Muzikál v Brně

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objevuje v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem je Stanislav Slovák.

Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.

Na začátku října 2024 uběhlo 20 let od otevření Hudební scény. Názory mnohých škarohlídů, kteří v roce 2004 tvrdili, že Městské divadlo Brno po pár sezónách bude vlastnit nevyužitou zbytečnou budovu, se z dnešního pohledu zdají být již pouhými úsměvnými vzpomínkami. Brněnská muzikálová scéna se již natrvalo zapsala do (nejen) české divadelní mapy a na seznam premiér zde uvedených každý rok přibývají nové inscenace, ať už se jedná o premiéry původních titulů, nebo uvádění klasických muzikálů. V souvislosti s oslavami tohoto výročí jsme se rozhodli vrátit k muzikálu, na který mnozí diváci dodnes vzpomínají. Díky téměř 150 reprízám, které se odehrály od premiéry v roce 2007, si pod názvem Čarodějky z Eastwicku spousta lidí vybaví spíše než původní knihu nebo film právě tuto inscenaci, která Petru Štěpánovi přinesla prestižní Cenu Thálie za ztvárnění démonického Darryla Van Horna.