Legendární scénická MŠE (MASS) Leonarda Bernsteina v roce 2016 slaví 45. výročí premiéry. Vy máte nyní jedinečnou příležitost si jej připomenout spolu s námi novým nastudováním s Vojtěchem Dykem v hlavní roli Celebranta.
Mše vznikla na objednávku Jacqueline Kennedyové pro otevření Kennedyho kulturního centra ve Washingtonu (Center for the Performing Arts).
Radikální, osobitá, výlučná a provokativní skladba, bravurně se pohybující na pomezí klasiky, rocku, jazzu a muzikálu při svém prvním uvedení v roce 1971 vzbudila velké emoce. Přesněji řečeno, šokovala. Pobouření tehdy vyvolala především scéna kněze tančícího na oltáři, považovaná při vizualizaci až za svatokrádežnou.
Dílo je vyhrocenou geniální výpovědí o době, o jejích duchovních a sociálních vzpourách, proměnách a napětích i o osobním vyrovnávání skladatele s náboženskými tradicemi.
“Již příprava této skladby byla poměrně komplikovaná neboť je velmi rozsáhlá po všech stránkách – na scéně se pohybovalo přes dvě stě účinkujících a její partitura byla tak velká a těžká, že jsme museli nechat vyrobit speciální pult”, zmiňuje Zdenek Merta, který se se skladbou seznámil při svém newyorském pobytu. Přivezl ji do Čech a spolu se Stanislavem Mošou oslovili německého dirigenta Caspara Richtera a s Filharmonií Brno uvedli Mši v kompletní podobě v roce 1997 na nádvoří Pražského hradu. Roli Chlapce tehdy zpíval mladičký Vojtěch Dyk, který se nyní představí v titulní roli.
Zatím poslední provedení u nás se uskutečnilo na hudebním festivalu Moravský podzim v Brně v roce 2001. Ve světě se poslední scénické koncertní provedení Mše v plném rozsahu datuje rokem 2012, kdy ji na BBC Proms v Londýně s obrovským provozovacím aparátem vesměs velšských sborových a orchestrálních těles dirigoval Kristjan Järvi. Hlavní roli tehdy zpíval dánský barytonista Morten Frank Larsen.
Leonard Bernstein skladbu založil na struktuře katolické mše, obsahuje ale mnoho vsuvek, reflexí a meditací, rytmické davové scény, bluesová vyznání, rockové pochybnosti i avantgardní instrumentální části vycházející z moderního symfonismu. Mešní části komponoval na latinský text, vložené na texty anglické. Přes počáteční rozporuplné přijetí je Bernsteinova Mše pro své nesporné umělecké kvality vnímána jako součást toho nejlepšího, co ve 20. století v klasické hudbě vzniklo. Vedle West Side Story a Chichesterských žalmů patří ke skladatelovým vrcholným dílům.
Jedinečnost nového nastudování Mše je umocněna premiérovým představením zredukované verze, která byla speciálně upravena pro menší obsazení tak, aby byla přenositelná do menších sálů a tím přístupná širší veřejnosti. Obsah i vyznění jsou stejné, pouze mnohasložkový ansámbl je upraven na nižší počet účinkujících – přesto jejich celkový počet čítá přibližně 100 lidí! V této podobě v České republice Bernsteinova Mše nebyla ještě nikdy uvedena.
Inscenování Bernsteinovy Mše s Vojtou Dykem v roli Celebranta, ve scéně a režii Cabanů je monumentálním koncertem s divadelními prvky. Projekce, které tvoří velkou část scény, ilustrují text libreta, které je zčásti překládáno do češtiny.
Mše, čili mše svatá, je nejdůležitějším typem bohoslužby křesťanské církve a je rovněž standardní hudební formou, která se vyvinula ve středověku jako ztvárnění některých částí mešní liturgie.
O pozoruhodné podobě dvou slov se zcela protichůdným obsahem MASS / MESS – mše / zmatek Leonard Bernstein i jeho spolulibretista Stephen Schwartz nejspíš dobře věděli.
Dílo nevyřeší problémy doby, ale nevyhýbá se jim a svým vyzněním jistě může přispět k uklidnění
