Miroslav Hloucal Quartet (CZ/SK)
Miroslav Hloucal – trubka, křídlovka, Klaudius Kováč – piano, Tomáš Baroš – kontrabas, Marián Ševčík – bicí
Trumpetista, skladatel a aranžér Miroslav Hloucal se narodil v Chrudimi, jeho hudební začátky však spadají spíš do Lysé nad Labem, kde vyrůstal. Na trumpetu hraje od poměrně raného věku deseti let. Už v Lysé začal hrát ve školním bigbandu vedeném místním učitelem saxofonu. Tam se také poprvé setkal se standardy, i když jej tehdy spíš zaměstnávala klasika. „Vlastně jsem zjišťoval, co mi jde líp, a jazz vyhrál,“ vysvětluje Hloucal. „Mám dojem, že klasika je o dost těžší. Člověk se musí víc snažit, aby byl virtuózní, aby zahrál všechny styly, i když na druhé straně toto v jazzu není o moc jiné. Je v něm taky hodně stylů a člověk se musí naučit každý z nich dobře.“
Hloucalova cesta na velká pódia a do kapel ostřílených leaderů vedla přes studia na VOŠ Jaroslava Ježka a tovaryšské roky v kapele Romana Pokorného. Dnes vedle kapelničení ve vlastním kvartetu a hostování v nejlepších domácích bigbandech působí v celé řadě tzv. small bands. Jeho druhou, takřka domovskou kapelou se stal Infinite Quintet. „Založil jsem jej před několika lety spolu se saxofonistou Petrem Kalfusem. Potkali jsme se na VOŠce a zjistili jsme, že nás ta spolupráce baví, že nám to dohromady prostě zní dobře.“ Hloucal hraje také s kvintetem Mateje Benka, s Points (kvarteto bez harmonického nástroje ve složení Luboš Soukup – saxofon, Tomáš Liška – kontrabas a Tomáš Hobzek – bicí, jež se inspiruje zvukem nahrávek kvartet Dona Cherryho a Ornetta Colemana).
Svůj čas věnuje i zajímavé pop-jazzové kapele Lanugo, kde je frontmankou zpěvačka Markéta Tošovská Foukalová.
Repertoár jeho stěžejní kapely současnosti, tedy vlastního kvarteta s vynikající česko-slovenskou rytmikou Kováč–Baroš–Ševčík, má základ v kapelníkových kompozicích, ovšem ani ostatní členové nelení a tu a tam přispějí svou kompoziční trochou do mlýna. Máte-li rádi škatulky, vězte, že jde o moderní mainstreamový jazz amerického typu s jemnými prvky volných ploch okořeněný českou a slovenskou lidovou hudbou. Kapela nahrála na přelomu roku debutové album, jež by mělo vyjít na jaře 2014. Hloucal bravurně zvládá jazyk bebopu i postbopu, a jeho kvarteto má tak blíž k současnému americkému jazzu. Tím se také liší od většiny mladých českých kapel, inspirovaných převážně v sousedním Polsku a v západo- i severoevropském jazzu, vycházejícím z odlišných pramenů včetně výrazného vlivu hudby klasické. „Kvarteto chci vracet k jazzové tradici,“ uzavírá Hloucal.
Luca Ciarla Quartet (ITA)
Luca Ciarla – housle, Vince Abbracciante – akordeon, Nicola Di Camillo – kontrabas, Francesco Savoretti – perkuse
Už od svého koncertního debutu v Asii a ve Spojených státech amerických v roce 2001 je Luca Ciarla Quartet ceněn pro nenapodobitelnou interpretaci originálního autorského i tradičního hudebního materiálu, v němž se současný jazz a etnická hudba nenásilně mísí do specificky znějícího středomořského jazzu se špetkou cikánského koření.
Luca Ciarla je považován za jednoho z nejkreativnějších a nejpřekvapivějších houslistů dneška.
Jeho hudba s lehkostí překračuje hranice mezi žánry a hledá inovativní cestu, svůdně akustickou, v dokonalé rovnováze mezi napsanými kompozicemi a improvizací, mezi tradičním a
současným zvukem. Už léta úspěšně plní sály jazzových, klasických i world music festivalů a koncertních sérií ve více než třiceti zemích všech kontinentů od prestižního Montreal Jazz Festival po Jazz Festival Melbourne, od National Arts Festival v Jižní Africe po Java Jazz Festival v Indonésii, od Esplanade v Singapuru po Italský kulturní institut v New Yorku, od Al Bustan Festival v Libanonu po Adriatico Mediterraneo Festival v Itálii.
Ciarla je rodákem z italského Termoli. Na housle a klavír začal hrát v osmi letech, od dvanácti studoval na konzervatoři a o pár let později se už intenzivně zajímal také o jazz a improvizaci. Inspirovali ho mimo jiné Keith Jarrett, Egberto Gismonti a Turtle Island Quartet. Graduoval s „Diploma di Violino“ v roce 1993 a poté studoval na Fiesole School of Music a hudební škole EU v Saluzzu. V roce 1996 se přestěhoval do Spojených států, aby mohl pokračovat v magisterském programu na Indiana University, kde studoval jazz s Davidem Bakerem. Následně pokračoval v doktorátu z hudebních umění na Arizonské univerzitě, kde několik let pokračoval ve studiu a následně i ve výuce hry na housle a improvizace.
Luca Ciarla nahrál svá alba hned u několika vydavatelství (Egea, Alfamusic, Felmay, Camjazz, Incipit, Violipiano). Spolupracuje s klasickými, jazzovými, folkovými, a dokonce i rockovými hudebníky, jako jsou Greg Cohen, Daniele Sepe, Joshua Bell, Edgar Mayer, Daniele Scannapieco, Danilo Rea, Sylvain Gagnon, Anthony Fernandes, Andrea Piccioni, Simone Zanchini, Lello Pareti, Marco Siniscalco, Marina Rei, Blaine Whittaker, Mimmo Locasciulli, Luciano Biondini, Fabrizio Bosso, Sergio Cammariere, Paola Turci, Waleed Abdulhod, Luigi Tessarollo, Ferruccio Spinetti, Meklit Hadero a mnozí další.
