Vokální

Hudební fakulta JAMU se posluchačům Festivalu Janáček pravidelně představuje komponovaným studentským pořadem, který nabízí netradiční formou prezentované studentské umělecké aktivity. Navíc celá akce ukazuje prostředí jednotlivých oborů studia, které běžný návštěvník koncertů nezná. Posluchači tak mají možnost nejen slyšet výkony mladých umělců, ale také postupně projít a prohlédnout si různé části fakulty (od koncertního sálu JAMU přes studijní jevištní prostoru až po zcela netradiční místa, chodby školy nevyjímaje), všude za hudebního doprovodu mladých umělců.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Claude Debussy: Trois chansons de Bilitis, L. 97

Dmitrij Šostakovič: Španělské písně, op. 100

Reynaldo Hahn: Venezia (výběr)

Luciano Berio: Quattro canzoni popolari

Benjamin Britten: Folk Song Arrangements, vol. 2 (výběr)

Manuel de Falla: Siete canciones populares españolas

Recitál prozkoumá fascinující vzájemné působení mezi pohledem zevnitř a zvenčí prostřednictvím písňové literatury a folklórních aranží, které překračují kulturní hranice.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Antonín Dvořák: Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90, B166

Leoš Janáček: Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“, JW VII/8

Dmitrij Šostakovič: Klavírní kvintet g moll, op. 57

Klavírní trio č. 4 e moll „Dumky“, op. 90 z let 1890–1891 patří k nejoriginálnějším a nejoblíbenějším dílům komorní literatury Antonína Dvořáka (1841–1904). Zatímco v předchozích triích se skladatel držel klasické sonátové formy, zde se od ní zcela odklonil a vytvořil unikátní šestidílný cyklus založený na formě dumky – ukrajinského tance charakteristického prudkými změnami nálad. Skladba fascinuje kontrastem mezi zádumčivými, melancholickými pasážemi a nespoutanou, rytmicky výraznou radostí. Právě tato emocionální proměnlivost a hluboká zakořeněnost v lidové inspiraci činí z „Dumek“ dílo nesmírné vnitřní síly, ve kterém Dvořák mistrovsky skloubil svou melodickou invenci s netradiční hudební architekturou.

Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ Leoše Janáčka (1854–1928) pochází z roku 1923. Jeho kořeny ovšem sahají až do roku 1908, kdy Janáček zkomponoval dnes nezvěstné Klavírní trio, inspirované stejnou Tolstého povídkou. Její hlavní hrdinkou je žena terorizovaná svým despotickým a chorobně žárlivým manželem, jehož rukou je nakonec utýrána k smrti. „Měl jsem na mysli ubohou ženu, trápenou, bitou, ubitou“, charakterizoval Janáček motiv, který se jako červená nit proplétá mnoha jeho dalšími díly. Kvartet svým vášnivým výrazem proniká doslova na dřeň lidských emocí a do nejintimnějších sfér lidské duše. Dílo si vydobylo úspěch záhy po své premiéře v roce 1924 a i po více než stu letech zůstává jedním z nejpůsobivějších děl kvartetního žánru.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Program:

Wolfgang Amadeus Mozart - REQUIEM KV 626

Účinkují:

Český akademický sbor | Brno

Czech Virtuosi

Lucie Kaňková - soprán

Veronika Varšová - alt

Ondřej Koplík - tenor

Jan Štáva - bas

Dirigent a sbormistr - Michal Vajda

Hosté: Bára Basiková a Vilém Čok

Kytarový virtuóz a skladatel Michal Pavlíček v rámci speciální koncertu zahraje skladby z jeho posledních alb, kde vystoupí v triu s  Martinem Ivanem na basu a s Michalem Nejtkem na klávesy a Michalem Daňkem na bicí v další části zazní především skladby od skupiny Stromboli v podání Báry Basikové a Viléma Čoka.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý.

Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Kapela Kafka Band natočila tři úspěšná alba inspirovaná románovými fragmenty Franze Kafky. Na podzim vyráží na turné, na kterém představí výběr ze všech desek: Das Schloss – Zámek, Amerika a Der Process – Proces. Můžete se těšit na dlouhý, temný a taneční kafkovský večírek.

Kafka Band je hudebně-literární projekt, který ve své tvorbě pracuje s dílem spisovatele Franze Kafky. To převádí do alternativně-rockové podoby. Ke spolupráci se zde sešli spisovatel Jaroslav Rudiš a výtvarník a hudebník Jaromír 99, autoři kultovního komiksu Alois Nebel. V kapele hrají s kytaristou a producentem Dušanem Neuwerthem a dalšími muzikanty: Tomáš Neuwerth, Lukáš Morávek, Zdeněk Jurčík, Petr Weiser. Texty vycházejí přímo z Kafkova díla.

Kompletní uvedení Janáčkových oper během 10. ročníku festivalu je jedinečnou příležitostí užít si nejen jeho vrcholné opery, ale seznámit se i s díly, která dnes běžně na jevišti nepotkáme. Mimo Janáčkovu prvotinu Šárka k nim patří i jeho druhá opera Počátek románu, dílko výrazně ovlivněné obdobím Janáčkova intenzivního zájmu o folklor. Libreto vyšlo ze stejnojmenné povídky Gabriely Preissové, kterou inspiroval žánrový obraz Jaroslava Věšína, a jeho autorem se stal – po odmítnutí Elišky Krásnohorské – Janáčkův kolega z gymnázia František Rypáček, publikující pod jménem Jaromír Tichý. Prostinký příběh lásky vesnické dívky Polušky a mladíka z panských vrstev Adolfa, která se nesetká s pochopením Adolfových rodičů, je naplněn hudbou vycházející z Janáčkových záznamů lidové hudby. Sám Janáček označil operu jako vaudeville, pro který je typická jednoduchá zápletka provázená populárními, tj. lidovými, popěvky – zde včetně lidových tanců. Premiéra zazněla za řízení samotného skladatele 10. února 1894 v Brně a přinesla Janáčkovi první divadelní úspěch. On sám již v té době pracoval na Její pastorkyni, v níž nalezl osobitý hudební jazyk a vydal se nakonec zcela jinou cestou, než jaká byla načrtnuta v Počátku románu.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Anna Vaverková je v Berlíně usazená česká zpěvačka, hudebnice, skladatelka a producentka, držitelka cen Anděl a Apollo. Žánrově se pohybuje na hraně indie popu a rocku. Nejnovější deskou Krása (2025, Kabinet Records) navázala na svůj debut Pozdravy z polepšovny (2023, Kabinet Records). 

„Deník pražský holky, která se na devět let zasekla v Berlíně a ani neví, jak se to stalo,” říká Anna Vaverková o aktuální desce, která je hudebně pestrá a textařsky deníkově osobní, je na ní více orchestrálna, více elektroniky i více ryzího písničkářství.

Koncert bude odehraný v kapelním složení – Anna Vaverková (klavír, klávesy, basová kytara, hlavní zpěv), Liam Blomqvist (kytara, basová kytara, doprovodné vokály), Joakim Jägerhult (bicí, perkuse, pad), a doprovodí jej vizualizace od Rozalie Kolkové.

Oblíbená kapela MIG 21 patří na české scéně ke stálicím, což dokazuje nejen na letních festivalech, kde pravidelně koncertuje v hlavních časech, ale také na vyprodaných turné. Během právě oznámeného podzimního turné zavítá kapela do Brna, kde zahraje 4. a 5. listopadu v klubu Fléda.

Kromě osvědčených hitů zařadí MIG 21 i zbrusu novou píseň, zároveň přiveze do Brna zcela novou scénickou podobu svého energického vystoupení, doplněné o bezpočet překvapení.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Jak v České republice, tak v zahraničí není podobná hudba, jakou Už jsme doma hrají, k nalezení. Je punkově divoká, naléhavá, zároveň kompozičně náročná, do detailu propracovaná s nadčasovými texty.

