Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.
Bienální festival již od roku 2004 pečuje o Janáčkův umělecký odkaz na mezinárodní úrovni. V letošním roce dramaturgie festivalu přes výše uvedené motto odkazuje na inspiraci skladatele v duchovní i lidové hudbě. Mimo představení uceleného operního díla nabízí koncertní linii v podání českých i světových umělců a doprovodný program v podobě výstav, konference a workshopů.
Janáčkova pátá opera Výlety páně Broučkovy byla dokončena v roce 1916 na námět známých povídek Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Svatopluka Čecha (1846-1908). Cílem satirického příběhu maloměšťáka Matěje Broučka je poukázat na jeho lehkomyslnost a plytké životní hodnoty. Opera o dvou dějstvích střídá scény v hospodě, na Měsíci a v Praze za doby husitských válek. Ve zpracování režiséra Roberta Carsena se příběh odehrává v osudových 60. letech. V prvním dějství doprovází děj opery první přistání americké posádky na Měsíci; v následujícím dějství se na jevišti odehrávají události v Praze během okupace Sovětskou armádou a vítězství v hokeji československého týmu nad SSSR na Zimních Olympijských hrách.
Přestavení otevřela kulisa televize ze 60. let, na které se promítaly záběry z výroby piva a prvního přistání na Měsíci (videoart Dominik Žižka) důmyslně synchronizované s předehrou orchestru. Tato kulisa byla využitá jako velmi plynulá tranzice na scénu v hospodě, kde figuruje malá televize v rohu místnosti. Tradiční české hospůdce nechyběl tank vařícího piva, jež se v následujícím jednání vtipně proměnilo na kosmickou loď, která unáší pana Broučka ve snu na Měsíc (scéna Radu Boruzescu, světla Peter Praet). Ve druhém dějství hravost vystřídala strohou šedou scénu, která dala větší prostor zpěvákům vyobrazit danou situaci. Nejen události zmíněné na obrazovce poukazovaly na rok 1968, pestré kostýmy Annemarie Woods se držely dobového střihu 60. let včetně postav ve vesmírném prostředí. Ikonické vyobrazení Woodstock festivalu v druhém jednání zapadalo perfektně do dějové linky střetu pana Broučka s nadpozemskými umělci. Citace slavných umělců pomoci precizních kostýmů a gramofonových desek byla opravdu důvtipná.
Hlavní postavu Matěje Broučka ztvárnil tenorista Nicky Spence s úctyhodným výkonem. Česká výslovnost ani náročný pěvecký part mu nepodlomily kolena a podařilo se mu vštípit odstrašující charakter postavy do mysli diváků. Role mladého Mazala se ujal Daniel Matoušek, jehož pronikavý hlas skvěle vyjádřil od nebojácnosti v boji proti nepřátelům až ke křehké lásce k postavě Málinky. Tu hrála Jana Sibera, jejíž postava prožívá lásku, strach i ztrátu otce. Krásným momentem byla její sólová árie (ve vesmírné podobě Ethery) o lásce k panu Broučkovi. Emotivní otec Málinky v podobě Davida Szendiucha měl asertivní řeč těla a přesvědčivý výraz. Jan Šťáva opět nezklamal a zhostil se velmi proměnlivé postavy hospodského Würfla/Čaroskvoucího/Konšela s velkým odhodláním a pěveckou kvalitou. Opera nahuštěná postavami a velmi aktivním partem sboru dovolila inscenaci neutuchající dynamický pohyb na jevišti, jež připravila choreografka Rebecca Howell do posledního detailu. Bohužel právě tolik akce stálo v cestě hudebnímu projevu sboru, jež často nedokázal držet tempo s orchestrem. Květnatá Janáčkova instrumentace padla orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Marka Ivanoviće jak ulitá. Zvukomalebné pasáže, lyrické árie básníků či husitské bojové pokřiky se vydařily v opravdu čistém projevu.
Leoš Janáček v opeře nalezl trpký bod mezi hloubkou satiry a žertovným posměchem. Koncepce realizačního týmu dokázala dobře aplikovat odlišné historické události v USA a Československu, na druhou stranu opera místy ztrácela svou funkčnost, čímž se přehlušoval původní záměr. Celkově kreativní přístup k námětu a volba zpěváků vytvořila unikátní umělecký zážitek.
Na závěr večera obdržel režisér Robert Carsen od ředitelky Nadace Leoše Janáčka Šárky Zahrádkové Pamětní medaili za mimořádné zásluhy na poli režijní interpretace Janáčkových oper.
Program:
Leoš Janáček
Výlety páně Broučkovy
Realizační tým:
Dirigent – Marko Ivanović
Režie – Robert Carsen
Scéna – Radu Boruzescu
Kostýmy – Annemarie Woods
Světelný design – Robert Carsen / Peter van Praet
Choreografie – Rebecca Howell
Dramaturgie – Robert Carsen / Patricie Částková
Sbormistři – Martin Buchta / Pavel Koňárek
Video – Dominik Žižka
Účinkující:
Matěj Brouček – Nicky Spence
Mazal/Blankytný/Petřík – Daniel Matoušek
Sakristián/Lunobor/Domšík – David Szendiuch
Málinka/Etherea/Kunka – Jana Sibera
Würfl/Čaroskvoucí/Konšel – Jan Šťáva
Číšníček / Zázračné dítě / Žák – Andrea Široká
Kedruta – Jana Horáková Levicová
Svatopluk Čech – Daniel Kfelíř
Básník / Jiný hlas/ Oblačný / Vacek Bradatý – Tadeáš Hoza
Malíř / profesorův hlas / Duhoslav / Vojta – Vít Nosek
Skladatel / Harfoboj / Miroslav Zlatník – Ondřej Koplík
I. Táborista – Petr Karas
Jiný básník/ II. Táborista – Pavel Valenta
Poet – Martin Pavlíček
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, tanečníci a komparz
Čtvrtek 15. října 2026 v 19:00, Janáčkovo divadlo, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..