Dalibor Chatrný: retrospektiva k nedožitým devadesátinám

Dalibor Chatrný: retrospektiva k nedožitým devadesátinám

Konceptuální umění, výtvarné umění a soudobá hudba tvoří propojené světy. S dílem Dalibora Chatrného se ale v Brně setkávalo i to nejkonzervativnější publikum – jeho malované opony patřily neodmyslitelně k Janáčkovu divadlu. Retrospektivní výstava významného výtvarníka byla zahájena včera v Domě umění.

V centru expozice je umístěna replika Osmihodinové výstavy, kterou Dalibor Chatrný instaloval v Procházkově síni Domu umění v roce 1970. Spíš než instalace to byla performance s účastí veřejnosti – dobrovolníci z publika protáhli soustavou válců šedesátimetrovou šňůru, oba její konce vyhodili ven a přivázali ke stromům. Propojení uzavřené galerie s vnějším prostorem snad souznělo i s estetikou tehdejšího Divadla Na provázku, které v Procházkově síni hrávalo a hranice mezi účinkujícími a publikem pro ně také nikdy nebyly pevné. Během instalace došlo také k pozoruhodným setkáním – potkal se tu Jiří Valoch s Marianem Pallou, přítomni byli i skladatelé ze Skupiny A – Josef Berg, Zdeněk Pololáník a Alois Piňos. Ideální tvar instalace vytvořil Dalibor Chatrný o týden později, v rámci současné retrospektivy jej můžeme vidět na fotografiích Dušana Klimeše.

chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-003 chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-004 chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-007 chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-009 chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-014 chatrny-dalibor-jsem-prostorem-dum-umeni-2015-09-024

Výstava Jsem prostorem, kterou se Dům umění vrací k dílu Dalibora Chatrného (28. srpna 1925 v Brně – 5. července 2012 v Rajhradě u Brna) po deseti letech, vychází z výstavy Vidět svět jinak. Ta probíhala letos od ledna do dubna v pražském Domě U kamenného zvonu a rozdělovala Chatrného dílo chronologicky do šestnácti okruhů. V Domě umění je toto dělení do značné míry zachováno, ale instalace získala v odlišném prostoru jiný, vzdušnější charakter. První patro je – s výjimkou Procházkovy síně – uměle rozčleněno na menší části. Ty ale nejsou striktně oddělené a dojem kontinuity zůstává. Velkou roli hraje také přirozené světlo shora, které U Kamenného zvonu chybí, o autentickém prostředí instalace Osmihodinové výstavy nemluvě.

Výstavu zahájil už hodinu před vernisáží skladatel Peter Graham provedením DCH. Smuteční hudby pro Dalibora Chatrného. Iniciály převedené do tónů vytvářejí sadu souzvuků ohraničenou minimálním clusterem, pokud jsou hrány „vedle sebe“ (h–c–d), a nonou (h–C nebo c–D). Nervní shluk tónů a disonantní nona jsou nejvýraznějšími prvky, k nimž se rozsáhlá klavírní kompozice z různých stran vrací. Poskytuje tím posluchači neklidnou jistotu pevných bodů, které zároveň zpochybňuje a dlouze (ale nezdlouhavě!) mezi nimi hledá cestu i východisko. Dům umění poskytl skladbě prostor, méně už prostředí. Mnohé hluky a rámus rušily provedení intimní kompozice ze všech stran budovy, vše se uklidnilo snad na posledních patnáct minut; první půlhodina byla z tohoto hlediska spíš utrpení. Potěšila naopak pěkná účast publika – hodně lidí ve foyer i stálo.

chatrny-ivan-struktury-konstrukce-gesta-dum-umeni-2015-09-002 chatrny-ivan-struktury-konstrukce-gesta-dum-umeni-2015-09-004 chatrny-ivan-struktury-konstrukce-gesta-dum-umeni-2015-09-005

Retrospektivu Dalibora Chatrného doplnňuje menší výstava Struktury, konstrukce, gesta jeho bratra Ivana (1928–1982). Je poznat, že se jedná o dílo vycházející z podobného způsobu myšlení, i když úžeji zaměřeného, ale snad i koncentrovanějšího. Obě související výstavy potrvají v Domě umění do 22. listopadu 2015. 

Dalibor Chatrný: Jsem prostorem, Ivan Chatrný: Struktury, konstrukce, gesta. Kurátor: Jiří Machalický. Peter Graham: DCH. Smuteční hudba pro Dalibora Chatrného. 22. září 2015, Dům umění města Brna.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v lednu jsme si připomínali sté výročí narození Vítězslavy Kaprálové i pohnuté okolnosti její předčasné smrti na útěku z Paříže. Válka zastihla ve Francii nejen ji a Bohuslava Martinů, ale také řadu českých výtvarníků. Jejich válečným osudům je v Moravské galerii věnovaná výstava Zastihla je noc.  více





Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více