Typický je zvuk trubky, sbory, neuvěřitelné tempo a živá vystoupení, která oplývají silnou energií a humorem. Snad i proto jejich publikum s nimi nestárne. Ač se pro neznalce může zdát jejich hudba chaotická, náhodně poskládaná či improvizovaná, opak je pravdou. V jejich hudbě záleží na každém tónu, detailu, na kázni kapely a podobně jako v symfonickém orchestru hrají muzikanti podle partitury.

Libor Pavlata – zpěvák, skladatel a textař, spolupracoval za svojí kariéru s mnohými osobnostmi české hudební scény (namátkou Michal Malátný – Chinaski, Pavel Bohatý – Anna K, František Černý – Čechomor …). Mohli jste ho, mimo jiné, vidět např. v pořadu Snídaně s Novou na TV Nova písničky a texty ,,ze života“ křest nové desky za účasti několika zajímavých hostů.

Medvěd 009 je kapela z Úval u Prahy , která čerstvě oslavila 30 let na scéně. Její koncerty jsou živelné, strhující a plné energie. Zajímavostí je úzké spojení s kapelou Divokej Bill v osobě Vaška Bláhy, který je spoluzakladatelem Medvěd 009 a který s kapelou i nadále vystupuje.

Oblíbená kapela MIG 21 patří na české scéně ke stálicím, což dokazuje nejen na letních festivalech, kde pravidelně koncertuje v hlavních časech, ale také na vyprodaných turné. Během právě oznámeného podzimního turné zavítá kapela do Brna, kde zahraje 4. a 5. listopadu v klubu Fléda.

Kromě osvědčených hitů zařadí MIG 21 i zbrusu novou píseň, zároveň přiveze do Brna zcela novou scénickou podobu svého energického vystoupení, doplněné o bezpočet překvapení.

Leoš Janáček: Žárlivost (Úvod k Její pastorkyni), JW VI/10

Antonín Dvořák: Holoubek, symfonická báseň, op. 110, B 198

Anton Bruckner: Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“, WAB 104 

Kompozice opery Její pastorkyňa zabrala Leoši Janáčkovi (1854–1928) více než osm let. Již na samém počátku této práce v únoru 1895 zkomponoval skladatel pod názvem Žárlivost symfonický úvod k této opeře. Spíše než jako operní předehru v tradičním slova smyslu koncipoval tuto krátkou skladbu jako jakési úvodní motto či zamyšlení nad jedním ze základních dějových motivů. Jako program posloužil Janáčkovi text moravské lidové písni Žárlivec, jejž o několik let dříve zhudebnil jako jeden ze svých mužských sborů. V Žárlivosti poprvé naplno krystalizuje Janáčkův osobitý sloh, charakteristický svou úsečností a dramatickým napětím. Skladba poprvé zazněla 14. listopadu 1906 v Praze v interpretaci České filharmonie pod taktovkou dirigenta Františka Neumanna.

Není mnoho významných a slavných baletů klasické a romantické éry, které by náš soubor neměl v repertoáru. Vrcholným dílem baletního romantizmu Giselle zařazujeme do hracího programu bez nadsázky jeden ze základních kamenů DNA baletní literatury.

V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých jevištích tehdejšího baletního světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine ve své sbírce De l’Allemagne. Příběhu o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, se ujal Théophile Gautier, velký teoretik romantického divadla a libretista Jules Henri Vernoy de Saint-Georges. Jímavou, líbeznou a melodickou hudbu, naplněnou francouzským šarmem vytvořil A. CH. Adam. První představitelkou křehké Giselle byla jedna z největších tanečnic romantismu Carlotta Grisi, pro kterou byl tento balet vytvořen choreografy Jeanem Corralim a Julesem Perrotem. V českých zemích si Giselle získávala oblibu publika jen pozvolna. Na brněnské jeviště se dostala až koncem 60. let minulého století, kdy ji zde poprvé uvedl choreograf Miroslav Kůra (1968). V paměti diváků pak jistě zůstává storeprízová inscenace Jiřího Blažka z roku 1983 s nezapomenutelnou éterickou balerínou Soňou Zejdovou a později Janou Kosíkovou v titulní roli.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Post-black metalová kapela z Bratislavy kombinující black metal a post-rock s prvky slovenské historie ve vlastním melancholickém, leč intenzivním zvuku.

