Iva Bittová a Beata Hlavenková otevřely klub Ottoman Trumpet

Iva Bittová a Beata Hlavenková otevřely klub Ottoman Trumpet

Z budovy Hudební fakulty JAMU zmizela nezajímavá restaurace a nahradil ji nový klub s bizarním názvem a velkými hudebními ambicemi. V úterý večer zahájil jeho provoz koncert Ivy Bittové s Beatou Hlavenkovou. Dramaturgii klubu má na starosti Alena Ochrymčuková, které jsem se den před zahájením v krátkosti zeptal na několik věcí.

Jaký máš dramaturgický plán, co by tu mělo být zvláštního?
Chtěla bych vést klub hodně progresivně, když jazz, tak alespoň free jazz, volnou improvizaci, zvukové umění. Chtěla bych také dát prostor mladým brněnským tvůrcům. Hlavně jsme ale otevření všem, klub není jen pro studenty JAMU, jak si mnozí myslí. Může tu hrát kdokoliv, kdo zapadne do koncepce. Kapacita klubu není příliš velká, takže nemusím vést dramaturgii masovým směrem.

Letos končíš hudební manažerství na JAMU. Tady si děláš praxi, nebo je to součást studia?
Takto přímo ne, spolupráce s JAMU nebude tak úzká. Jde spíš o jednotlivce, kteří budou mít přínosné projekty a nápady a budou je tu chtít realizovat. My jsme nezávislá jednotka, která se bude rozhodovat sama.

Úvodní koncert zahraje Iva Bittová s Beatou Hlavenkovou, to je ta hudební progrese?
Například, ony tu ale taky budou částečně hrát nový repertoár a vlastně hrají poprvé spolu jenom ve dvou.

Takže ti jde o novou autorskou tvorbu?
Ne nutně, ale nalespoň něco nového by v tom vždy být mělo.

Jde mi hlavně o vysvětlení toho slova progresivní, pod to se dá schovat skoro cokoliv. Znamená to třeba, že se Jaroslav Šťastný už nebude muset schovávat někde v podkroví?
V podstatě je to tak, je to prostor pro hudbu, která nemusí přitáhnout velké množství lidí.

Jak dlouho dopředu je hotový dramaturgický plán?
Zatím do června, tím myslím, že máme uzavřený rozpočet. Je samozřejmě možné hrát za vstupné bez honoráře. Neznamená to ale, že si zahraje každý, kdo přijde, dramaturgii budu hlídat i tak.

Vedení JAMU se to tady líbí?
Snad ano, i když oproti Sonátě by bylo lepší cokoliv.

Zahájení provozu obstaral rektor JAMU Ivo Medek osobně, takže klub podporu vedení evidentně má. Většina lidí ale nepřišla kvůli krátkému ceremoniálu, chtěla slyšet koncert. Ten byl výborný, narozdíl od unylé performance ve fontánce před budovou JAMU. Víc rozruchu by asi způsobilo, kdyby do fontánky napustili vodu.

Nové duo na nové brněnské scéně

Iva Bittová je na alternativní scéně už dávno zavedené jméno, Beatu Hlavenkovou znají především příznivci jazzu. Hudebně se obě sešly u posledního alba Ivy Bittové Zvon, pro nějž vytvořila Beata Hlavenková symfonické aranže pěti skladeb. Naštěstí nezůstalo u ojedinělého setkání ve studiu, obě hudebnice se domluvily na společném hraní a po jedné zkoušce vystoupily v nově otevřeném klubu Ottoman Trumpet.

Iva Bittová i Beata Hlavenková si hraní evidentně užívaly, asi jako novou hračku, kterou si vymyslely pro radost. Která z nich je zrovna v popředí se odvíjelo od toho, kdo je autorem konkrétní skladby, respektive která z nich ji má ve svém repertoáru. Beata Hlavenková začala skladbou Leden ze svého zamýšleného klavírního cyklu věnovaného měsícům v roce, z toho později zahrála ještě Červen. Obě skladby měly nádech minimalismu a gamelanu a místy mi jejich nálada neodolatelně připomínala Luboše Fišera (bez nějakého kopírování). Dvě vlastní skladby si také zazpívala – ArchivníPlávala, tady už byl její klavír (přesněji Nord Stage 2) blíž k jazzu. K tomu přibyl uvolněný zpěv a frázování, bez velkého hlasu, ale i bez intonačních chyb. Pro Beatu Hlavenkovou by určitě bylo lepší, kdyby měla k dispozici klavír, je to přece jen její hlavní nástroj a vyjadřovací prostředek. Iva Bittová se ke své partnerce přidávala decentně, svým hlasem a houslemi místy dokreslila nějaký riff, nahradila rytmiku, nedrala se dopředu.

Cit pro míru je věc, která ji v hudební kariéře většinou nechybí a projevovalo se to, i když zrovna byla v centru pozornosti se svým repertoárem. Umí se svým hlasem nakládat neuvěřitelně pestře, co se týká dynamiky i barvy, to je ostatně dávno známá věc. Dlouho jsem ji živě neslyšel a musím říct, že mi dělala obrovskou radost rozvaha, s jakou svůj bohatý hlasový rejstřík používá. Vlastně si neuvědomuji jediné místo, kde by jen samoúčelně předváděla, co všechno umí, byla neuvěřitelně decentní a jemná. Líbil se mi ohlas rembetika v písni Paraskeva, smutek Basquiata od Dona Byrona, zadumaná nálada Sixteen Swans od jejího syna Jonáše i závěrečný dialog její kalimby s klavírem.

Obě hudební partnerky si naslouchaly, reagovaly na sebe a pokud jsem chválil uměřenost Ivy Bittové, pro Beatu Hlavenkovou určitě platí to stejné. Přece jen si ale myslím, že část té decentnosti vyplývala z toho, že spolu vlastně skoro nezkoušely. Dokázaly to ale retušovat nejlepším možným způsobem a doufám, že jim spolupráce vydrží trvaleji. Ostatně jsem se jich i na tuto věc po koncertě zeptal.

Klub má v názvu slovo Ottoman, to evokuje pohodlí – hrálo se vám tu pohodlně?
Iva Bittová: Ano, ale zásadní věc, kterou tu musí vyřešit, je ventilace, přísun čerstvého vzduchu – to byl asi jediný handicap. Jinak se podařila vytvořit silná atmosféra, lidé poslouchali, soustředili se. Je v pořádku, že mají studenti po ruce prostor, kde můžou poslouchat zajímavou hudbu.
Beata Hlavenková: Dobře se mi hrálo. Kdyby tu bylo ještě dobré pianino, bylo by to živější a ten prostor by to ještě pozdvihlo. Je výborné, že je klub hned u JAMU. Muzikanti jsou tam dost často uzavření v přehrávání nějakých not a tady by se mohli projevit i jinak.

Vypadá to, že si hudebně opravdu rozumíte, nechystáte se spolu i něco nahrát?
Iva Bittová: Už jsme si řekly po koncertě, že nám to spolu jde, takže ano, určitě bych chtěla.
Beata Hlavenková: My jsme naše společné hraní vymyslely před měsícem a dnes jsme v Lelekovicích zkoušely. Hodně nás to bavilo, stejně jako teď tady. Iva pořád létá mezi Amerikou a Evropou a každá máme rozběhnuté svoje projekty. Ale teď už jsme spolu hrály, už se o tom bude vědět, takže se snad někdo ozve.

Iva Bittová a Beata Hlavenková, 16. 4. 2013, Ottoman Trumpet, Brno. Foto Marek Procházka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce