Krátké seznámení s novým ředitelem brněnské opery

4. října 2013, 0:30

Krátké seznámení s novým ředitelem brněnské opery

Do čela ND Brno byl po dlouhém hledání jmenován Martin Glaser a přivede s sebou i nové šéfy všech souborů. V baletu to bude Mário Radačovský, do opery přijde režisér Jiří Heřman – do prosince 2011 šéf opery pražského Národního divadla. Mnozí by jistě rádi viděli kouzelníka, který do divadla vletí jako blesk, obrátí ho naruby a probudí k novému životu. Zatím se ale musíme trošku zklidnit, Jiří Heřman nastoupí až v lednu 2015. Vyplývá z toho sice zdánlivě nekonečné čekání, ale také vědomí, že má závazky jinde a Brno pro něj není jen zoufalá příležitost, kde se uchytit. Velký rozhovor s ním přineseme ve chvíli, kdy už budeme moci mluvit o jeho konkrétních plánech s brněnskou operou. Prozatím jsme mu položili alespoň tři otázky.

Kdy Vám Martin Glaser navrhl, abyste s ním šel do Brna jako ředitel opery a jak dlouho jste o tom přemýšlel?
Pokud si dobře vzpomínám, tak to muselo být v květnu. Oslovení se spojilo s mým přáním pracovat kontinuálně s jedním souborem, se kterým budu moci kreativně rozvíjet interpretaci hudebních děl. Janáčkovo divadlo mě vždy přitahovalo, je to fascinující divadelní prostor se souborem, který má velký potenciál. Martina Glasera si cením jako člověka i umělce, také nás spojuje společný pohled na současné divadlo, proto bylo mé rozhodnutí velice rychlé a jasné.

Který skladatel, případně které dílo patří k vašim mimořádně oblíbeným?
Mimořádně oblíbený skladatel je pro mne vždy ten, jehož dílo inscenuji. Momentálně je to Franz Schubert a jeho Zimní cesta, scénickou podobu písňového cyklu připravuji se třemi barytony v kultovním filmovém ateliéru na Barrandově v rámci festivalu Struny podzimu. V blízké budoucnosti to bude Zdeněk Fibich a samozřejmě Janáčkovo dílo, které mě hluboce oslovuje. Z trochu jiného žánru je to umění Marty Töpferové a její nové album Milokraj. Jsem rád že s ní mohu spolupracovat v mé první činoherní inscenaci Lorcovy Yermy.

Co by se v dobrém operním divadle určitě hrát mělo, a co rozhodně ne?
Hrát by se měla opera, která má v sobě potenciál rezonovat v dnešní společnosti, to nezáleží jen na kvalitě díla, ale především na opravdovosti a komplexnosti jejího provedení. Neměla by se hrát opera bez absolutního vkladu všech zúčastněných složek.

Jiří Heřman – stručný životopis

Vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské AMU. Po Severních nocích, scénickém provedení písňových cyklů Roberta Schumanna, Petra Ebena a Jaroslava Křičky (2000), realizoval v roce 2001 s Klubem pro soudobou operu projekt Dvakrát nová opera, dvojici komorních aktovek Michala Nejtka (Dementia praecox) a Marka Ivanoviće (Dívka a smrt), za nějž byl oceněn na pražském festivalu Opera 2003.

V letech 2002 a 2004 inscenoval v Divadle J. K. Tyla v Plzni Saint–Saënsova Samsona a Dalilu a Wagnerova Bludného Holanďana, který byl nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku 2004 a oceněn Cenou Sazky a Divadelních novin za režii. Jako první samostatný projekt svého sdružení in spe uvedl Jiří Heřman na podzim 2004 v pražském Universálním prostoru NoD a ve švýcarském Schlachthaus Theater Bern inscenaci Lamenti (M. Nejtek a F. Micieli), původní projekt inspirovaný Monteverdiho Nářkem Ariadny. Tato inscenace reprezentovala v říjnu 2005 Českou republiku na mezinárodním divadelním festivalu Riocenacontemporanea v Rio de Janeiro. V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu 2005 uvedl s velkým úspěchem v netradičním prostoru bývalého kostela sv. Maří Magdaleny duchovní operu Brittenovu Curlew River.

Na začátku dubna 2007 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze, funkci zastával do 31. prosince 2011. V květnu 2007 inscenoval ve Stavovském divadle spolu s italským dirigentem Robertem Ginim operu Claudia Monteverdiho Orfeus, na jaře 2009 v Národním divadle pak Dvořákovu Rusalku a v říjnu 2009 operu Bohuslava Martinů Hry o Marii. V sezoně 2010–2011 uvedl úspěšnou inscenaci Wagnerovy opery Parsifal a v říjnu 2011 Dvořákova Jakobína. V březnu 2012 představil v české premiéře Glorianu Benjamina Brittena. V současné době připravuje scénickou podobu písňového cyklu Zimní cesta Franze Schuberta a  inscenaci opery Pád Arkuna Zdeňka Fibicha v pražském Národním divadle.

Foto zdroj www.jiriherman.com

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více