Dramatické scény pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr na text Antonie Jüngst podle románu Henryka Sienkiewicze
Jméno Felikse Nowowiejského je dnes prakticky zapomenuto, ač byl ve své době významnou skladatelskou osobností, jejíž dílo se hrálo na předních světových jevištích. Monumentální duchovní kantáta Quo vadisz roku 1909 byla bezprostředně po premiéře v Amsterdamu v roce 1909 provedena ve více než 150 městech v Evropě a Severní a Jižní Americe, a zajistila tak Nowowiejskému mezinárodní proslulost. Text vychází ze stejnojmenného románu polského krajana Henryka Sienkiewicze vyprávějícího o životě prvních křesťanů a krutosti římského impéria za vlády císaře Nera. Důležitou skutečností je, že Leoš Janáček si Felikse Nowowiejského velice vážil, oslovoval jej jako posuzovatele skladatelských soutěží a Quo vadis chtěl v Brně v roce 1910 uvést. Sám se nastudování ujal jako sbormistr i jako dirigent. Veškerá snaha však vyšla vniveč, jelikož Janáček nebyl schopen sestavit takový orchestr, který by náročnou partituru zvládl. Tímto koncertem chceme připomenout Janáčkův velmi pozitivní vztah k Polsku – uvažoval dokonce o přijetí postu ředitele varšavské konzervatoře. Zároveň po mnoha letech vyplňujeme Janáčkův sen, aby v Brně zaznělo toto Nowowiejského monumentální dílo.
