Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.
Festivalové bienále pravidelně uvádí všechny Janáčkovy opery společně s koncertním a doprovodným program, který zahrnuje workshopy, konference a zážitkové prohlídky. Cílem přehlídky je uctít Janáčkův odkaz a s letošním tématem „Kořeny“ odkazuje na jeho inspiraci v lidové a duchovní hudbě ale také na fakt, jak zmíněné elementy zpracovali i další skladatelští velikáni.
Inspiraci na vlastní libreto dal Leošovi Janáčovi příběh Liška Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928). Operu skladatel komponoval mezi lety 1921-1923 a oproti původnímu námětu Bystrouška v posledním dějství umírá. Cyklický rok provádí příběhem lišky Bystroušky, která vyrůstá z liščete, zamiluje se a porodí vlastní mláďata. Koloběh života ve zvířecím a lidském světě se tu odehrává ve stejném lese, postavy střídají lidskou a zvířecí podobu.
Brněnská inscenace situovala děj do Dětského domova Dagmar ve 30. letech, kde si děti hrají s dřevěnými hračkami zvířat. Skrze pohled dětí ožívá postava Revírníka, který v rusovlasém děvčátku vidí podobu Bystroušky. Rafinovaná scéna, která se skládala ze tří úrovní, umožnila převyprávění dějové linky ve vícero vrstvách zároveň. Morfologicky proměnlivé jeviště plynule střídalo mezi jednotlivými scénami v lese, hospodě a u Revírníka. Citlivá práce se stínohrou vytvořila na bílých stěnách textury vážičích křídel či obrysů dětských hraček (Dragan Stojčevski scéna, Daniel Tesař světelný design). Kostýmy Alexandry Gruskové přímo reflektovaly dobový vzhled vesničanů, Bystrouška a Zlatohřbítek s časem změnili kostým směrem k eleganci, zvířecí postavy si zachovaly naturální tvar a sboristům postačily masky. Neotřelým způsobem vyjádřil režisér Jiří Heřman plynutí času, kdy mezi druhým a třetím dějstvím šála, kterou plete paní Revírníková, vystoupá až do stropu.
Sobotní provedení nabídlo špičkové operní zpěváky. V roli Revírníka zazářil barytonista Adam Plachetka, dynamickou Bystroušku perfektně ztvárnila Kateřina Kněžíková a jejím flirtujícím partnerem Zlatohřbítkem se stala mezzosopranistka Václava Krejčí Kačírková. Dojemné postavy Komára/Rechtora se zhostil tenorista Petr Levíček. Jan Šťáva, který zatím vystoupil ve všech operách provedených na letošním festivalu, se představil v roli faráře Aloise a Jezevce. Dohromady tito zkušení umělci vytvořili naprosto přirozenou chemii na jevišti, která šla ruku v ruce s nápěvy mluvy pěveckých partů. Exkluzivní pěvecké výkony, precizní výslovnost a autentický projev daly hledišti maximum. Nezklamaly ani vedlejší postavy, jež se prolínají mezi zvířaty a lidmi. V prvním dějství obměnily zpěvačky Barbora Garzinová a Eva Daňhelová veselou Kobylku a Cvrčka na provokující kluky Pepíka a Frantíka s naprostou lehkostí; výrazná Daniela Straková jako postava Revírníkové/Sovy skoro neopustila jeviště. Překvapivě šarmantní rolí byl Harašta v podání Romana Hozy, který dodal chabému pytlákovi energický charakter. Sbor Janáčkovy opery měl nejkrásnější moment během svatby Bystroušky a Zlatohřbítka, kdy zpívají radostné liščí motivy během hostiny.
Dalším faktorem, který zajistil hluboký prožitek z večera byl výkon hostujícího vídeňského ORF Radio-Symphonieorchester ve spolupráci s dirigentem Tomášem Netopilem. Hráči vytvořili velmi organický zvukový prostor, který odrážel každý hudební detail (a že jich Janáček nemá málo) dění na scéně. Podařilo se jim dosáhnout požadovaných afektů na vysoké umělecké úrovni.
Režisér Jiří Heřman využil každé příležitosti k vyjádření podstaty příběhu – zpěváky zapojil i mimo jejich pěveckou roli, nešetřil na komparzu dětí a některé scény se odehrály bez doprovodu orchestru. Takto strukturovaně napěchované představení dokázalo z dramaturgicky náročné opery dostat hlavní autorovu myšlenku bez vytvoření kompromisů či pouhé abstrakce.
Po skončení představení vyzval Jiří Heřman na pódium barytonistu Richarda Nováka, kterému poblahopřál k 95. narozeninám. Po krátkém rozhovoru nakrojily dort (který upekla Kateřina Kněžíková) a jako překvapení pro diváky zazpíval Richard Novák závěrečnou árii Revírníka, který vzpomíná na mladou lásku. Naprosto kouzelný Viktor Dvořák v dětské roli Skokánka nezaváhal a přiskočil na finální větu k Richardu Novákovi. Oba takto společně dojali celý sál, který s potleskem ani nedokázal počkat na dohru orchestru.
Program:
Leoš Janáček
Příhody lišky Bystroušky
Inscenační tým:
Dirigent: Tomáš Netopil
Hudební nastudování: Marko Ivanović
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Alexandra Grusková
Světelný design: Daniel Tesař
Pohybová spolupráce: Kateřina Nováčková
Sbormistr: Martin Buchta
Dramaturgie: Patricie Částková
Obsazení:
Bystrouška – Kateřina Kněžíková j. h.
Zlatohřbítek – Václava Krejčí Housková
Revírník – Adam Plachetka
Rechtor / Komár – Petr Levíček
Farář / Jezevec – Jan Šťáva
Revírníková / Sova – Daniela Straková
Pásek – Petr Karas
Pásková / Datel – Hana Kopřivová Šumpíková
Pepík / Kobylka – Barbora Garzinová j. h.
Frantík / Cvrček – Eva Daňhelová
Harašta – Roman Hoza
Lapák – Alžběta Symerská j. h.
Kohout / Sojka – Andrea Široká
Chocholka – Nela Karolína Sojková j. h.
Malá Bystrouška – Adéla Plachetková j. h.
Skokánek – Viktor Dvořák j. h.
ORF Radio-Symphonieorchester Wien
Sbor Janáčkovy opery NdB
Dětský sbor Brno a komparz
Sobota 24. října 2026 v 19:00, Janáčkovo divadlo, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..