Jejich debutová deska Zverstvá získala cenu cenu Radio_Head Awards za nejlepší slovenskou Hard & Heavy nahrávku roku 2022. Následně vydali benefiční singl Neha. V lednu 2025 vydali album Krásno, které bylo opět oceněno porotou Radio_Head Awards. 

Atmosféru živých vystoupení zachytila Besna záznamem vystoupení na festivalu Brutal Assault v létě 2025. Nahrávka vyšla jako live EP na jaře letošního roku.

Dopamin staví na výrazném živém projevu, početném nástrojovém obsazení a energii, která je přirozenou součástí každého koncertu. V repertoáru kombinuje vlastní tvorbu se známými skladbami oblíbených umělců od Jelena po Kabát. Aktuálně se můžete na koncertech těšit na gurmánsky vyvážený mix 50/50 vlastní tvorba a známé hity.

Legenda pouštního rocku a tvůrci jednoho z nejslavnějších filmových soundtracků historie se vrací do Evropy. Tito & Tarantula, kapela neodmyslitelně spjatá s kultovním filmem Roberta Rodrigueze Od soumraku do úsvitu se scénářem od Quentina Tarantina, oslaví svou dekády trvající kariéru velkolepým turné Best of Tour 2026. 

Z baru „Titty Twister“ na světová pódia

Málokterá scéna se do historie kinematografie zapsala tak výrazně jako ta z filmu Od soumraku do úsvitu (1995), kde Tito Larriva se svou kapelou doprovází hypnotický tanec Salmy Hayek. Právě role barové kapely v baru Titty Twister katapultovala Tito & Tarantula k celosvětové slávě a otevřela jim dveře do Evropy, kde se poprvé představili jako hosté legendárního Joea Cockera.

Zaposlouchejme se společně do příběhu jednoho zázračného kluka, v jehož království mohou ožít hudební nástroje i docela obyčejné věci.
Interaktivní čtení pro nejmenší bude provázeno živou hudbou, která se společně s příběhem postará o jedinečný zážitek plný fantazie, rytmu a hudebních překvapení.

Účinkují: Gabriela Svobodová a soubor Musica Felix.
Program je určený dětem od 1,5 do 6 let.

V případě zájmu se prosím přihlaste pomocí online formuláře: https://forms.gle/RnRKDgJVgi3mAHCBA
Vstup zdarma.

Akce se koná v rámci projektu Kreativní učení.

Leoš Janáček: Moravské lidové písně pro klavír, JW VIII/23

Pavel Haas: Lidové písně pro klavír, HW VII/14

Václav Kaprál: Miniatury, 5 skladeb pro klavír

Leoš Janáček: V mlhách, JW VIII/22

Leoš Janáček: 1. X. 1905 

Cyklus patnácti úprav Moravských lidových písní pro klavír Leoše Janáčka (1854–1928) představuje zajímavou neofolkloristickou paralelu k romantickým „písním beze slov“ Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega či Janáčkova oblíbence Antona Rubinsteina. Janáčkův cyklus vznikl v letech 1921–1922 na objednávku Otakara Nebušky z pražského nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy. Vydání se však za skladatelova života nedočkal. Janáčkova aranžmá lidových písní představují aforistické miniatury v moderním, janáčkovsky osobitém znění.

