Magda Piskorczyk: chrapot i radostné hallelujah

Magda Piskorczyk: chrapot i radostné hallelujah

Ve čtvrtek 16. května završil brněnský klub Stará Pekárna třetí tisícovku koncertů vystoupením vycházející hvězdy slovenského blues Jerguše Oravce a jeho kapely (byli prý skvělí, zaslechl jsem z několika stran). O den později do Brna přijela hvězda blues (nejen) polského, aby odehrála koncert s pořadovým číslem 3001. Magda Piskorczyk se může chlubit šesti tituly Zpěvačka roku podle čtenářů polského časopisu Twój blues a za dvanáct let, co se pohybuje na scéně, objela všechny důležité evropské festivaly, vystupovala v malých klubech i na obřích pódiích a podívala se i za oceán („Voda v Mississippi je skutečně velmi špinavá,“ řekla mi odpoledne před koncertem během rozhovoru pro Radio Proglas).

Magda Piskorczyk se věnuje hudbě s afroamerickými, případně africkými kořeny. Její repertoár tedy zahrnuje tradiční i modernější blues, soul, gospel, spirituály, ale také písně ze západní Afriky. Má úžasný hlasový rozsah (spíše v hlubší poloze, ale zvládá i na altistku překvapivé výšky), sama se střídavě doprovází na kytaru, baskytaru a perkuse. Do Brna přijela se dvěma spoluhráči – výborným mladým bubeníkem Bartoszem Kazekem a se svou dlouholetou souputnicí, kytaristkou Aleksandrou Siemieniuk.

Měl jsem to štěstí, že jsem během jednoho dne zažil víc než jeden večerní koncert tohoto tria. Odpoledne totiž všichni tři hudebníci odehráli čtyři písně ve studiu Radia Proglas během našeho rozhovoru. Všichni tři interpreti hráli vsedě, šlo o čistě akustický repertoár, dostalo se na blues i na Afriku. Magda Piskorczyk ve většině písní pouze zpívala a bylo úžasné pozorovat, kolik výrazu a opravdovosti dokáže do starých písní vložit (prozradila mi, že zpívá pouze texty, kterým věří a s kterými se ztotožňuje; pokud s některým tradičním bluesovým textem nesouzní, raději si jej upraví). Aleksandra byla zpěvačce spolehlivou oporou, Bartosz – který v tomto případě hrál pouze na velké djembe – vrchovatě využil prostoru pro sóla.

Večerní koncert vypadal úplně jinak. Bartosz seděl za klasickou bicí soupravou (doplněnou o exotičtější perkuse), obě dámy stály, střídaly několik kytar a baskytaru a celé vystoupení se neslo v bluesrockovém duchu. Nešlo však o šedivý bigbít, k němuž žánrově podobné kapely občas sklouzávají. Magda si publikum v nepříliš zaplněném klubu dokázala omotat kolem prstu svým přirozeným šarmem, hlasovými výkony (na píseň recitovanou chraplákem, který by jí Tom Waits i Leonard Cohen mohli závidět, myslím nikdo z přítomných nezapomene) i naprosto přirozenou komunikací. Publikum bylo sice zaskočeno, když mělo zopakovat „chraptěné“ pasáže, ale tleskat do rytmu zvládalo bez problémů. Bartosz Kazek se během večera projevil jako invenční a rychlý bubeník, který by se skvěle vyjímal i v progresivní jazzové kapele. Kytarová sóla Aleksandry Siemieniuk výborně podtrhávala Magdin zpěv a po několika málo taktech bylo zřejmé, že obě ženy spolu vystupují dlouho a mohou se jedna o druhou opřít.

Gospelovou část svého repertoáru (zachycenou například na výborném albu Mahalia z roku 2011) předvedla Magda Piskorczyk úplně na závěr, v rámci přídavků. Publikum se mezitím osmělilo a požadované slovo hallelujah si s radostí zazpívalo. Po skončení koncertu bylo jasné, že v Brně se představila opravdu výjimečná osobnost, a to nejen v rámci bluesového žánru. Osobnost, která by si zasloužila výrazně více posluchačů. Ale to je téma na jiný článek…

Magda Piskorczyk Trio, Radio Proglas a Stará Pekárna, 17. května 2013

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Několik rychlých dojmů a především fotoreportáž z koncertu Tomáše Kočka & Orchestru.  více




Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více