Kytarový Institut

Claude Debussy: Trois chansons de Bilitis, L. 97

Dmitrij Šostakovič: Španělské písně, op. 100

Reynaldo Hahn: Venezia (výběr)

Luciano Berio: Quattro canzoni popolari

Benjamin Britten: Folk Song Arrangements, vol. 2 (výběr)

Manuel de Falla: Siete canciones populares españolas

Recitál prozkoumá fascinující vzájemné působení mezi pohledem zevnitř a zvenčí prostřednictvím písňové literatury a folklórních aranží, které překračují kulturní hranice.

Antonín Dvořák: Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90, B166

Leoš Janáček: Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“, JW VII/8

Dmitrij Šostakovič: Klavírní kvintet g moll, op. 57

Klavírní trio č. 4 e moll „Dumky“, op. 90 z let 1890–1891 patří k nejoriginálnějším a nejoblíbenějším dílům komorní literatury Antonína Dvořáka (1841–1904). Zatímco v předchozích triích se skladatel držel klasické sonátové formy, zde se od ní zcela odklonil a vytvořil unikátní šestidílný cyklus založený na formě dumky – ukrajinského tance charakteristického prudkými změnami nálad. Skladba fascinuje kontrastem mezi zádumčivými, melancholickými pasážemi a nespoutanou, rytmicky výraznou radostí. Právě tato emocionální proměnlivost a hluboká zakořeněnost v lidové inspiraci činí z „Dumek“ dílo nesmírné vnitřní síly, ve kterém Dvořák mistrovsky skloubil svou melodickou invenci s netradiční hudební architekturou.

Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ Leoše Janáčka (1854–1928) pochází z roku 1923. Jeho kořeny ovšem sahají až do roku 1908, kdy Janáček zkomponoval dnes nezvěstné Klavírní trio, inspirované stejnou Tolstého povídkou. Její hlavní hrdinkou je žena terorizovaná svým despotickým a chorobně žárlivým manželem, jehož rukou je nakonec utýrána k smrti. „Měl jsem na mysli ubohou ženu, trápenou, bitou, ubitou“, charakterizoval Janáček motiv, který se jako červená nit proplétá mnoha jeho dalšími díly. Kvartet svým vášnivým výrazem proniká doslova na dřeň lidských emocí a do nejintimnějších sfér lidské duše. Dílo si vydobylo úspěch záhy po své premiéře v roce 1924 a i po více než stu letech zůstává jedním z nejpůsobivějších děl kvartetního žánru.

Darius Milhaud: Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“

Bohuslav Martinů: Osm preludií, H. 181 (výběr)

Igor Stravinskij: Piano-Rag-Music

George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)

Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.

Emil František Burian: Smyčcový kvartet č. 4

Béla Bartók: Smyčcový kvartet č. 2, Sz. 67, BB 75

Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13

Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.

COLOQUIO 6
Carolina Guiducci, Sergio Sánchez Martín / klarinet
Janire De Paz Rivas , Pablo Traine / lesní roh
William Gough, Javier Sánchez Castillo / fagot 

Kouzelná flétna
Slovo coloquio znamená ve španělštině rozhovor. Ve vynikajícím dechovém sextetu Coloquio 6 spolu
rozpráví šestice mladých virtuózních muzikantů, kteří hudbu vnímají jako neustálý dialog a výměnu myšlenek
a emocí mezi sebou i s publikem. Osobitý a podmanivý zvuk uskupení zvaného dechová harmonie uslyšíme v našem cyklu poprvé, a rovnou se vrhneme na Mozarta: výběr z árií z jeho slavné Kouzelné flétny zazní v historickém aranžmá Johanna Christiana Stumpfa pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty.

Ve spolupráci s HF JAMU, MHF Concentus Moraviae a v rámci projektu S-EEEmerging.

Program:
W. A. Mozart, J. Ch. Stumpf

Giovanni Pierluigi da Palestrina: Missa brevis

Pavel Křížkovský: Graduale in Dominica Resurrectionis

Leoš Janáček: Exaudi Deus, JW II/4

Johann Sebastian Bach: Magnificat, BWV 243 

Kůr baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je místem úzce spjatým s dětstvím a mládím Leoše Janáčka. Pravidelně zde zpíval jako choralista, později zde zastával post ředitele kůru. Jeho učitel, ředitel kůru a fundace augustiniánského opatství Pavel Křížkovský byl velký propagátor tzv. cecilianismu, tedy reformy církevní hudby, která si vzala za cíl očistit církevní hudbu od klasicistních a především romantických nánosů, oživit gregoriánský chorál, provádět skladby přelomu 16. a 17. století a komponovat skladby blízké tzv. palestrinovskému slohu. Stejnou vášeň projevoval pro toto hnutí i mladý Leoš Janáček. Není proto divu, že Křížkovský a následně také Janáček uváděli na starobrněnském kůru nejenom soudobé představitele cecilianismu, ale také skladatele jako Orlando di Lasso či Giovanni Pierluigi da Palestrina. Církevní mody pak ovlivnily také Janáčkovo hudební myšlení. Palestrina jako jakýsi archetyp církevní hudby ovlivnil i tvorbu Johanna Sebastiana Bacha.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

Luboš Fišer: Sny a valčíky
Béla Bartók: Rumunské tance, op. 8a, BB 56
Igor Stravinskij: Valse pour les enfants
Igor Stravinskij: Tango
Fryderyk Chopin: Mazurky (výběr)
Bedřich Smetana: České tance I. a II. řada (výběr)
Johann Sebastian Bach: Partita B dur, BWV 825

Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.

