Příběh
V březnu roku 1682 dokončil kroměřížský biskupský trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský (1639–1693) unikátní mši zkomponovanou k příležitosti Slavnosti Zvěstování Páně (25. 3.). V té době už byl zkušený, řemeslně i umělecky vybavený skladatel, znající nejnovější hudební trendy současné evropské hudby. Dokladem toho je jeho Missa Martialis zkomponovaná pro 2 clariny, 2 housle, violy, trombóny, 5 zpěváků, sbor a basso continuo, která zazní ve své novodobé premiéře.
O něco málo starší Vejvanovského kolega byl Adam Václav Michna (1600 – 1676). Z dobových pramenů je poněkud jasné, že oba skladatelé o sobě museli vědět, ačkoli zda se znali osobně, se už asi nedozvíme. Michnův skladatelský odkaz je v současnosti znám hlavně díky jeho duchovním písním, které se zpívají dodnes (např. Chtíc, aby spal). V dané souvislosti se Michna (působící celý život v Jindřichově Hradci) jeví jako výrazný lokální autor, který ve srovnání s Vejvanovským vychází mnohem více z lidové kultury a domácí písňové duchovní tradice. Jeho čtyřhlasé české písně, reflektující Slavnost Zvěstování Páně, zastávající v našem mešním programu imaginární proprium, jsou krásnou ukázkou dvou odlišných skladatelských osobností, pohybujících se ve stejné době na stejném území.
Program:
Pavel Josef Vejvanovský (1639–1693):
Sonata à 4 Be molli
Missa Martialis
Adam Michna z Otradovic (1600–1676):
Písně k Slavnosti Zvěstování Páně
1. Archanjelské poselství aneb Zvěstování Panny Marie (Česká M. muzika 1647)
2. Archanjelské Ave, Druhá píseň o Zvěstování P. Marie (Česká M. muzika 1647)
3. O Zvěstování blahoslavené Panny Marie (Svatoroční muzika 1661)
4. Jiná o Zvěstování blahoslavené Panny Marie (Svatoroční muzika 1661)
5. Píseň ke Communiu – Michna
Obsazení:
Societas Incognitorum
Umělecký vedoucí: Eduard Tomaštík
Sólisté:
Soprán: Pavla Radostová, Kateřina Šujanová
Alt: Jan Mikušek
Tenor: Ondřej Múčka
Bas: Jiří Miroslav Procházka
