Brad Mehldau na procházce dějinami populární hudby

7. března 2014, 8:21

Brad Mehldau na procházce dějinami populární hudby

Pianistu Brada Mehldaua, který 6. března v Janáčkově divadle zahájil festival JazzFestBrno 2014, předcházela pověst nejlepšího hráče ve svém oboru a věkové kategorii; člověka, který suverénně zvládá hru rozdílných melodií levou a pravou rukou; a hudebníka, který do svých koncertních playlistů naprosto přirozeně vkládá úpravy skladeb významných kapel světové populární hudby, ať už jde o Beatles, nebo Radiohead. Na obojí ostatně v Brně také došlo, avšak důležitější než konkrétní jména je fakt, jak pianista s převzatým materiálem pracuje. Autorská tvorba, úpravy rockových a post-rockových skladeb i světové evergreeny (No Moon At All z repertoáru Nata Kinga Colea) se v jeho hodinu a tři čtvrtě dlouhém koncertním bloku střídají za sebou s takovou samozřejmostí, jako by je napsal jeden autor. To samozřejmě neznamená, že by koncert byl jednotvárný. Právě naopak. Nicméně Mehldau, i díky svému introvertnímu prožívání hry, dokáže dát zdánlivě nesourodému sledu skladeb přirozenou gradaci.

Fakt, že autorské melodie, beatlesovská And I Love Her nebo přídavková Knives Out (Radiohead) na sebe navazovaly a plynule (nebýt bouřlivých potlesků) vplývaly jedna do druhé, podpořil Mehldau absencí jakéhokoli průvodního slova. Přišel, usedl, hrál. Až po šesté skladbě – vtipně vybrané Where Do You Start, vzhledem k tomu, že šlo oficiálně o závěr koncertu – poděkoval a představil spoluhráče, kontrabasistu Larryho Grenadiera a bubeníka Jeffa Ballarda. Ti sice dostali adekvátní prostor už během vlastního koncertu (ve druhé skladbě Untitled došlo na obligátní sóla na oba rytmické nástroje), nicméně až při druhém přídavku dostali privilegium skladbu sami, bez piana, otevřít.

Právě způsob, jakým si Mehldau se spoluhráči během večera dělí role, je pro toto trio příznačný. Hudebníkům se totiž daří zdravě balancovat mezi dvěma krajními póly – sólistou se dvěma doprovodnými hráči a skupinou tří rovnocenných muzikantů. Na jednu stranu například bubenická sóla nejsou tak bouřlivá jako v případě jiných známých Američanů – jen v Brně jsme v posledních letech měli možnost vidět Davea Weckla nebo Omara Hakima –, více slouží melodii, často (jako v případě úvodní skladby Spiral)spíše ambientně zaplňují prostor, než by vytvářely jasně čitelné rytmické vzorce. Kontrabas zvláště v první části koncertu hrál více s klavírem než proti němu a i on sloužil spíše k dotváření atmosféry než k sólovým exhibicím. Ve skutečnosti to však není takto jednoduché. Mehldauovo trio sice nepřipomíná bouřlivý veletok, ale s rafinovaností horského potůčku, který se vynoří, kde to nečekáme, dokáže překvapovat. Už zmíněnou beatlesovskou And I Love Her v jeho úpravě například charakterizují útržky melodie, které místy víc než McCartneyho připomenou The Windmills Of Your Mind Michela Legranda v podání Hany Hegerové(!). Další překvapení přišlo v melodii ze 40. let Almost Like Being In Love, ve které se introvertní trio poprvé skutečně odvázalo.

Jak do celku vstupovala pověstná Mehldauova hra? Pianista zaujal hned v druhé skladbě, v níž se suverénně pohyboval napříč oktávami. A jestliže se po většinu koncertu logicky držel spíše ve vyšších polohách, nevyřčenou mužskou výpověď z instrumentální verze And I Love Her podpořil levou rukou. Právě v této skladbě mimochodem znovu zaujal Grenadier, který na kontrabas načrtával lehce taneční rytmus. Rozvinul jej pak v následujícím Mehldauově autorském „valčíčku“ Seymour Read The Constitution. A ještě jedna poznámka k Mehldauovi: z možných rolí, kterou může v triu hrát piano, volí nejčastěji roli melodickou. Přitom nerezignuje ani na výraznou rytmickou hru (což není v rozporu s lyrickým charakterem večera). Na skutečně synkopovaný jazz však došlo až při prvním přídavku No Moon At All ze 40. let.

Kouzlo Mehldauova tria není pouze v mistrovské interpretaci (včetně momentů, kdy každý z muzikantů dokáže ustoupit do pozadí). Důležitý je i fakt, že během necelých dvou hodin dokáže nabídnout esenci světové populární hudby – od jazzových standardů přes Beatles po Radiohead, a přitom neopomenout vlastní tvorbu, která sama o sobě bude bezpochyby sloužit jako inspirace dalším generacím.

Brad Mehldau Trio, 6. 3. 2014, Janáčkovo divadlo, v rámci JazzFestBrno

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Chick Corea se svojí novou formací The Vigil včera oslnil publikum v brněnském Bobycentru perfektně zahranou směsí fusion a současného jazzu.  více

Hlavní část festivalu JazzFestBrno je v plném proudu. Už první tři koncerty potvrdily dramaturgické schopnosti Viléma Spilky, ale především pestrost současného jazzu.  více

Rez Abbasi zahrál se svým triem v Semilassu špičkový koncert. Indická a americká hudba se spojily do osobitého a vyrovnaného tvaru.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více