Janáčkovo divadlo

Béla Bartók: Dřevěný princ, op. 13, Sz. 60, BB 74 / suita z baletu

Leoš Janáček: Sinfonietta, JW VI/18

Igor Stravinskij: Petruška / burleskní scény o čtyřech obrazech

Leoš Janáček (1854–1928), o generaci mladší Béla Bartók (1881–1945) a Igor Stravinskij (1882–1971) tvoří významnou skladatelskou trojici hudby 20. století, která výrazně reagovala na lidovou hudbu. Každý po svém, ale všichni tři byli lidovou hudbou ovlivněni ve svém hudební myšlení. Janáček a Bartók se lidovou písní intenzivně zabývali i teoreticky, prováděli terénní sběr, prvnímu z nich byla lidová hudba „životní pravdou“ ovlivňující jeho melodiku, pro druhého se stala základem práce s modalitou i rytmem. Stravinskému učarovaly lidové rituály, ale z lidové hudby si vzal jen to, co v určitých etapách své tvůrčí cesty potřeboval, především texty a melodiku. V každém případě ale všichni tři skladatelé pracovali s tímto zdrojem velmi osobitě a invenčně.

Příběh o pyšné, marnivé princezně a dřevěném princi zpracoval Béla Bartók v letech 1914–16 a po opeře Modrovousův hrad tak pokračoval ve svých úvahách o rozdílnosti muže a ženy.  Tentokrát se mu stal prostředkem balet, jehož hudba má výrazně symfonický charakter a po instrumentační stránce je skutečně mistrovským dílem. Dřevěný princ oplývá impresionistickou zvukovostí, je zde přítomen prvek lidové melodiky, temperamentní rytmy a inspirace rumunskou a maďarskou hudbou. Premiéra v roce 1917 se setkala s velkým mezinárodním ohlasem. V roce 1931 byla uvedena Bartókova suita z tohoto baletu.

Vydejte se s Leošem Janáčkem na výlet po moravských lesích a vesnicích a naslouchejte jejich životu a příběhům. Hravé dobrodružství za lidovou melodií i řečí zvířat.

Béla Bartók: Taneční suita, Sz. 77, BB 86a

Gustav Mahler: Písně potulného tovaryše

Johannes Brahms: Uherské tance (výběr)

Šestivětá Taneční suita patří k nejpopulárnějším orchestrálním dílům Janáčkova současníka, maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945). Ten ji zkomponoval v roce 1923 u příležitosti 50. výročí spojení měst Buda, Óbuda a Pešť, které daly vzniknout maďarskému hlavnímu městu Budapešti. Efektní a dravá hudba v Bartókově barvité instrumentaci s folklórními motivy maďarskými, rumunskými, ale i arabskými si získala nadšení posluchačů už při své premiéře a záhy si našla cestu do repertoáru světových orchestrů.

Ke kompozici Písní potulného tovaryše inspirovala Gustava Mahlera (1860–1911) nešťastná láska k sopranistce Johanně Richterové. Vznikly někdy na přelomu let 1884–1885 a texty k nim si složil skladatel sám v duchu německých lidových písní, které znal ze sbírky Chlapcův kouzelný roh. Cyklus čtyř písní pro baryton s doprovodem orchestru se stal prvním Mahlerovým mistrovským opusem, v němž bolestná tragika hovoří typicky mahlerovskou pozdně romantickou hudební řečí, kterou se proplétají místa neskrývané ironie a ozvuky přírody, naivních dětských ukolébavek a syrových venkovských kutálek.

Dvě řady Uherských tanců Johannesa Brahmse (1833–1897), jež představují soubor 21 tanečních kusů, se staly jedním ze základních kamenů, který skladateli vystavěl cestu ke světové proslulosti. Brahmse se v nich nechal inspirovat nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i hudbou cikánských kapel. Prvních deset tanců ve verzi pro klavír bylo vydáno roku 1869, další pak vyšly o jedenáct let později. Všeobecný úspěch díla přiměl Brahmse, aby roku 1873 tři vybrané tance zinstrumentoval pro orchestr. Zbylé tance pak postupem času oděli do orchestrálního roucha Brahmsovi následovníci, mezi nimiž nechyběl ani Antonín Dvořák.

Zážitkový workshop o hudbě a odkazu Leoše Janáčka pro děti a rodiče.

Jaký byl příběh a hudební svět Leoše Janáčka?

Během tohoto workshopu se vydáme po stopách Janáčkova života, prozkoumáme, jak jeho osobní zkušenosti ovlivnily jeho hudbu, a skrze tvořivé a interaktivní úkoly poznáme jeho dílo a inspirace.

Workshop je vhodný pro děti navštěvující 1. stupeň ZŠ.

Workshop se koná na zkušebním jevišti Janáčkova divadla – vstup služebním vchodem, kde účastníky lektorka vyzvedne na vrátnici.

• Délka: cca 2 hodiny
• Cena: 200 Kč za dítě + 1 doprovod zdarma
• Kapacita: 20 účastníků

Nejslavnější liška na operním jevišti je přece ta brněnská od Janáčka! Podmanivá, laskavá, plná dětí a jejich hraček, které hravě proměňují Revírníkův dům v les a sebe v lesní zvířata.

Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu. Janáček hledal téma, které by odráželo jeho pohled na svět a na věčný koloběh života, a proto jeho Bystrouška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška… život pokračuje dál. Tak to má být a říká to i Janáčkova hudba, lyrická a melodická, kde orchestr hýří barvami bílovických lesů a té havěti v nich žijící. Vše tu jiskří humorem, trochu po janáčkovsku ježatým, ale vlastně laskavým.

Autor literární předlohy Rudolf Těsnohlídek je zakladatelem krásné tradice vánočního stromu republiky a nalezení malé Lidušky v lese v čase předvánočním se stalo jednou z inspirací k liščímu příběhu i Leoši Janáčkovi. To se odrazilo i v podobě inscenace režiséra Jiřího Heřmana: „Inspirace vzešla z Těsnohlídkovy velké myšlenky postavit Dětský dům Dagmar, kam jsme naší inscenaci umístili. Děj Lišky rozehráváme očima dětí.“

Premiéra: 17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle

Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky.

Inscenace je vhodná pro děti od 6 let.