Iva Bittová a Beata Hlavenková otevřely klub Ottoman Trumpet

Iva Bittová a Beata Hlavenková otevřely klub Ottoman Trumpet

Z budovy Hudební fakulty JAMU zmizela nezajímavá restaurace a nahradil ji nový klub s bizarním názvem a velkými hudebními ambicemi. V úterý večer zahájil jeho provoz koncert Ivy Bittové s Beatou Hlavenkovou. Dramaturgii klubu má na starosti Alena Ochrymčuková, které jsem se den před zahájením v krátkosti zeptal na několik věcí.

Jaký máš dramaturgický plán, co by tu mělo být zvláštního?
Chtěla bych vést klub hodně progresivně, když jazz, tak alespoň free jazz, volnou improvizaci, zvukové umění. Chtěla bych také dát prostor mladým brněnským tvůrcům. Hlavně jsme ale otevření všem, klub není jen pro studenty JAMU, jak si mnozí myslí. Může tu hrát kdokoliv, kdo zapadne do koncepce. Kapacita klubu není příliš velká, takže nemusím vést dramaturgii masovým směrem.

Letos končíš hudební manažerství na JAMU. Tady si děláš praxi, nebo je to součást studia?
Takto přímo ne, spolupráce s JAMU nebude tak úzká. Jde spíš o jednotlivce, kteří budou mít přínosné projekty a nápady a budou je tu chtít realizovat. My jsme nezávislá jednotka, která se bude rozhodovat sama.

Úvodní koncert zahraje Iva Bittová s Beatou Hlavenkovou, to je ta hudební progrese?
Například, ony tu ale taky budou částečně hrát nový repertoár a vlastně hrají poprvé spolu jenom ve dvou.

Takže ti jde o novou autorskou tvorbu?
Ne nutně, ale nalespoň něco nového by v tom vždy být mělo.

Jde mi hlavně o vysvětlení toho slova progresivní, pod to se dá schovat skoro cokoliv. Znamená to třeba, že se Jaroslav Šťastný už nebude muset schovávat někde v podkroví?
V podstatě je to tak, je to prostor pro hudbu, která nemusí přitáhnout velké množství lidí.

Jak dlouho dopředu je hotový dramaturgický plán?
Zatím do června, tím myslím, že máme uzavřený rozpočet. Je samozřejmě možné hrát za vstupné bez honoráře. Neznamená to ale, že si zahraje každý, kdo přijde, dramaturgii budu hlídat i tak.

Vedení JAMU se to tady líbí?
Snad ano, i když oproti Sonátě by bylo lepší cokoliv.

Zahájení provozu obstaral rektor JAMU Ivo Medek osobně, takže klub podporu vedení evidentně má. Většina lidí ale nepřišla kvůli krátkému ceremoniálu, chtěla slyšet koncert. Ten byl výborný, narozdíl od unylé performance ve fontánce před budovou JAMU. Víc rozruchu by asi způsobilo, kdyby do fontánky napustili vodu.

Nové duo na nové brněnské scéně

Iva Bittová je na alternativní scéně už dávno zavedené jméno, Beatu Hlavenkovou znají především příznivci jazzu. Hudebně se obě sešly u posledního alba Ivy Bittové Zvon, pro nějž vytvořila Beata Hlavenková symfonické aranže pěti skladeb. Naštěstí nezůstalo u ojedinělého setkání ve studiu, obě hudebnice se domluvily na společném hraní a po jedné zkoušce vystoupily v nově otevřeném klubu Ottoman Trumpet.

Iva Bittová i Beata Hlavenková si hraní evidentně užívaly, asi jako novou hračku, kterou si vymyslely pro radost. Která z nich je zrovna v popředí se odvíjelo od toho, kdo je autorem konkrétní skladby, respektive která z nich ji má ve svém repertoáru. Beata Hlavenková začala skladbou Leden ze svého zamýšleného klavírního cyklu věnovaného měsícům v roce, z toho později zahrála ještě Červen. Obě skladby měly nádech minimalismu a gamelanu a místy mi jejich nálada neodolatelně připomínala Luboše Fišera (bez nějakého kopírování). Dvě vlastní skladby si také zazpívala – Archivní a Plávala, tady už byl její klavír (přesněji Nord Stage 2) blíž k jazzu. K tomu přibyl uvolněný zpěv a frázování, bez velkého hlasu, ale i bez intonačních chyb. Pro Beatu Hlavenkovou by určitě bylo lepší, kdyby měla k dispozici klavír, je to přece jen její hlavní nástroj a vyjadřovací prostředek. Iva Bittová se ke své partnerce přidávala decentně, svým hlasem a houslemi místy dokreslila nějaký riff, nahradila rytmiku, nedrala se dopředu.

Cit pro míru je věc, která ji v hudební kariéře většinou nechybí a projevovalo se to, i když zrovna byla v centru pozornosti se svým repertoárem. Umí se svým hlasem nakládat neuvěřitelně pestře, co se týká dynamiky i barvy, to je ostatně dávno známá věc. Dlouho jsem ji živě neslyšel a musím říct, že mi dělala obrovskou radost rozvaha, s jakou svůj bohatý hlasový rejstřík používá. Vlastně si neuvědomuji jediné místo, kde by jen samoúčelně předváděla, co všechno umí, byla neuvěřitelně decentní a jemná. Líbil se mi ohlas rembetika v písni Paraskeva, smutek Basquiata od Dona Byrona, zadumaná nálada Sixteen Swans od jejího syna Jonáše i závěrečný dialog její kalimby s klavírem.

Obě hudební partnerky si naslouchaly, reagovaly na sebe a pokud jsem chválil uměřenost Ivy Bittové, pro Beatu Hlavenkovou určitě platí to stejné. Přece jen si ale myslím, že část té decentnosti vyplývala z toho, že spolu vlastně skoro nezkoušely. Dokázaly to ale retušovat nejlepším možným způsobem a doufám, že jim spolupráce vydrží trvaleji. Ostatně jsem se jich i na tuto věc po koncertě zeptal.

Klub má v názvu slovo Ottoman, to evokuje pohodlí – hrálo se vám tu pohodlně?
Iva Bittová: Ano, ale zásadní věc, kterou tu musí vyřešit, je ventilace, přísun čerstvého vzduchu – to byl asi jediný handicap. Jinak se podařila vytvořit silná atmosféra, lidé poslouchali, soustředili se. Je v pořádku, že mají studenti po ruce prostor, kde můžou poslouchat zajímavou hudbu.
Beata Hlavenková: Dobře se mi hrálo. Kdyby tu bylo ještě dobré pianino, bylo by to živější a ten prostor by to ještě pozdvihlo. Je výborné, že je klub hned u JAMU. Muzikanti jsou tam dost často uzavření v přehrávání nějakých not a tady by se mohli projevit i jinak.

Vypadá to, že si hudebně opravdu rozumíte, nechystáte se spolu i něco nahrát?
Iva Bittová: Už jsme si řekly po koncertě, že nám to spolu jde, takže ano, určitě bych chtěla.
Beata Hlavenková: My jsme naše společné hraní vymyslely před měsícem a dnes jsme v Lelekovicích zkoušely. Hodně nás to bavilo, stejně jako teď tady. Iva pořád létá mezi Amerikou a Evropou a každá máme rozběhnuté svoje projekty. Ale teď už jsme spolu hrály, už se o tom bude vědět, takže se snad někdo ozve.

Iva Bittová a Beata Hlavenková, 16. 4. 2013, Ottoman Trumpet, Brno. Foto Marek Procházka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více