Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Český dirigent k českému zvuku. Jakub Hrůša je novým šéfdirigentem Bamberských symfoniků

Jakub Hrůša se od sezóny 2016/17 stane v pořádí pátým šéfdirigentem a hudebním ředitelem předního německého orchestru Bamberští symfonikové – Bavorská státní filharmonie. Při dnešním dopoledním slavnostním aktu to za přítomnosti Jakuba Hrůši oznámili bavorský ministr umění Dr. Ludwig Spaenle a intendant orchestru Marcus Rudolf Axt.

Před brněnským rodákem Jakubem Hrůšou stály v čele orchestru takové osobnosti jako Joseph Keilberth, Eugen Jochum nebo Herbert Blomstedt. Na pozici šéfdirigenta střídá britského hudebníka Jonathana Notta, který vedl Bamberské symfoniky 16 let. Orchestr si vybral Hrůšu v silné mezinárodní konkurenci a uzavřel s ním pětiletý kontrakt s možností prodloužení. Jonathan Nott orchestr vedl od roku 2000, jeho éra proměnila orchestr v moderní těleso s výjimečným zvukem. Díky dynamické dramaturgii zařazující soudobou vážnou hudbu a silné abonentské základně se Bamberští symfonici stali respektovaným tělesem doma i ve světě.

„Mám opravdu nesmírnou radost, že se stávám šéfdirigentem Bamberských symfoniků,“ komentuje novinku Jakub Hrůša. „Ještě dříve než jsem měl možnost dirigovat tento skvělý orchestr, byl jsem jeho velkým obdivovatelem. Bamberští symfonikové jsou ztělesněním orchestrální kultury v každém slova smyslu. Orchestr má nadto své kořeny v Praze. Dýcháme stejný hudební vzduch, sdílíme kulturní zázemí, jsme si umělecky a historicky vzato velice blízcí.“

Přestože Jakub Hrůša umělecky působí na celém světe, stále spolupracuje také s domácími tělesy, jako je Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava nebo Filharmonie Brno. S posledně jmenovanou provedl v uplynulé sezóně dva úspěšné koncerty v Brně – novoroční s klavíristou Ivem Kahánkem a open air v rámci loňského festivalu Špilberk. Pod názvem Symfonické tance zazněla díla Maurice Ravela, Leonarda Bernsteina nebo Sergeje Rachmaninova.

Historie Bamberských symfoniků je úzce svázána s českými zeměmi, orchestr dokonce považuje český zvuk za svoji „obchodní značku“. To úzce souvisí s německými hudebníky, kteří byli po válce nuceni opustit Československo – právě oni u zrodu Bamberských symfoniků stáli. Pocházeli z různých divadelních orchestrů z Prahy, Karlových Varů a Slezska. Prvním zázemím orchestru byla gotická budova bývalého dominikánského kláštera, v jehož křížové chodbě vznikly zásadní nahrávky s legendárními dirigenty jako Eugen Jochum, Horst Stein nebo Joseph Keilberth. Ohromující je zájezdová činnost Bamberských symfoniků. Za sedmdesát let své existence odehráli přes 6 500 koncertů, při nichž navštívili 500 měst v 60 zemích světa. Od roku 1993 sídlí v Koncertním a kongresovém centru a sídle orchestru na ostrově, který svými rameny tvoří řeka Regnitz.

Jakub Hrůša je stálým hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Mezi jeho nejnovější úspěchy patří debuty s Los Angeleskou filharmonií, Vídeňskými symfoniky a s napětím jsou očekávána Hrůšova vystoupení s Královským orchestrem Concertgebouw, Filharmonickým orchestrem milánské La Scaly a operní nastudování Janáčka a Pucciniho ve Vídeňské státní a Frankfurtské opeře. Hrůšovy první koncerty s Bamberskými symfoniky v této sezoně se odehrají mezi 12. a 15. listopadem 2015 v Bayreuthu, Schweinfurtu a Bamberce. V programu zazní skladatelé Josef Suk, Dmitrij Šostakovič, Hector Berlioz a Erkki-Sven Tüür.

Foto archiv Jakuba Hrůši

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Nejčtenější