Leoš Janáček a Kryštof Mařatka
Leoš Janáček: Říkadla (1925-26) / světová premiéra nové verze pro 1-2 hlasy, klarinet a klavír, úprava Kryštof Mařatka (2025-26)
Kryštof Mařatka: Altotem / noční archaická hudba pro violu s doprovodem klavíru (česká premiéra)
Kryštof Mařatka: Báchorky / Báchorky pro violu, klarinet, klavír a soubor českých a moravských lidových nástrojů
–
Kryštof Mařatka: Záhada pana Rybky / melodram pro herce (a) klavíristu na motivy povídky Karla Čapka
Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 / písňový cyklus pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír
Zatímco Janáčkova hudba má své kořeny v moravské lidové hudbě, Kryštof Mařatka (nar. 1971) je inspirován etnickou hudbou vícero kontinentů.
Skladba Báchorky Kryštofa Mařatky z roku 2016 je inspirovaná světem lidové hudby, jejím instrumentářem, který autor využívá v konfrontaci s ostatními nástroji. Objevují se zde instrumenty jako bezovák, kamzičí roh, hadrářská píšťalka, nosová flétna, pastýřská trouba či kostěná flétna.
Inspiraci pro svůj melodram Záhada pana Rybky z roku 2015 nalezl Mařatka v povídce Karla Čapka Šlépěje, vydané v Povídkách z jedné kapsy. Klíčovou roli tu hrají text a děj, z čehož vychází i hudební zpracování, které však nenese dominantní funkci, spíše doplňuje vyprávění.
Skladba je součástí řady dalších skladatelových melodramů pro stejné obsazení a tvoří s nimi celek. Je původně zamýšlena pro jednoho účinkujícího: herce-klavíristu, který zastává obě role: herecký projev a hru na klavír, ale skladbu také mohou hrát dva interpreti: jeden herec s jedním klavíristou. Text je možné provádět v různých jazycích.
