libreto: Emanuel Schikaneder a J.G.K.Ludwig Giesecke
transkripce libreta, hudební aranžmá a režie: Vlastimil Peška
hudební nastudování: Igor Rusinko a Vlastimil Peška
výprava: Pavel Hubička
pohybová spolupráce: Ladislava Košíková
dramaturgická spolupráce: Eva Janěková
Poslední Mozartovo dramatické dílo je hra se zpěvy, kterou autor věnoval lidovému publiku Divadla na Vídeňce, kde byla také v roce 1791 premiéra.
Inscenace v Divadle Radost chce oslovit nejširší okruh svých diváků – „od šesti do sta let“- a měla by patřit k oněm několika úspěšně uváděným rodinným představením.
Libreto je oproti původnímu dílu, poněkud překombinovanému mnoha nejrůznějšími motivy poněkud zjednodušeno, je akcentován jeho pohádkový ráz (svár Sarastra – krále slunce a Královny noci, či motiv lásky prince Tamina k princezně Pamině) a samozřejmě jsou zachovány komické prvky, jejichž nositelem je především ptáčník Papageno.
Geniální hudba W.A.Mozarta je dílem posledního období jeho života – dnů nouze a nemoci.
Přesto je to hudba plná jasu, životodárná a optimistická, jejíž pěvecké ztvárnění je pro múzicky dobře vybavený soubor Radosti velkou výzvou.
