Petr Nouzovský / violoncello
Martin Sadílek / harfa
Martin Kasík / klavír
Program:
Bedřich Smetana
Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír (ar. pro violoncello A. Březina)
Leoš Janáček
Pohádka pro violoncello a klavír (originální verze)
Bohuslav Martinů
Variace na slovenskou lidovou píseň H 378
Václav Trojan
Císařův slavík
Marek Kopelent
Cantus rogans pro sólové violoncello
Pavel Novák Zemek
Variace na „Inkantace“ B. Martinů pro violoncello, klavír a harfu
Bohuslav Martinů
Sonáta č. 3 pro violoncello a klavír H 340
Jestliže má klasické koncertní křídlo až 230 strun (některé z jeho 88 kláves rozeznívají úderem kladívka 2-3 struny) a violoncello čtyři, pak se přidáním dalších 47 strun harfy dostaneme na počet převyšující číslovku 300! Kombinaci harfy s klavírem miloval Bohuslav Martinů, a to bylo jedním z důvodů, proč náš festival letos požádal předního českého skladatele Pavla Nováka Zemka o vytvoření parafráze jeho Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“. Tato metamorfóza tedy promění zvuk orchestru a sólového klavíru do komorního uskupení tří nástrojů. Smetanova dvě dua Z domoviny patří k základnímu repertoáru českých houslistů, ale na violoncello zní neméně přesvědčivě. Jinou metamorfózou prošla Janáčkova Pohádka pro violoncello a klavír, která se dnes hraje takřka výhradně v druhé finální verzi. Nás v kontextu letošního programu samozřejmě zajímá Janáčkova původní verze. Ve svých Variacích na slovenskou lidovou píseň přetvořil Bohuslav Martinů slovenskou lidovou píseň Keby ja vedela (známou též z maďarských sbírek, mj. Bély Bartóka). A konečně úchvatný Císařův slavík Václava Trojana pochází původně z hudby k loutkovému filmu Jiřího Trnky, ale osamostatnil se i jako koncertní číslo. Koncert doplní velkolepá Sonáta č. 3 Bohuslava Martinů a intimní Cantus rogans (prosebný zpěv) nedávno zemřelého klasika české hudby 2. poloviny 20. století Marka Kopelenta.
