Rodinná expedice Čarokraj se projde Janáčkovým divadlem

Rodinná expedice Čarokraj se projde Janáčkovým divadlem

Mytologii čili Čarokraj vylíčil ve své knize Mluvící balík anglický spisovatel Gerald Durrell. Od příštího pátku se do říše fantastických bytostí i rostlin můžete podívat i s dětmi v opeře Marka Ivanoviće.

Vstupů do Čarokraje existuje více, první byl objeven v roce 2012 v Národním divadle v Praze a nyní se přesouvá i do Brna. Podle autora a současného šéfdirigenta Janáčkovy opery Marka Ivanoviće se nejedná primárně o operu pro děti. Je to rodinná opera, která je stejně tak zábavná pro tradiční operní publikum, jako pro rodiny s dětmi nebo i posluchače operně zcela nepoučené. Velký podíl na tom má i osobitá estetika Divadla bratří Formanů, se kterým Ivanović dlouhodobě spolupracuje a sdílí odobný smysl pro humor a pro divadlo.

Do Čarokraje můžete vstoupit dvěma způsoby – klasickou cestou přes hlavní vchod do Janáčkova divadla nebo tajemným podzemním světem. Průzkumná cesta podzemím začíná u vchodu pro zaměstnance do Janáčkova divadla: pro diváky z přízemí z 1.–13. řady 50 minut před začátkem představení; pro diváky z přízemí ze 14.–20. řady a lóží 40 minut před začátkem představení; pro diváky z balkónu z 1.–6. Řady 30 minut před začátkem představení; pro diváky z balkónu ze 7.–12. řady 20 minut před začátkem představení.

Premiérová brněnská výprava se uskuteční 6. února 2015 od 19.00 hod.

Gerald Durrell vylíčil cestu tří dětí, Šimona, Petra a Penelopky do prapodivné země, kde žijí fantastičtí tvorové, netvorové, zvířata a zvířátka, rostou neobyčejné stromy a květiny neuvěřitelných tvarů a barev a panují zvláštní přírodní zákony vynalezené či poupravené kouzelníkem Hengistem Hannibalem Velebobulem. Jako přírodovědec je Gerald Durrell utřídil, popsal a přidělil jim vědecké názvy. Tajný vchod do této říše tehdy objevil v řeckých horách, v nichž podle dávného bájesloví podobné bytosti kdysi žily. Od doby, kdy Gerald Durrell vydal tohoto prvního průvodce Mytologií, tam uskutečnily stovky jeho čtenářů mnoho povětšinou soukromých výprav. Svědectví návštěvníků Mytologie se však omezovala většinou na pouhé dojmy a přinášela neúplné, často rozporuplné zprávy o tomto neobyčejném světě.

Za účelem potvrzení či vyvrácení těchto dojmů vznikl v roce 2009 nezávislý tým průzkumníků a badatelů pod vedením mytologů Marka Ivanoviće a bratrů Petra a Matěje Formanových. Poté, co byl v blízkosti Národního divadla Brno zaznamenán zvýšený výskyt mytologických bytostí a v jeho podzemí lokalizován vstup do blíže neurčených fantastických prostor, se tým průzkumníků a badatelů rozšířil o další odborníky. Vzápětí bylo potvrzeno, že se jedná o dosud neobjevený vstup do Čarokraje. Následné průzkumné výpravy přinesly o Čarokraji nové poznatky, částečně potvrzující a částečně poupravující poznatky Geralda Durrella. Inspirováno těmito objevy pojalo Národní divadlo úmysl představit tento fantastický svět, nacházející se bezprostředně pod jeho základy, veřejnosti. Vedení divadla se v přátelských jednáních s představiteli fantastické říše, jmenovitě s Hengistem Hannibalem Velebobulem dohodlo, že velká slavnost Čarokraje, pořádaná každých padesát let, proběhne tentokrát přímo na jevišti Národního divadla.

Foto z inscenace Irena Vodáková. Inscenační tým a herci Čarokraje (bratři Formanovi, Marko Ivanović, Andrea Sodomková, Veronika Švábová, Jiří Heřman, Marta Reichelová, Vladimír Javorský) foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Čarokraj

6.2.2015, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Čarokraj

7.2.2015, 14:00 / Janáčkovo divadlo

Čarokraj

7.2.2015, 18:00 / Janáčkovo divadlo

Alžběta a Salomena

7.2.2015, 19:00 / Reduta

Goran Bregovič / Wedding and Funeral Band

8.2.2015, 20:30 / Janáčkovo divadlo

Sicilské nešpory

10.2.2015, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Edith, vrabčák z předměstí

11.2.2015, 19:00 / Mahenovo divadlo

La traviata

12.2.2015, 17:00 / Janáčkovo divadlo

Polská krev

13.2.2015, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Nejčtenější