Brno směřuje do UNESCO. Pomůže mu hudba

Městské zastupitelstvo na svém zasedání právě schválilo kandidaturu Brna do prestižní Sítě kreativních měst UNESCO. Patronkou projektu je Magdalena Kožená.

Síť kreativních měst (UNESCO Creative Cities Network - UCCN) byla založena v roce 2004 s cílem sdružovat města z regionů celého světa. Podporuje a vytváří ideální prostředí pro spolupráci v oblasti kreativního průmyslu a zvyšuje sociální a ekonomický potenciál členských měst.

V současné době má Síť kreativních měst 69 členů z celého světa. Kreativní města zahrnují sedm odvětví - hudbu, literaturu, film, lidové umění a řemeslo, design, media art, gastronomii. Brno kandiduje do UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby, této skupině letos předsedá Bologna. Dále je součástí hudební sítě Glasgow, Gent, Sevilla, Mannheim, Hanover, asijské Hamamatsu, africká Brazzaville a jihoamerická Bogota.

Brno se profiluje jako místo, kde jsou významně zastoupeny všechny hudební žánry od klasické i soudobé hudby přes jazz, alternativu až po hudbu lidovou. Disponuje bohatou sítí renomovaných hudebních těles, množstvím hudebních událostí, aktivním publikem a rozvinutou muzikologickou a hudebně-vzdělávací základnou. Server Brno - město hudby vznikl jako informační portál, v němž nacházejí všechny tyto aktivity mediální prostor. Zároveň brněnská kulturní scéna čerpá a navazuje na bohatou historii plnou velkých osobností. Z nich je na prvním místě Leoš Janáček a mnozí další z oblasti hudby, ale i architektury, literatury a divadla a další.

Hlavním posláním UCCN je uznání kreativity jako strategického faktoru pro udržitelný rozvoj města. Posílení kreativity v daném kulturním odvětví, zlepšení přístupu pro obyvatele a jejich zapojení do kulturního života. Aby se město stalo členem UCCN, musí prostřednictvím přihlášky prokázat svoji schopnost přispívat k cílům Sítě. Členství je časově neomezeno. Přihlášku hodnotí odborníci UNESCO, nezávislí externí poradci, akademici a členská města. Konečné rozhodnutí o přijetí vydá v prosinci tohoto roku generální ředitelka UNESCO.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Nejčtenější