Darius Milhaud:Tango des Fratellini, op. 58c z baletu „Vůl na střeše“
Bohuslav Martinů:Osm preludií, H. 181 (výběr)
Igor Stravinskij:Piano-Rag-Music
George Gershwin: „Song-Book“ pro klavír (výběr)
Balet Le Boeuf sur le toit (Vůl na střeše), který byl původně koncipován jako hudební podklad k němým groteskám Charlieho Chaplina, napsal skladatel Darius Milhaud (1892–1974) v letech 1919–1920, dva roky po návratu ze svého pobytu v Brazílii. Hudbu baletu Milhaud naplnil brazilskými lidovými melodiemi, rytmy tanga, samby a dalších latinsko-amerických tanců. Klavírní skladbu Tango des Fratellini, kterou z baletní hudby později zadaptoval, věnoval bratrům Fratelliniovým, trojici klaunů, jež vystupovala v pařížském cirkusu Medrano a ve 20. letech 20. století se těšila oblibě pařížských intelektuálů.
Leoš Janáček:Kvartet pro dvoje housle, violu a cello („Listy důvěrné“), JW VII/13
Emil František Burian (1904–1959) se řadí mezi nejzajímavější a nejvšestrannější osobnosti české meziválečné avantgardy. Vynikl nejen jako plodný hudební skladatel, herec, zpěvák a spisovatel, ale především jako divadelní a filmový režisér propagující novátorské umělecké postupy. Janáčkova hudba ovlivnila nejen Burianovu tvorbu hudebně dramatickou, ale její vlivy pronikly i do jeho skladeb komorních. Burianův Smyčcový kvartet č. 4 vznikl roku 1947, v období, kdy se skladatel vzpamatovával z následků věznění v nacistických koncentračních táborech. Kvartet je silnou a působivou osobní zpovědí, v níž se střídají plochy hluboce niterné a teskné s místy neskrývaně ironickými a drsnými.
Pavel Křížkovský:Graduale in Dominica Resurrectionis
Leoš Janáček:Exaudi Deus, JW II/4
Johann Sebastian Bach:Magnificat, BWV 243
Kůr baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je místem úzce spjatým s dětstvím a mládím Leoše Janáčka. Pravidelně zde zpíval jako choralista, později zde zastával post ředitele kůru. Jeho učitel, ředitel kůru a fundace augustiniánského opatství Pavel Křížkovský byl velký propagátor tzv. cecilianismu, tedy reformy církevní hudby, která si vzala za cíl očistit církevní hudbu od klasicistních a především romantických nánosů, oživit gregoriánský chorál, provádět skladby přelomu 16. a 17. století a komponovat skladby blízké tzv. palestrinovskému slohu. Stejnou vášeň projevoval pro toto hnutí i mladý Leoš Janáček. Není proto divu, že Křížkovský a následně také Janáček uváděli na starobrněnském kůru nejenom soudobé představitele cecilianismu, ale také skladatele jako Orlando di Lasso či Giovanni Pierluigi da Palestrina. Církevní mody pak ovlivnily také Janáčkovo hudební myšlení. Palestrina jako jakýsi archetyp církevní hudby ovlivnil i tvorbu Johanna Sebastiana Bacha.
Luboš Fišer: Sny a valčíky Béla Bartók:Rumunské tance, op. 8a, BB 56 Igor Stravinskij:Valse pour les enfants Igor Stravinskij:Tango Fryderyk Chopin:Mazurky (výběr) Bedřich Smetana:České tanceI. a II. řada (výběr) Johann Sebastian Bach:Partita B dur, BWV 825
Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.
Luboš Fišer: Sny a valčíky Béla Bartók:Rumunské tance, op. 8a, BB 56 Igor Stravinskij:Valse pour les enfants Igor Stravinskij:Tango Fryderyk Chopin:Mazurky (výběr) Bedřich Smetana:České tanceI. a II. řada (výběr) Johann Sebastian Bach:Partita B dur, BWV 825
Přestože mnohým se při vyslovení jména Luboše Fišera (1935–1999) vybaví jeho hudba k četným filmovým snímkům, jako skladatel si získal mezinárodní pozornost svými kompozicemi orchestrálními, kantátovými a komorními. Klavíru věnoval vedle osmi pozoruhodných klavírních sonát také skladbu Sny a valčíky z roku 1993, která v postmoderním přístupu kombinuje chopinovskou snivost s banálními valčíkovými melodiemi.
Adventní čas to není jen Jan Jakub Ryba a jeho Česká mše vánoční, i když ani ten nebude chybět. Objevte svět českých pastorel a duchovních písní od Brixiho, Ryby, Verdiho, Schuberta a dalších spolu se sopranistkou Pavlou Vykopalovou, houslistkou Lenkou Koplovou a Ondrejem Olosem tentokrát v roli klavíristy.
