obrovském úspěchu loňského evropského turné, které bylo prvním po více než deseti letech, se Modestep v roce 2026 vrací se svým dosud největším evropským turné v roli hlavní hvězdy – s více než 20 koncerty během jednoho měsíce, díky nimž se plná síla jejich živých vystoupení prožene celým kontinentem. V čele se zakladatelem Joshem Friendem a dvěma novými tajemnými maskovanými členy posouvá tato nová éra Modestep do temnějšího, tvrdšího a nepředvídatelnějšího teritoria, přičemž si stále zachovává nezaměnitelnou energii, díky níž se stali ikonou.

Modestep, kteří vznikli v Londýně v roce 2010, se stali jedním z nejvýznamnějších crossoverových projektů moderní bass music díky skladbám jako Sunlight, Feel Good, To The Stars a Show Me A Sign. Na třech studiových albech – Evolution Theory, London Road a Give Up The Ghost – kapela neustále vyvíjela svůj zvuk a mísila dubstep, drum & bass, rock a elektronickou hudbu do jednoho chaotického živého zážitku. Vydání alba „Give Up The Ghost“ znamenalo pro Modestep začátek nové významné kapitoly, která jim vynesla širokou podporu napříč basovou hudební scénou a pomohla představit nové generaci fanoušků temnější a tvrdší směr, kterým se projekt ubírá.

Evropské turné 2026 slibuje set zahrnující celou jejich kariéru, nabitý klasickými hity, novým materiálem a největší produkcí, jakou kapela kdy na pódium přinesla.

Večer bude patřit garážovým kapelám.

FACESOUL, vlastním jménem Faisal Salah, je somálský zpěvák, skladatel, básník a vypravěč příběhů žijící v Londýně. Narodil se ve východní Africe a vyrůstal mezi různými kulturami, které hluboce ovlivnily jeho hudbu i osobní životní cestu.

Ve svých 19 letech se vydal na cestu kolem světa, během níž vystupoval pro komunity v různých zemích a kulturách. Na této cestě si uvědomil, že navzdory rozdílům v jazyce, kultuře či původu sdílejí lidé stejné emoce, touhy a příběhy. Dodnes vnímá hudbu jako formu služby – jako způsob, jak léčit, propojovat a přivádět lidi k sobě navzájem.

Jeho tradiční islámské kořeny jsou významným zdrojem inspirace a formují jeho identitu, pohled na svět i vztah k hudbě. Ve svých písních se věnuje tématům víry, lidskosti, zranitelnosti, lásky, ztráty a hledání smyslu života.

FACESOUL je známý tím, že vytváří vystoupení, která jsou intimní, autentická a hluboce dojemná. Mnoho posluchačů popisuje jeho koncerty jako prostor pro zklidnění, propojení a hluboké naslouchání. Hudba pro něj není jen zábavou – je cestou k zamyšlení, léčení a hlubšímu setkání se sebou samým.