Crocodile Orchestra oslaví 17. listopad slavnostním koncertem v Besedním domě.

Připomeňte si Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva slavnostním koncertem v brněnském Besedním domě. Crocodile Orchestra spojí síly s renomovanými sólisty – klavíristou Igorem Ardaševem a houslistou Milanem Al-Ashhabem – a nabídne výjimečný hudební večer věnovaný odkazu listopadových událostí let 1939 a 1989.

Program zahájí Sukova Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“, symbol národní soudržnosti. Následovat bude Mendelssohnův Koncert pro housle, klavír a smyčcový orchestr d moll, v němž se virtuozita obou sólistů propojí s energií mladých hudebníků. Slavnostní večer vyvrcholí Sukovou Serenádou Es dur, která do Besedního domu vnese atmosféru naděje a optimismu.

Přijďte si připomenout hodnoty svobody a demokracie prostřednictvím hudby a oslavit 17. listopad společně s mladou generací hudebníků.

španělské a italské písně

Program: C. Monteverdi, G. Baptista, O. Michi dell´Arpa aj.

Účinkuje soubor Musica Poetica:

Jana Janků - mezzosoprán, barokní harfa, Lucie Lukášová - traverso, Kateřina Stávková - viola da gamba, Kamila Kubátová - cembalo, Martin Flašar - housle, Tomáš Najbrt - theorba

Koncert brněnského souboru Musica Poetica bude jedinečnou příležitostí uslyšet u nás málo známou a přitom velice krásnou duchovní hudbu německého baroka. V programu s názvem "Vyjde hvězda ze Siónu" zazní árie z adventních kantát, chorály i adventní písně Georga Philippa Telemanna, Philippa Nicolaie, Johanna Sebastiana Bacha, Samuela Scheidta a Dietricha Buxtehudeho, to vše příhodně doplněné dobovými instrumentálními skladbami Johanna Jacoba Frobergera, Johanna Joachima Quantze a Johanna Hermanna Scheina.

KLAVÍRNÍ RECITÁL: MAREK KOZÁK

Johann Sebastian Bach: Francouzská suita č. 5 G dur BWV 816

Ludwig van Beethoven: Klavírní sonáta As dur č. 31 op. 110

Maurice Ravel: Valčíky vznešené a tesklivé

Ferenc Liszt: Mefistův valčík 

Marek Kozák – klavír

SILENTIUM! Ensemble: Adviento en Español
Tereza Válková / umělecká vedoucí

Adviento en Español
Období netrpělivého čekání na vánoční svátky posluchačům cyklu ukrátí pestré renesanční ensaladas, které na začátku 16. století složil Katalánec Matheo Flecha starší. Jeho skladby jsou nejen hudební zábavou, ale i důležitým svědectvím o bohaté tradici španělské polyfonie a její schopnosti vyprávět příběhy prostřednictvím metafor. V Konventu je přednese excelentní Silentium! ensemble, který v loňském roce rozzářil jako dlouho očekávaný hudební vodotrysk tuzemskou hudební scénu staré hudby. Součástí večera je tradiční společenské setkání Barbary Marie Willi s abonenty a diváky cyklu nad číší vína (vrchním dodavatelem vína je podporovatel cyklu Stanislav Mádl) jako rozloučení s uplynulou sezonou.

Program:
Mateo Flecha

Tichá noc, přesvatá noc

Adventní čas to není jen Jan Jakub Ryba a jeho Česká mše vánoční, i když ani ten nebude chybět. Objevte svět českých pastorel a duchovních písní od Brixiho, Ryby, Verdiho, Schuberta a dalších spolu se sopranistkou Pavlou Vykopalovou, houslistkou Lenkou Koplovou a Ondrejem Olosem tentokrát v roli klavíristy.

Na koncertě zazní originální úpravy klasických, filmových, popových i rockových melodií v podání violoncell a kontrabasu.

Tato skupina čtyř výjimečných hudebníků nabízí originální úpravy nejen klasických, ale také jazzových, filmových, rockových a popových melodií. Jejich koncerty spojují hudbu s výrazným smyslem pro humor, baví publikum všech věkových kategorií, včetně dětí. Videoklipy této čtveřice získaly miliony zhlédnutí po celém světě. Prague Cello Quartet na koncertě představí to nejlepší ze své práce jako například Jesus Christ Superstar, Game of Thrones, Moulin Rouge nebo Fantom opery. Zazní ale i filmové hity, populární skladby (Queen, Coldplay, U2), nebo klasická hudba.

Momentálně soubor tvoří Jan Zvěřina (cello, vedoucí), Juraj Škoda (cello), Michal Haring (cello) a Tomáš Otevřel (kontrabas).