Od Dvořáka ke Korngoldovi: když virtuozita slouží výpovědi

Od Dvořáka ke Korngoldovi: když virtuozita slouží výpovědi

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.

Úvodní Dvořákovy Písně milostné, op. 83, B 160, ukázaly pěveckou suverenitu hlavní aktérky, její přirozenou českou výslovnost a schopnost propojit sdělení textu s melodickou linií bez přehnaného patosu. Hlas vedla s citem pro dlouhé fráze a jemné dynamické proměny. David Mareček jí byl rovnocenným partnerem: jeho nástrojová složka měla vlastní výrazovou logiku, zároveň však citlivě navazovala na sólistickou linii a zvýrazňovala drobné motivické detaily. Oba umělci tvořili přesvědčivý celek, v němž technický um nikdy nebyl samoúčelnou demonstrací, ale sloužil celkovému duchu kompozice a srozumitelnosti slova.

Významné místo v programu patřilo Vítězslavě Kaprálové. Její kompozice nabídly svébytný harmonický jazyk a výrazný smysl pro poezii, díky nimž se vedle známějších klasiků prosadila jako plnohodnotná osobnost české kultury. Ve Dvou písních na slova R. Bojka, op. 4, David Mareček přehledně vystavěl obsáhlou doprovodnou fakturu a zpěvačka udržela jasnou dikci i v hustší struktuře. Ve Sbohem a šáteček, op. 14, na text Vítězslava Nezvala, zachytila vedle nostalgie také naději a smíření. Cyklus Zpíváno do dálky, op. 22 pak odhalil barevně bohatší a rytmicky proměnlivý svět autorky. Dvojice zde prokázala nejen technickou suverenitu, ale především smysl pro detail a přesnou souhru.

Po přestávce přišel na řadu výběr z Janáčkovy Ukvalské lidové poezie v písních a Moravské lidové poezie v písních. V centru pozornosti se ocitl rytmus řeči, artikulace a rychlé proměny emocí. Pěvkyně dokázala respektovat specifický pohyb skladeb a její frázování těžilo ze zkušeností s Janáčkovým operním repertoárem. Klavírista David Mareček zachytil rytmické i dynamické zvláštnosti doprovodné složky. Lidový charakter zde nebyl pouhým koloritem, ale určujícím principem celého přednesu.

Jinou podobu dialogu, tentokrát čistě instrumentální, přinesla Janáčkova Pohádka pro violoncello a klavír, JW VII/5. Mladý violoncellista Lukáš Mareček zaujal plným, barevně rozmanitým tónem, instrumentální zdatností a přirozenou zpěvností. Společně s otcem zformoval působivý tvar, v němž vynikla zvuková kultivovanost, práce s dynamikou i smysl pro formu. Jejich rodinné pouto dodávalo vystoupení lidský rozměr, aniž odvádělo pozornost od samotné kompozice.

Závěr večera patřil Erichu Wolfgangu Korngoldovi a jeho pozdně romantickému slohu, charakteristickému širokými melodickými oblouky a mnohoznačnou harmonií. Ve Třech písních, op. 22, zazněly kusy Čím mi jsi? (Was Du mir bist), Mlčet s Tebou (Mit Dir zu schweigen) a Svět tiše usnul (Welt ist stille eingeschlafen). Winters zvládala náročné intervalové skoky s mimořádnou stálostí, aniž by její projev ztrácel nenucenost a citlivost. Pianista vystihl pestrost klavírní složky, ale nepřetěžoval její sonoritu. Zejména finální číslo cyklu se řadilo k nejsilnějším okamžikům koncertu. Dramatičtější a tajemnější polohu přinesly Tři zpěvy, op. 18, z nichž jsme slyšeli druhou Zbav mě bolesti (Tu ab den Schmerz) a třetí Pokušení (Versuchung). Proměnlivé akordické struktury a náročný doprovod vytvářely napětí, které pěvkyně nesla s nadhledem. Závěrečné Pokušení zůstalo záměrně otevřené a lehce znepokojivé jako otázka, na kterou si musí posluchač odpovědět sám.

Po Korngoldovi následoval přídavek v podobě árie Měsíčku na nebi hlubokém z Dvořákovy opery Rusalka. Po stylově i technicky náročném večeru zapůsobila bezprostřednost sólistky. Winters nepotřebovala další důkaz své bravury; síla okamžiku spočívala v soustředění a důvěře v samotné dílo.

Spontánní ovace ve stoje ocenily nejen mimořádný interpretativní výkon, ale i schopnost všech tří účinkujících propojit odlišné umělecké světy společnou vnímavostí. Od Dvořákovy kantilény přes osobitost Kaprálové a Janáčkovu prací se slovem až po Korngoldovu vrstevnatost vedla cesta plná kontrastů, která přesto působila zcela celistvě. Recitál připomněl, že virtuozita sama o sobě nezaručuje hluboký zážitek. Rozhodující je schopnost proměnit technický nadhled v porozumění struktuře, myšlence a emocím, které skladba i autor nesou.

Program:

Antonín Dvořák: Písně milostné, op. 83, B 160

Vítězslava Kaprálová: Dvě písně na slova R. Bojka, op. 4

Vítězslava Kaprálová: Sbohem a šáteček, op. 14

Vítězslava Kaprálová: Zpíváno do dálky, op. 22

Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních, JW V/2 (výběr)

Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír, JW VII/5

Erich Wolfgang Korngold: Tři písně, op. 22

Erich Wolfgang Korngold: Tři zpěvy, op. 18 (č. 2 a 3)

Účinkující: 

Soprán: Corinne Winters

Klavír: David Mareček

Violoncello: Lukáš Mareček

18. října 2026, Mahenovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více