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Choreografie: Klaudie Lakomá a Marek Svobodník

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Nenechte si ujít výjimečný koncert s pořádnou dávkou sta, reggae, rocksteady i swingu v podání jedné z nejvýraznějších českých kapel!

Kapela STO ZVÍŘAT vydává nové album. Deska, v pořadí již patnáctá, nese název “Žádná poezie” . Turné k novému albu po celé republice odstartuje podzimem a bude pokračovat až do jara 2027.

Brněnská kapela, která v 90. letech definovala vlastní zvuk na pomezí funku, rocku a crossoveru, se vrací na pódia. Část původní sestavy doplnili noví hráči, kteří přirozeně navazují na energii kapely.

Naživo dnes dokazují, že jejich groove neztratil nic ze své síly — naopak. Na letošním výročním koncertě v Mahenově divadle bylo od prvních tónů jasné, že „nejde o obyčejný koncert“ a že kapela působí „ještě sehraněji a silněji než kdy dřív.“

Speciálně pro Groove Brno připravují koncert v rozšířené sestavě s dechovou sekcí — tedy Narvan ve výjimečné podobě, kterou jinde neuvidíte.

Po rekordní jarní tour se vracíme ještě silnější!
Tento podzim nás čeká až 6 zastávek a kromě míst, která už dobře znáte, poprvé expandujeme i do Maďarska. Přivítejte s námi Budapešť! Velmi se těšíme, že můžeme EMONIGHT přinést i do další země a rozšířit naši komunitu za hranice Slovenska, Česka a Rakouska.

Na téměř celém turné bude s námi i náš oblíbený MØNØDREAM! Fresh face domácí alternativní scény v čele s Martinem Čupkem, kterého můžete znát jako frontmana John Wolfhooker.
(Košice, nebojte se - MØNØDREAM bude možné vidět mimo EMONIGHT a v Budapešti pro vás připravujeme trochu odlišný lineup). Nově měníme i venue ve Vídni a tentokrát se přesouváme do většího prostoru, abychom mohli přivítat ještě více z vás. Předprodej a lineup první zastávky oznámíme již brzy na našich sociálních sítích.

JAKÝ KROJ, TAK SE STROJ
Lidový oděv v zájmových oblastech Leoše Janáčka. V nevšední módní přehlídce se seznámíte s lidovým oděvem, jehož autentickou podobu mohl Leoš Janáček ve vybraných oblastech ještě osobně poznat. Procházkou po lokalitách jeho folkloristického zájmu objevíme rozmanité druhy a funkce krojů – ženských, mužských i dětských, letních i zimních, obřadních, svátečních i pracovních. Přehlídku doplní odborný komentář a atmosféru umocní cimbálový doprovod.

Darius Milhaud: Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“

Bohuslav Martinů: Osm preludií, H. 181 (výběr)

Igor Stravinskij: Piano-Rag-Music

George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)

Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Emil František Burian: Smyčcový kvartet č. 4

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 2, Sz. 67, BB 75

Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13

Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.

současný muzikál zrozený z vášně a krve, světová premiéra

Příběh o ženě, pro kterou je svoboda tou nejvyšší hodnotou, neztrácí ani po téměř dvou stech letech na své naléhavosti. Nová Carmen se znovu dostává na jeviště tentokrát v podobě muzikálu ze současného New Yorku.

Nesmrtelnost je prokletím.

Příběh o zpěvačce Emilii Marty, která díky elixíru života žije již víc než tři sta let…Pohled do excentrického světa operních div, zdegenerované šlechty a plytkých maloměšťáků. V únoru 2017 představila Janáčkova opera tento titul na Hong Kong Arts Festival. Inscenace vznikla v koprodukci s Operou Göteborg.

Moderní jazzové trio, ve kterém se potkávají tři výrazné osobnosti dnešní hudební scény. Louis Cole zde spojil síly se saxofonistou a skladatelem Davidem Binneym a baskytaristou Perou Krstajicem. Výsledkem je projekt, který propojuje moderní jazzovou improvizaci s výraznou rytmikou, současným zvukem a energií, jež překračuje hranice tradičního jazzu.

Moderní jazzové duo, ve kterém se potkávají dvě výrazné osobnosti dnešní hudební scény. Louis Cole zde spojil síly se saxofonistou a skladatelem Davidem Binneym. Výsledkem je projekt, který propojuje moderní jazzovou improvizaci s výraznou rytmikou, současným zvukem a energií, jež překračuje hranice tradičního jazzu.

Hudba, která vyrostla z flamenca a středomořské energie, se během let proměnila v celosvětový fenomén. „Bamboleo“, „Djobi Djoba“, „Baila Me“ nebo „Volare“ dnes fungují napříč generacemi i kontinenty.

Za projektem stojí spoluzakladatel Diego Baliardo, který pokračuje v odkazu kapely společně s novou generací muzikantů. Více než 20 milionů prodaných alb, Grammy za Savor Flamenco a koncerty po celém světě potvrzují, že Gipsy Kings dávno překročili hranice world music.

Udělejte s námi Krok za oponu. Pořad určený všem zvídavým lidem, malým i velkým, kteří se chtějí přiučit něčemu novému ze světa operního divadla.

70 minut interaktivní, dobrodružné a hlavně zábavné cesty do nitra operních inscenací se sólisty, sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB.

Výchovně–vzdělávací pořad je vhodný pro střední školy. Krok za oponu je ideálním pořadem propojujícím hudební výchovu s češtinou či estetikou.

Monolord je švédská doom stoner kapela známá svými masivními riffy s hypnotickou a tíživou atmosférou. Kapela vznikla v Göteborgu v roce 2013 a ve složení Thomas Jäger (kytara, zpěv), bubeník Esben Willems a baskytarista Mika Häkki. Monolord se rychle se dostali do čela moderní doomové scény díky řadě celosvětově ceněných alb a neúnavnému koncertování po Evropě, Severní i Jižní Americe a velkých festivalech jako Hellfest, Desertfest, Psycho Las Vegas či Roadburn.

Jejich desky, včetně Empress Rising, Vænir, Rust a No Comfort, jim upevnily pověst kapely, která propojuje drtivý stoner fuzz s metalovou melodikou a pohlcující repetitivností. Dnes patří Monolord mezi nejoblíbenější jména na heavy scéně a chystají se na další kapitolu – nové album Neverending vzniklo pod vedením legendární producentky Sylvie Massy a vyšlo na Relapse Records.

slavný muzikál podle románu Victora Huga

13. února 2009 měl na Hudební scéně Městského divadla Brno premiéru jeden z nejznámějších muzikálových titulů napsaných ve dvacátém století. Příběh o uprchlém galejníkovi Jeanu Valjeanovi, který vychází z Hugova slavného stejnojmenného románu Bídníci (1862) si tehdy během více než 130 repríz získal srdce nejen brněnského publika a Petr Gazdík za ztvárnění hlavní role získal prestižní Cenu Thálie.

OH HUMANITY! 

Existenciální opera o jednom jednání

Oh humanity! Poslední výkřik svědka fatální katastrofy. Čeho je moc, toho je příliš. Pierre (možná Petr, možná já nebo ty) už viděl příliš. Zůstává jen bezmoc. Už nemůže vidět víc, cítit víc. A tak se vypne… A pak? Další katastrofa.

Co je správné a co z nás činí hrdiny? Odpověď možná čeká u Borodina.

TU JE OSTROV

Komická opera o jednom jednání  na motivy apokryfů Karla Čapka

Tři proslulí ztroskotanci, Don Juan, Hamlet a Napoleon, se ocitají na pobřeží bájného ostrova zlata, hojnosti a nekonečných možností. Co se však nastane, když se střetnou s bezbřehou svobodou a dostanou šanci přepsat svůj příběh? Najdou konečně to, po čem prahnou? Zachovají si svou tvář?