Zvukový hledač, precizní minimalista, detailista, klidná síla. Kytarista Bill Frisell je synonymem slova stylotvůrce.
Rodák z Baltimore v dětství studoval hru na klarinet u Richarda Joinera, později propadl zvuku kytary a naučil se na ni hrát tak dobře, že si jej začali všímat proslulí jazzoví kapelníci. Zlomovým se pro něj stalo angažmá v kapele bubeníka Paula Motiana počátkem 80. let. Díky němu začal pracovat jako studiový hudebník pro ECM Records a v roce 1983 vydal své první studiové album In Line. Výčet úspěchů a popis neobyčejné hudební cesty, kterou Bill Frisell od té doby ušel by vydal na biografii, kterou ostatně čerstvý sedmdesátník právě píše a jež by měla vyjít na jaře příštího roku. Můžeme očekávat, že si ji s chutí přečtou jeho příznivci, kteří se etablují nejen z řad fanoušků jazzu, ale i rocku, folku, country, bluegrassu či worldmusic.
Bill Frisell si odbude konečně reálnou premiéru po nešťastně proslulém extempore se sirénou na venkovním podiu. Vedle Pata Methenyho a Johna Scofielda patří mezi nejvlivnější kytaristy své generace. Mnozí tvrdí, že jeho pohled na jazz je neopakovatelný – co víc si jazzman může přát?
