Krátké seznámení s novým ředitelem brněnské opery

4. říjen 2013, 0:30

Krátké seznámení s novým ředitelem brněnské opery

Do čela ND Brno byl po dlouhém hledání jmenován Martin Glaser a přivede s sebou i nové šéfy všech souborů. V baletu to bude Mário Radačovský, do opery přijde režisér Jiří Heřman – do prosince 2011 šéf opery pražského Národního divadla. Mnozí by jistě rádi viděli kouzelníka, který do divadla vletí jako blesk, obrátí ho naruby a probudí k novému životu. Zatím se ale musíme trošku zklidnit, Jiří Heřman nastoupí až v lednu 2015. Vyplývá z toho sice zdánlivě nekonečné čekání, ale také vědomí, že má závazky jinde a Brno pro něj není jen zoufalá příležitost, kde se uchytit. Velký rozhovor s ním přineseme ve chvíli, kdy už budeme moci mluvit o jeho konkrétních plánech s brněnskou operou. Prozatím jsme mu položili alespoň tři otázky.

Kdy Vám Martin Glaser navrhl, abyste s ním šel do Brna jako ředitel opery a jak dlouho jste o tom přemýšlel?
Pokud si dobře vzpomínám, tak to muselo být v květnu. Oslovení se spojilo s mým přáním pracovat kontinuálně s jedním souborem, se kterým budu moci kreativně rozvíjet interpretaci hudebních děl. Janáčkovo divadlo mě vždy přitahovalo, je to fascinující divadelní prostor se souborem, který má velký potenciál. Martina Glasera si cením jako člověka i umělce, také nás spojuje společný pohled na současné divadlo, proto bylo mé rozhodnutí velice rychlé a jasné.

Který skladatel, případně které dílo patří k vašim mimořádně oblíbeným?
Mimořádně oblíbený skladatel je pro mne vždy ten, jehož dílo inscenuji. Momentálně je to Franz Schubert a jeho Zimní cesta, scénickou podobu písňového cyklu připravuji se třemi barytony v kultovním filmovém ateliéru na Barrandově v rámci festivalu Struny podzimu. V blízké budoucnosti to bude Zdeněk Fibich a samozřejmě Janáčkovo dílo, které mě hluboce oslovuje. Z trochu jiného žánru je to umění Marty Töpferové a její nové album Milokraj. Jsem rád že s ní mohu spolupracovat v mé první činoherní inscenaci Lorcovy Yermy.

Co by se v dobrém operním divadle určitě hrát mělo, a co rozhodně ne?
Hrát by se měla opera, která má v sobě potenciál rezonovat v dnešní společnosti, to nezáleží jen na kvalitě díla, ale především na opravdovosti a komplexnosti jejího provedení. Neměla by se hrát opera bez absolutního vkladu všech zúčastněných složek.

Jiří Heřman – stručný životopis

Vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské AMU. Po Severních nocích, scénickém provedení písňových cyklů Roberta Schumanna, Petra Ebena a Jaroslava Křičky (2000), realizoval v roce 2001 s Klubem pro soudobou operu projekt Dvakrát nová opera, dvojici komorních aktovek Michala Nejtka (Dementia praecox) a Marka Ivanoviće (Dívka a smrt), za nějž byl oceněn na pražském festivalu Opera 2003.

V letech 2002 a 2004 inscenoval v Divadle J. K. Tyla v Plzni Saint–Saënsova Samsona a Dalilu a Wagnerova Bludného Holanďana, který byl nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku 2004 a oceněn Cenou Sazky a Divadelních novin za režii. Jako první samostatný projekt svého sdružení in spe uvedl Jiří Heřman na podzim 2004 v pražském Universálním prostoru NoD a ve švýcarském Schlachthaus Theater Bern inscenaci Lamenti (M. Nejtek a F. Micieli), původní projekt inspirovaný Monteverdiho Nářkem Ariadny. Tato inscenace reprezentovala v říjnu 2005 Českou republiku na mezinárodním divadelním festivalu Riocenacontemporanea v Rio de Janeiro. V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu 2005 uvedl s velkým úspěchem v netradičním prostoru bývalého kostela sv. Maří Magdaleny duchovní operu Brittenovu Curlew River.

Na začátku dubna 2007 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze, funkci zastával do 31. prosince 2011. V květnu 2007 inscenoval ve Stavovském divadle spolu s italským dirigentem Robertem Ginim operu Claudia Monteverdiho Orfeus, na jaře 2009 v Národním divadle pak Dvořákovu Rusalku a v říjnu 2009 operu Bohuslava Martinů Hry o Marii. V sezoně 2010–2011 uvedl úspěšnou inscenaci Wagnerovy opery Parsifal a v říjnu 2011 Dvořákova Jakobína. V březnu 2012 představil v české premiéře Glorianu Benjamina Brittena. V současné době připravuje scénickou podobu písňového cyklu Zimní cesta Franze Schuberta a  inscenaci opery Pád Arkuna Zdeňka Fibicha v pražském Národním divadle.

Foto zdroj www.jiriherman.com

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

Nejčtenější

Kritika

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce